Maminka.czZdraví

Záškrt: Příznaky a očkování. Jak sebe a děti ochráníte?

Simona Procházková vas 14.  3.  2024
Onemocnět záškrtem je v současnosti v našich zeměpisných šířkách díky vysoké proočkovanosti prakticky nemožné. Také jste o tomto tvrzení byli přesvědčeni a žili jste v domnění, že záškrt je jako vážná nemoc již dávno minulostí? Pozor, toto už bohužel neplatí.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Onemocnění záškrtem se v ČR objevilo v roce 2022 po 27 letech, kdy nebyla zaznamenána žádná taková infekce.  Za celý rok 2022 a 2023 pak statistiky evidují celkem 12 případů. Od začátku roku 2024 do 6. 3. již záškrtem onemocnělo 6  pacientů a minulý týden došlo i k prvnímu zaznamenanému úmrtí od roku 1969. Dvaaosmdesátiletý muž zemřel v jihlavské nemocnici. S ohledem na to, že trvalý pobyt měl v Praze, případ převzala k epidemiologickému šetření i Hygienická stanice hlavního města Prahy.

„U pacienta z Prahy, který ale bojoval s infekcí v jihlavské nemocnici, se s největší pravděpodobností jednalo o krční (faryngeální) formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae. Pacient netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

VIDEO: Školkové infekce v plném proudu: Kolik nemocí je v normě a jak děti ochránit?

Co je záškrt?

Záškrt je infekční onemocnění vyvolané bakteriálním toxinem bakterie Corynebacterium diphteriae, který je podobný angíně. Hlavně díky povinnému očkování se téměř nevyskytovalo. Narazit na něj můžete zpravidla v rozvojových zemích a oblastech, kde není hygiena na příliš vysoké úrovni. V České republice se záškrt řadu let nevyskytoval, protože jeho výskyt značně omezilo povinné očkování, které začalo už v roce 1946. Riziko nákazy má většinou souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo častějším cestováním do zahraničí.

Kde a jak se můžete nakazit?

Zdrojem záškrtu bývá kontakt s bacilonosičem, kterým může být člověk i zvíře. Infekce se šíří kapénkami, podobně jako například rýma, vzácně ale i kontaktem s kontaminovanými předměty.

„Pokud jde o riziko nákazy záškrtem, nejohroženější skupinou jsou malé děti, jelikož bakterie způsobuje rozsáhlé pablány (pseudomembrány) na mandlích, které se pak šíří dál do dýchacích cest. Následně pak i vzniká otok krku, což může vést v nejhorším případě k dušení. Závažnou komplikací je i zánět srdečního svalstva nebo zánět mozkových blan,“ popisuje MUDr. Šárka Zemanová Samuelová, dětská lékařka z nemocnice v Třebíči, a pokračuje: „Příznaky jsou zprvu dost podobné angíně, objeví se teplota, bolest v krku, potíže s polykáním, postupně vznikají rozsáhlé pablány na mandlích. Když se onemocnění nezačne včas léčit antibiotiky, může šíření pablán pokračovat do dýchacích cest.“

Spálová angína postihuje zejména předškoláky. Jak ji poznáte a proč jsou potřeba antibiotika?

Záškrt může skončit dušením

Infekce nejčastěji napadá již zmíněné mandle, nosní sliznici a hrtan, ale také spojivky nebo genitálie. Postižené místo je po dvou až třech dnech od začátku horeček oteklé, pokud se infekce nachází na hrtanu či mandlích, bývají zduřené mízní uzliny. Záškrt je velmi nebezpečný, jeho neléčení může skončit i smrtí, zejména kvůli neprůchodnosti dýchacích cest.

Jak se záškrt projevuje:

  • vysokou horečkou
  • malátností, celkovou schváceností
  • potížemi s polykáním
  • otokem a bolestí v krku

Jak se léčí záškrt?

„Nemoc by měla být diagnostikována co nejdříve a léčena výhradně pod dohledem lékaře vhodnými antibiotiky. Pokud se jedná o nemocné dítě, nejspíše bude nutná hospitalizace v nemocnici, zejména v případě nejmenších dětí,“ uvádí MUDr. Šárka Zemanová Samuelová. Během léčby nemocný postupně vykašlává pablánu, která obaluje mandle, někdy i celé patro. Pokud zjistíte, že jste byli v rizikovém kontaktu s nakaženou osobou, měli byste být rovněž vyšetřeni.

Velký lexikon dětských pupínků 2: Meningitida, neštovice, opar a opruzení

Prevence záškrtu? Jedinou cestou je očkování!

  • Jedinou spolehlivou prevencí proti onemocnění záškrtem je očkování.
  • Děti jsou proti záškrtu povinně očkovány v rámci tzv. hexavakcíny, která se podává od 9. týdne věku. Následuje přeočkování mezi 5. a 6. rokem a pak ještě mezi 10. a 11. rokem.
  • Možné je nyní také přeočkování v dospělém věku, a to kombinovanou vakcínou proti černému kašli.
  • Světová zdravotnická organizace a také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí doporučují přeočkování proti záškrtu v dospělosti každých 10 let.

„Vývoj znovu ukazuje na důležitost přeočkování proti záškrtu v dospělosti. S ohledem na rychle rostoucí počty případů černého kašle a zároveň stále aktuální možnost nákazy záškrtem je ideální nechat se přeočkovat v dospělosti trojkombinací, a to proti tetanu, černému kašli a záškrtu. První příležitost se pro dospělé pojí s pravidelným přeočkováním proti tetanu ve 25 letech života. Ačkoli tuto trojkombinaci zdravotní pojištění dosud nehradí, jako lékařka mohu přeočkování jedině doporučit,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA. 

Černý kašel si snadno spletete s virózou. Kdy je pro děti nejvíc nebezpečný a jak je ochráníte?
Témata: Zdraví, Děti, Děti a nemoci, Nemoci, onemocnění, Nemoc, Očkování, Kašel, praha, Třebíč, Tvrzení, Nákaza, Záškrt, Česká republika, Dýchací cesta, Šířka, Mandle, Zeměpis, Toxin, Hospitál, Infekce, Přeočkování, Léčba, Bakterie, Zdraví na Heureka.cz

Video