[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zánět nebo zápal plic (latinsky pneumonie) byl zvláště v minulosti obávanou nemocí a je jí, jak nyní vidíme při pandemii koronaviru, dosud. Dýchací cesty včetně plic jsou vystaveny denně při dýchání miliardám mikroorganismů a cizorodým látkám (zvláště v moderní době se silně znečištěným vzduchem) a plíce jsou jakýmsi „vzduchovým filtrem“.
Je tedy třeba je dobře chránit a pečovat o jejich kondici. Podle údajů Světové zdravotnické organizace představuje zápal plic příčinu 16 procent všech úmrtí dětí mladších pěti let. Podle vědeckých studií mají vyšší riziko vzniku zápalu plic děti, jejichž rodiče kouří, a ty, které jsou vystaveny pasivnímu kouření.
Zápal plic mohou způsobit viry, bakterie, plísně nebo třeba chemické látky (velmi nebezpečné jsou výpary těkavých látek, třeba benzinu). Nejčastějším původcem zápalu plic jsou viry (včetně nyní aktuálního pandemického koronaviru onemocnění SARS-CoV-2).
Také se stává, že po prvotním poškození plic se následně více rozmnoží bakterie (například velmi nebezpečný pneumokok) a dílo zkázy dokončí. „Nejvíce se tohoto onemocnění bojíme u starších lidí, malých dětí a chronicky nemocných pacientů. U rizikových pacientů může být i v dnešní době tato nemoc smrtelná nebo může zanechat dlouhodobé, nebo dokonce trvalé následky. Naštěstí drtivá většina zápalů plic u dětí probíhá příznivě a děti se plně uzdraví,“ říká pediatr Richard Rýznar.
Samozřejmě není na místě panika, zdaleka ne každý kašel znamená hned zápal plic, většinou se naštěstí jedná o akutní zánět horních dýchacích cest. „Navíc kašlací reflex je u dětí mnohem silnější než u dospělých. S každým zakuckáním nebo zvýšenou teplotou není třeba utíkat hned k doktorovi. Pokud ovšem kašel provázejí teploty vyšší než 38 stupňů, dítěti se hůře dýchá, je unavené, potom je okamžitá návštěva lékaře nutností. Také v případě, že kašel trvá i bez teploty, ale bez viditelného zlepšení 14 dnů, je rovněž vhodné lékaře navštívit,“ vysvětluje lékař Rýznar.
Diagnózu zápalu plic stanoví lékař na základě fyzikálního vyšetření dítěte (zejména poslechem za pomoci stetoskopu, ale negativní poslechový nález není rozhodujícím kritériem), laboratorního vyšetření vzorku krve, mikrobiologického vyšetření odebraných výtěrů a hlenů a samozřejmě pomocí moderních zobrazovacích metod (rentgen plic nebo CT).
„Následně po stanovení diagnózy se snažíme určit i původce zápalu plic. Toto však je často možné až s odstupem několika dnů. V léčbě se používají podle příčiny antibiotika, léky proti virům, vitaminy, přípravky na posílení imunity, důležitý je dostatek tekutin a klidový režim. Nutné jsou samozřejmě pravidelné kontroly lékařem. Závažnější stavy se pak řeší za hospitalizace v nemocnici,“ popisuje pediatr Rýznar.
Jako u všech onemocnění, zejména těch respiračních, je velmi důležitá prevence. V čem spočívá? V poslední době o tomto tématu čteme a slyšíme prakticky neustále a ze všech stran. Základem jsou samozřejmě posilování přirozené imunity, zdravý životní styl, dostatek spánku a kvalitního odpočinku, pravidelný pohyb, nejlépe na čerstvém vzduchu, a rozmanitý jídelníček bohatý na vitaminy, minerální látky, vlákninu.
„Dovolil bych si připomenout ještě jednu důležitou věc, a to očkování proti pneumokokům, které u kojenců a také seniorů hradí zdravotní pojišťovny. Potřebné informace vám rád poskytne každý pediatr,“ zdůrazňuje lékař. Vakcína proti pneumokokům je jedním z nejspolehlivějších nástrojů k omezení výskytu a závažnosti zápalu plic.
Jak již bylo zmíněno výše, zápal plic, zejména pokud je jeho průběh komplikovaný, může někdy zanechat trvalé následky na zdraví. Nevíte, jak dlouho dítě po nemoci „šetřit“, kdy mu opět dovolit fyzickou zátěž a sport? „Rekonvalescenci po prodělaném zápalu plic není radno podcenit. Vhodnější je, když je delší s postupným zařazováním fyzické zátěže. Postup je ale individuální, záleží na spoustě okolností a je třeba i toto období a další postup konzultovat s pediatrem,“ popisuje Rýznar.
Kašel je důležitým obranným mechanismem dýchacích cest, zbavuje například hlenu. Pokud je ale suchý dráždivý kašel (většinou se objeví v první fázi onemocnění) příliš vyčerpávající, je třeba ho zmírnit. Vhodných preparátů existuje celá řada.
V dalším průběhu onemocnění dýchacích cest se kašel většinou mění na vlhký – tzv. produktivní. Zde se potom používají jiné léky a doplňky stravy na ovlivnění charakteru hlenu.
„Jelikož malé děti (kojenci a batolata) produkují mnohem více hlenu než starší děti nebo dospělí, doporučuji jim tyto léky nepodávat. Lépe je mít doma inhalátor (postačují i ty levnější), menším dětem je potřeba odsávat z horních dýchacích cest hleny, je třeba nepřetápět v místnosti a často větrat. Dítě pak ukládejte do zvýšené polohy kvůli usnadnění dýchání. Můžete zvlhčovat prostředí zvlhčovači vzduchu nebo alespoň mokrými prostěradly a ručníky kolem postýlky,“ radí lékař Rýznar.
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.