Maminka.czZdraví

Začínáme s příkrmy

Zuzana Labudová 12.  5.  2010
Ať už se na první příkrmy těšíte nebo z nich máte strach, jednou začít musíte. Najednou je ten správný čas vyměnit mlíčko za něco „dospělejšího“. Takže – víte, co se bude podávat?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Plné kojení i krmení umělou výživou se doporučuje do ukončení šestého měsíce života, v případě dětí s alergickou anamnézou raději až do konce sedmého měsíce.

Samozřejmě to neplatí striktně, ideální je řídit se instinktem – pravý čas je tehdy, když cítíte, že vaše miminko je na zkoušku nového způsobu krmení připravené či vám už nějaký den toužebně hledí do talíře. Koneckonců několik týdnů půjde v lepším případě o zkoušení něčeho nového, v horším případě o boj o každé sousto. O skutečném nasycení bude řeč až za několik měsíců.

Vyberte si klidnou dobu – pokud vám předpokládaný čas prvních příkrmů vyjde na dovolenou, klidně je odložte a dny volna si užijte ještě s kojením či lahvičkou. Podobně postupujte v případě denní doby. Pokud je vaše miminko nejvíc hladové v době, kdy máte nejvyšší čas běžet pro staršího sourozence do školky, asi budete první příkrmy podávat raději dopoledne či odpoledne než k obligátnímu obědu.

V podstatě je úplně jedno, v kterou denní dobu budete krmit, snad s výjimkou večera – sledovat reakci miminka přes noc by se vám asi nechtělo.

Mrkvička, nebo brambora?

Nejlepší variantou prvního příkrmu je určitě zelenina. Mnohé maminky, které začaly ovocem, později zjistily, že slaďoučká chuť jejich děťátkům tolik zachutnala, že zeleninku pak dlouho bojkotovala.

Nejčastěji se doporučuje mrkev, cuketa či brambory – jsou dobře stravitelné a nebývá na ně žádná reakce. Postupujte pomalu, každý druh podávejte s dvoudenním odstupem, abyste mohla dobře vysledovat případnou alergickou reakci (vyrážku, ekzém nebo zažívací potíže).

Pravděpodobně budete řešit otázku, zda je lepší vařit doma, nebo podávat kupované kojenecké příkrmy. Tak jako jinde i zde platí, že každý způsob má svá pro a proti a nejlepší je kombinace obou. Pokud máte čas, nic vám nebrání miminku vyvářet (část pokrmu můžete také zamrazit na později), na cestách či v nemoci oceníte hotovou „konzervičku“.

Po prvních pokusech bude možná více jídla na stole, na vašem oblečení a na zemi než v bříšku vašeho nemluvněte. Některé děti bojkotují jakékoli pokusy i dlouhé týdny. Většina dětí nejprve nechápe, o co se snažíte, takže stejně vyžadují dokojení nebo dokrmení mlékem. Postupně, jak snědeného jídla bude přibývat, přestane váš malý jedlík dokrm vyžadovat. Potom můžete přejít k postupnému nahrazení další mléčné dávky, například dopolední či odpolední svačiny nebo snídaně.

Jako poslední pravděpodobně budete nahrazovat večerní a brzké ranní kojení či láhev. To většina maminek odstraňuje až tehdy, když chce přestat kojit nebo naučit dítě spát celou noc. Samozřejmě záleží na vás, kdy to bude. Některé maminky se řídí vlastními potřebami, například nutností či chutí vrátit se do práce, jiné nechávají tempo zcela na chuti dítěte.

Podobně rozdílný je přístup dětí – některé se s nadšením vrhnou na příkrmy a o kojení nebo lahvičku ztratí zájem, jiné se novému způsobu jídla nechtějí přizpůsobit a trvají dál na dosavadních zvyklostech, další se sice brzy naučí dobře jíst příkrmy, mléko jim ale chutnat nepřestane.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Zdraví, Děti, Časopis Maminka, Kojenec, Příkrmy, Malý jedlík, Zac, Zdraví na Heureka.cz