[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Holky, já už nevím, co mám dělat. Jsem úplně vyšťavená a ten můj mi vůbec nepomůže. Vstávám k synovi každou noc, kojím, celý den se o něj musím starat, vařím, uklízím a ten můj přijde z práce, dítě si pochová, nají se a jde se koukat na televizi. Když řeknu, že by mi měl pomoct, ve finále se ještě pohádáme. Já pak breečím, on práskne dveřmi a odejde za kamarády,“ popisuje maminka ročního Tomáška Jana Kovářová. A při prohlížení různých diskuzí na internetu je třeba konstatovat, že rozhodně není sama. Možná i vy patříte k ženám, které jsou z (ne)pomoci svého muže zoufalé. Co tedy s tím?
Na rodičovské dovolené jsou v Česku jen pouhá jednotlivá procenta mužů, zbytek pokrývají matky. Ale nejde jen o to, kdo bude s dítětem doma a kdo bude chodit do práce. "Zatím se otcové zejména do péče o nejmladší děti zapojují hodně málo. Přitom přes devadesát procent mužů tvrdí, že děti jsou tím nejlepším, co je v životě potkalo," tvrdí Hana Friedleanderová z agentury Mediaresearch. A i když se muži do péče zapojí, vybírají si činnosti, které chtějí dělat. Logicky jsou to ty příjemnější, a tak například přebalování a návštěvy lékaře zůstávají z větší části na matkách.
Ale nemusí to tak být. České ženy však často neumí říct, co by potřebovaly, a čekají, že muže samotné napadne, že by jim měli pomoci. A zatímco čekají, dělají všechny ty povinnosti, které se kolem dětí objevují, a jsou čím dál naštvanější. Když si o pomoc nakonec řeknou, není to hezky podaná prosba, ale skončí to porudem výčitek, štěkáním a hádkou. Není potom divu, že se muži zaseknou a vlastně neslyší, že za tím hněvem se skrývá zoufalé volání o pomoc.
Dámy, nečekejte, že vám vaši partneři budou pomáhat sami od sebe. Nemusely byste se dočkat. Pokud k tomu totiž nebyli muži od malička vedeni svými rodiči, jen málo z nich samovolně překoná přirozenou lenost. To ale neznamená, že jsou ženy odsouzeny zvládnout všechno samy. Chce to jen trochu taktiky.
První a jednoduché pravidlo zní – o pomoc si musíte říct. Pro hodně žen je to složité, mají pocit, že jim to jejich hrdost nedovolí a že to radši zvládnou samy, ale to je hloupost! Muži vám pomohou rádi, jen je to prostě nenapadne.
Počkejte na situaci, která bude příznivá. To znamená, že vy nebudete naštvaná a muž unavený z práce. Udělejte příjemnou atmosféru a nenásilnou formou o pomoc požádejte.
Nestačí říct, že potřebujete, aby vám partner víéc pomáhal. Možná si totiž pomoc přdstavuje úplně jinak než vy. Čím víc konkrétní budete, tím větší máte šanci na úspěch. „Miláčku, mám pocit, že je toho na mě postě moc a potřebovala bych tvou pomoc. Mohl bys každý den malou nakrmit u večeře?“
Je jasné, že jedno krmení vám od povinností příliš neuleví, ale nemůžete chtít všechno hned. Proto začněte na partnera přesouvat povinnosti postupně. Jakmile se zacvičí a podávání večeře se stane přirozené, požádejte ho o další pomoc, například o večerní koupání.
Je možné, že muž zvolí jiný přístup, než byste zvolila vy. To neznamená, že ten jeho je špatný. Pokud to funguje, neříkejte mu, že by to měl dělat jinak, po vašem. Mohl by se totiž naštvat a další zapojení do péče o dítě a domácnost bojkovat.
Hodně však věci prospěje, když ho budete chválit. A to i za věci, které považujete za samozřejmé. „Miláčku, děkuju, že jsi vynesl odpadky, udělalo mi to radost...“ Taková věta vás nic nestojí, jeho potěší a dodá mu energii k dalším povinnostem. Každý je rád chválen a o mužích to platí dvojnásob. Další ženskou zbraní může být též lichocení. Když mu vylíčíte, jak je skvělý, bude daleko přístupnější ke splnění vašich přání.
Možná si partner neumí představit, co všechno péče o dítě obnáší, protože si to ještě neměl možnost naplno vyzkoušet. Dopřejte mu to! Domluvte se s kamarádkou a vyražte na odpoledne či večer ven. Poprvé to nemusí být na dlouho, stačí hodinka či dvě. Muž si naplno vyzkouší, jak náročný může váš potomek být a příště bude k vašim stížnostem shovívavější. Pokud máte možnost nechat své dítě s tátou třeba celý víkend, je to ideální řešení, jak nejefektivněji zapojit muže nejen do vychovávání, ale také obecně do našeho chodu domácnosti.