Záhada jménem Montessori. Aneb jak to funguje?

Kamarádka vám nadšeně líčí, jak zapsala své dítě na Montessori hrátky a jak je to bezvadné. Na FB vám doporučili už nejméně tři on-line hračkářství s Montessori pomůckami. A když si otevřete notebook, abyste zapátrala po nějakých soukromých předškolkových institucích pro svého potomka, každá druhá má v názvu označení Montessori. Podvědomě jste už tak nějak přijala fakt, že Montessori je pro vaše dítě něco revolučně prospěšného. Co to ale opravdu je? A v čem (pokud v něčem) spočívá ta jeho revolučnost?

Slavná MM (a nemyslíme Marilyn Monroe)

Maria Montessori byla Italka, která jako první žena ve své rodné zemi vystudovala lékařskou fakultu. Stala se z ní významná lékařka, pedagožka a vědkyně, která zformulovala a položila základy naprosto nového přístupu k výchově dětí (a na tu dobu velmi odvážnému). Všechny její zásady a principy vycházely z poznatků, které získala pozorováním dětí při hraní a vzájemné interakci vůbec.

Filozofie

‚Pomoz mi, abych to dokázal sám‘ nebo ‚Dítě je tvůrcem sám sebe‘ nebo ‚Svoboda s předem danými limity‘,… - s podobnými hesly se setkáte v každé dobré Montessori školce. Ta první dvě jsou přímo od Marie, i když autorem prvního vlastně není ona, ale dítě, které se na ni s touto prosbou obrátilo. Marii se natolik zalíbilo, že ho pojala za krédo celé své pedagogiky.

Ta vychází z přesvědčení, že dospělí by neměli dítě manipulovat do činností, které oni chtějí, aby dělalo. Měli by je nechat, aby se svobodně rozhodlo, co chce dělat, v jakém tempu a jak dlouho. Zvláště u velmi malých dětí (od 18 měsíců výše) klade filozofie Montessori velký důraz na rozvoj smyslů (přesýpání čočky, hrášku, hraní s vodou, rozlišování různých zvuků, používání různých materiálů,…).

Hlavní zásady

• Dospělý je na stejné úrovni jako dítě. Nevyvyšuje se nad něj, přistupuje k němu s respektem a vstřícností.

• Učitel dětem nediktuje, kdy mají co dělat. Nechá je, ať pracují (hrají si) s pomůckami (hračkami), které je baví - v tempu, které je baví.

• Učitel zasahuje, jen když se dítě nudí, je nerozhodné nebo používá danou pomůcku špatně.

• Dítě je schopno se hluboce a dlouhou dobu soustředit (a tím se učit) pouze na věci, které ho baví.

• Každé dítě je vnímáno jako individualita a učitelem jsou respektovány jeho potřeby, zájmy a „pracovní“ tempo. Tímto se stejnému respektu učí i děti k sobě navzájem.

• Montessori hry nejsou založené na soutěživosti.

• Pracovní místo a pomůcky (místo na hraní a hračky) musí být dítěti dostupné bez cizí pomoci. Tím se učí samostatnosti.

Montessori pomůcky

Jak už bylo řečeno, Montessori klade velký důraz na rozvoj smyslů a motoriky, proto mezi klasické a oblíbené pomůcky patří nejrůznější geometrické skládanky, puzzle, sady zvonečků, barevné destičky, kolíčky, míčky, které se podle barev třídí do odpovídajících šuplátek či se zapichují do stejně barevných dírek,…

Materiály jsou téměř vždy přírodní. Hodně pomůcek může být vyrobeno doma pomocí běžně dostupných surovin (čočky, hrachu, nevařených těstovin, peří, vody, papíru, knoflíků, látek…). Na internetu lze najít stránky věnované pouze výrobě Montessori pomůcek a jejich následnému použití psané většinou aktivními maminky, které se rozhodly šířit principy této filozofie na vlastní pěst a sdílet s ostatními své zkušenosti a tvůrčí nápady.