[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle statistik má nezjištěnou oční vadu každé 12 dítě ve věku 4 let. Ideální je, pokud je léčba zahájena ještě před čtvrtým rokem života. To je pak velká šance, že se vadu podaří zcela napravit.
Tupozrakost (medicínsky „amblyopie“) je vada, při které dochází ke snížené schopnosti vidění jednoho nebo i obou očí. Na tupozrakém oku nemusí být patrné jakékoliv postižení, nicméně optické dráhy přenášející zrakové podněty z oka do mozku nejsou dostatečně vyvinuty. Tupozrakost je ve většině případů sekundárním projevem očních vad, jako je šilhání, vyšší dioptrie u jednoho oka, šedý zákal nebo úraz oka.
Například šilhání postihuje ve věkové skupině 0–19 let až 8 % (170 tisíc) jedinců, takže riziková skupina je opravdu početná. „Šilhání může zapříčinit rozvoj tupozrakosti, je to jedna z nejčastějších příčin této choroby. Každé dítě, které má nějakou oční vadu či k ní má genetické předpoklady, by mělo být co nejdříve odborně vyšetřeno. Je také třeba pozorovat chování dítěte, pokud často naráží do věcí, zakopává, mne si oči či natáčí hlavu na stranu, může to být projevem tupozrakosti. S odborným vyšetřením není rozhodně radno čekat až na předškolní věk,“ řekla oftalmoložka Eva Jerhotová z Dětského očního centra Kukátko.
I když se leckterá oční vada dnes odstraňuje operativně, v případě tupozrakosti to neplatí. Neplatí. Žádný druh operace tuto vadu neodstraní. Tu je třeba vždy léčit konzervativními metodami, které jsou leckdy zdlouhavé, ale dávají dětem šanci žít plnohodnotný život s oběma očima zdravýma“ upozornila oftalmoložka.
Léčba dětí probíhá na odborných pracovištích, kde se nejprve odstraňuje vada, která zapříčinila vznik tupozrakosti, a poté je třeba donutit mozek, aby znovu začal spolupracovat s postiženým okem. Toho se docílí přelepením zdravého oka náplastí či aplikací okluzoru na brýle. Důležitou roli při léčbě hrají tzv. pleoptická cvičení. Při těchto cvičeních je zapojována dětská fantazie a děti se při nich v podstatě baví.
Pokud léčba není zahájena včas, hrozí postiženému hendikep na celý život, neboť v dospělosti je tato vada neléčitelná. „S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká.
Cvičení je účinné i u starších dětí, ale začne-li se po osmém roku věku, naděje na odstranění tupozrakosti je již velmi malá. V pozdějším věku dítěte už není možné tupozrakost zcela vyléčit, a u dospělých není léčba možná vůbec,“ vysvětlila Jerhotová.
Neléčený člověk se stává v podstatě jednookým, druhé oko vůbec nevyužívá. Život s pouze jedním zdravým okem znamená mnoho omezení ve sféře profesní i soukromé, snižuje se kvalita života, jedinec je frustrovaný a může být vyřazen z určitých sociálních skupin. Navíc nemocné oko v podstatě ztrácí svou funkci, a tak může v případě onemocnění zdravého oka dojít až k oslepnutí.