Záněty středního ucha se často pojí s chřipkou

Záněty středouší patří k velmi častým a bolestivým onemocněním kojenců. Jak je poznáte?

Akutní zánět středního ucha je hnisavý zánět postihující středouší. Jde o nejčastější onemocnění sluchového ústrojí a nejvíce se vyskytuje právě u kojenců a batolat, což je dáno anatomickou stavbou malého ouška a jeho okolí.

Nemoc většinou přichází velmi rychle a náhle a vzniká v rámci virové infekce, tedy nachlazení s rýmou, jako sekundární bakteriální infekce středouší. Problém u kojenců a batolat spočívá v tom, že miminko vám nemůže říct, že ho bolí ouško, a tak bývá těžké poznat včas, co ho trápí. Zánět středního ucha postihne alespoň jednou za život až tři čtvrtiny lidí. U malých dětí navíc velmi často proběhne oboustranně, tedy v obou uších, a často se vrací opakovaně. Platí přitom přímá úměra: čím je dítě v době prvního zánětu mladší, tím častěji se pak toto onemocnění opakuje. Samotnému zánětu středního ucha obvykle předchází virová infekce horních cest dýchacích, která pronikne do středouší.

Nejčastějšími pachateli bývají adenoviry, chřipkové viry, hemofilus, streptokoky a stafylokoky. Až 40 % všech bakteriálních zánětů středouší u dětí způsobují pneumokoky. Infekce pronikne do této oblasti buď z nosohltanu Eustachovou trubicí, kterou mají kojenci velmi krátkou, nebo protrženým bubínkem. Nejprve dojde k uzavření Eustachovy trubice zánětem, v oušku pak vzniká hnis, což velmi bolí. Kdyby bylo dítě větší, v první fázi choroby by vám řeklo, že ho ouško trochu bolí, má je zalehlé a něco ho v něm tlačí. Brzy ale příznaky zesílí, bubínek plný hnisu se vyklene a bolest se stupňuje.

Kojenci v této chvíli hodně pláčou, nedají se moc utišit a někdy si sahají na postižené ouško. K dalším příznakům patří předchozí viróza s rýmou, kterou miminko neumí vysmrkat, horečka, náhlý velký neklid a pláč. Kojenci mohou také zvracet nebo mít průjem. Většinou odmítají sát z prsu nebo láhve, protože polykání je pro ně bolestivé. Když přijedete na pohotovost nebo k ušnímu lékaři, prvním zákrokem je propíchnutí bubínku, aby hnis mohl vytéct ven. Zákroku se nebraňte, v tomto stavu jde o jediné řešení. Kdyby lékař bubínek nepropíchl, protrhl by se sám a nekontrolovaně. Propíchnutí sice hodně bolí, úleva, která nastává, je ale okamžitá. Bubínek se pak brzy zhojí drobnou jizvičkou.

Propíchnutím a následným odtokem hnisu je možné předejít postupu zánětu do dalších částí hlavičky, což by mohlo mít za následek velké komplikace. Když se totiž infekce rozšíří, antibiotika už nepomohou a je nutné operativní vyčištění kostí okolo ucha. Zánět lebeční kosti je nebezpečný především tím, že infekce může touto cestou postoupit až na mozkové pleny a dál do mozku, čímž se může rozvinout meningitida. Zánět středního ucha s sebou nese také riziko poškození sluchu. Pokud je sluch kojence poškozen, hrozí navíc problémy s učením řeči.

Jsou nutná antibiotika?

Po propíchnutí bubínku je potřeba rozhodnout, zda je zánět virový, či se jedná o bakteriální infekci, a tudíž jsou nutná antibiotika. Pokud ouško nejprve jenom pobolívá, můžete zkusit terapii speciálními ušními kapkami, při horečce podejte dítěti antipyretika, která budou působit také proti bolesti. Především je ale třeba důsledně a důkladně čistit nos od rýmy nosními kapkami a odsáváním. To je také nejspolehlivějším způsobem, jak zánětu středouší předejít. Jestliže tato terapie nezabere nebo teplota stoupá nad 39 °C, je potřeba vyhledat ušního lékaře. Pokud se záněty středního ucha opakují, je vhodnější jet k doktorovi včas, aby se předešlo opakované samovolné perforaci bubínku. Zatímco v případě, že jej lékař propíchne tenoučkou jehlou, zůstává po zákroku jizva vskutku minimální, při opakovaném protržení může být bubínek z velké části zjizvený, což někdy vede k poruchám sluchu. Občas se také samovolně protržený bubínek nezhojí dobře, což může způsobit chronický zánět. Antibiotika rozhodně nejsou nutná při každém zánětu středního ucha. Naopak, jejich nadužívání může vést ke snížené odolnosti. V případě nekomplikovaného virového zánětu, který se po propíchnutí bubínku rychle hojí, nejsou vůbec vhodná.

Naopak při bakteriální infekci je potřebný výtěr k určení původce nákazy a nasazení správných antibiotik. Po prodělaném zánětu středouší, a zvláště po léčbě antibiotiky dbejte na pozvolnou a důkladnou rekonvalescenci. Prevence spočívá také v co největší snaze vyhnout se infekcím horních dýchacích cest. Snažte se také miminko hned od začátku otužovat – neoblékejte ho příliš a choďte s ním ven za každého počasí. A co nejdříve se snažte potomka naučit smrkat. Proti pneumokokům je dostupné i očkování. Vakcinaci Prevenarem si domluvte s pediatrem, řada zdravotních pojišťoven na ni rodičům malých dětí přispívá.

Pozor na komplikace

O tom, jaké komplikace mohou z na první pohled banálního zánětu středního ucha vzniknout, může vyprávět maminka dvouletého Adama. Ten si na bolest v oušku začal stěžovat zničehonic. „Neměl rýmu ani kašel, prostě se ráno probudil, sahal si na ouško a říkal: bolí, bolí. Nejdřív jsem si myslela, že si třeba ouško jen přeležel, ale za hodinu už plakal pořád, tak jsme jeli k pediatrovi a ten nás poslal na ORL. Tam lékařka konstatovala zánět, propíchla mu bubínek, ouško odsála a řekla mi, že to nejhorší máme za sebou. To se ale krutě mýlila,“ vypráví Adámkova máma. Nějakou dobu to skutečně vypadalo, že byl zánět vyřešen, večer ale Adam začal znovu plakat a o půlnoci už křičel bolestí. „Jeli jsme do nemocnice, kde mě šokovali sdělením, že syn má těžkou bakteriální infekci, která pravděpodobně pronikla do skalní kosti za uchem, a že ho budou muset operovat. Hned nás hospitalizovali a udělali výtěry, které následně potvrdily, že syn měl v uchu spálového streptokoka.

Druhý den šel Adámek na sál a byl tam skoro tři hodiny. Bylo to příšerné, lékaři v tu chvíli nebyli moc sdílní a já se bála o jeho život,“ vzpomíná. Po operaci jí primář vysvětlil, že šlo o agresivní infekci, která doslova rozežrala skalní kost, takže ji museli po kouskách vyndávat – proto byl Adam na sále tak dlouho. Jeho stav se navíc několik dalších dní příliš nelepšil, a když mu oteklo okolí operovaného ucha, musel na operační sál znovu. Tento zákrok byl už naštěstí stoprocentně úspěšný. Dalších čtrnáct dní dostával nitrožilně antibiotika a ještě měsíc musel být doma.

Do ucha mu operatér zavedl kovovou trubičku, která by měla bránit dalším zánětům. Skalní kost už sice Adámkovi nedoroste, takže za jedním ouškem bude mít navždycky místo vypouklého oblouku menší propadlinu, další následky ale naštěstí s největší pravděpodobností mít nebude. Lékaři se sice po operaci obávali poškození sluchu, to se ale nakonec nepotvrdilo a Adámek díky péči Všeobecné fakultní nemocnice v Praze slyší docela dobře.
„Tedy když chce,“ dodává už se smíchem jeho máma.

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Slunce a Jupiter přejí vašim výletům a poznávacím zájezdům. Když ale toužíte být jen spolu s partnerem nebo s dětmi doma, je všechno v…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci