Maminka.czHygiena

Zdravá špína: Nepřehánějte to s hygienou, děti budou odolnější

Veronika Vlachová 6.  6.  2019
Proč se tak bojíme špíny a bakterií a náruživě myjeme a uklízíme? Vědci přitom doporučují opak: dopřát vlastním potomkům úzké přátelství s nečistotami. Pojďme se podívat, k čemu je to dobré.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

V posledních padesáti letech se v západním světě výrazně zvýšil výskyt alergií a autoimunitních onemocnění. Mnoho z nás nebo našich příbuzných či známých zažilo sezonní alergie, ekzémy, dermatitidu, Crohnovu chorobu nebo roztroušenou sklerózu. Teď sice ještě možná souvislost se špínou na první pohled nevidíte, ale tato onemocnění jsou spojena s imunitním systémem. Jejich výskyt se připisuje častějšímu vystavení jedovatým chemikáliím a znečištěním či chronickému stresu a depresím. Ale čím dál víc důkazů poukazuje i na to, že klíčovou rolí pro rozvoj těchto chorob je souhra mikrobioty a imunitního systému.

Čistota versus nepořádek. Potřebují mít děti uklizeno?

Bakteriální přátelství

Zatímco se své dítě jistě snažíte uchránit před nejrůznějšími nebezpečnými patogeny, svými záchranářskými zásahy třeba v podobě aplikace antibakteriálního gelu na dětské ručičky nebo dezinfekce společných prostor v domácnosti jeho organismus jen ochuzujete o významné invaze mikrobů. „Účinky moderního životního stylu se na našem zdraví již začaly projevovat vzestupem obezity, cukrovky a autoimunitních onemocnění. Takové problémy ve společnostech s rozmanitou mikrobiotou obvykle nenajdeme,“ prohlašují Justin a Erica Sonnenburgovi z Ústavu mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Stanfordovy univerzity.

S tím také souhlasí Libor Krásný z Institutu mikrobiologie Akademie věd ČR: „Občas se setkávám s názorem, že bakterie jsou nežádoucí. Tak to v žádném případě není! S bakteriemi žijeme v rovnováze, která je oboustranně výhodná, my sami jsme ‚tvarováni‘ bakteriemi. Bez nich by tento svět, tak jak ho známe, zanikl.“ A zdůrazňuje, že je pro náš život pěstování „správných“ bakterií důležité. Že bychom měli sebe i své děti víc vystavovat „zdravé“ špíně, tedy mikrobiotické sestavě, která by mohla cvičit imunitu a minimalizovat tak vznik moderních chorob.

Zdravá střeva jsou základ. Jaké "hodné" bakterie dítě potřebuje?

Dnes kvůli užívání antibiotik či konzumaci sterilizovaného jídla přicházíme do styku s mnohem menším počtem mikrobů, a snižujeme tak úvazek svého imunitního systému jen na částečný. A naše obranyschopnost se jen tak flákat rozhodně nechce. Ve svých volných chvílích nevytíženosti proto začne vymýšlet lumpárny: bojovat s vlastními buňkami. „Výsledkem pak může být přecitlivělost podobná alergiím,“ upozorňuje Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu. Naprostá většina mikrobů, s nimiž se setkáváme, nezapříčiňuje choroby, ale různými způsoby stimuluje imunitní systém. Tak už chápete, proč je důležité zařadit i do dětství vaší ratolesti tu správnou špínu? 

Antibakteriální gely versus soužití se zvířaty

Antibakteriální gely a spreje najdeme pravděpodobně v každé domácnosti, ale také na brašnách školních dětí nebo při vchodu do školek. Dokonce se dá dnes i pořídit antibakteriální naběračka na zmrzlinu! Přitom jak se ukazuje, pro redukci této antibakteriální vlny ve prospěch zdraví a prvního nastavení dítěte pro budoucí život se dá udělat mnohé. V roce 1989 David Strachan, profesor z Univerzity St. Georges v Londýně, přišel s takzvanou hygienickou hypotézou, která vycházela z poznatku, že alergie nejsou tak časté u dětí s mnoha sourozenci. Imunitní systém totiž zaměstnávají nejen choroboplodné zárodky, ale i třeba mikrobi nacházející se na zemědělských zvířatech nebo v půdě. Proto se na základě této teorie dá říct, že pokud se dítě narodí do prostředí s nejrůznějšími mikroby, například skrze spolusoužití se psem, zvyšuje se vystavení dítěte mikrobům z prostředí a tím se zmírňuje ztráta vnitřních mikrobů třeba vlivem antibiotik. 

Chvála přírodním antibiotikům! Známe 10 nejdostupnějších

Život na farmě bez alergie

Obava o zdraví dítěte je naprosto pochopitelná, pokud se vám v bytě povalují chomáče prachu a dítě si špinavýma ručičkama prozkoumává pusinku, nebo dokonce ožužlává kamínek z pískoviště.  Z imunologického hlediska je obranyschopnost dítěte tímto způsobem dobře cvičena. Možná ne náhodou příroda vybavila malé děti darem vše strkat do pusy. Majitelé psů či jiných kontaktních zvířat, rodiny na farmách nebo na vesnicích, které mají lepší přístup k půdě, v sobě a na sobě nosí rozmanitější mikrobiotu, což částečně vysvětluje i to, proč děti vyrůstající v takovém prostředí nemívají alergie a astma.

To potvrzuje i Rob Knight, profesor z Kalifornské univerzity v San Diegu: „Děti, které hostí pestřejší mikrobiální komunity, tedy ty, jež jsou vystavené plejádě vlivů, jako jsou sourozenci, domácí zvířata nebo život poblíž farmy, mívají méně různých imunitních poruch, jako je senná rýma, než děti vyrůstající ve městech.“ Naši předci neustále pracovali s hlínou, hledali jedlé hlízy a žili v domech s hliněnou podlahou. Bohatě se tak dostávali do kontaktu s mikroorganismy.

Děti a detox: Je pro ně očistná kúra vhodná? Mnohdy stačí odlehčit jídelníček a vynechat sladkosti

Jenže naše prostředí se v mnohém liší. „Hlína v dnešním světě je často plná uměle vyrobených chemikálií, jako jsou hnojiva, pesticidy a insekticidy. Pozření těchto sloučenin může negovat všechny výhody, které mohou půdní mikrobi přinést,“ upozorňují Justin a Erica Sonnenburgovi ve své knize Zdravá střeva.

Takže co můžete udělat pro své děti dnes? Pokud jste doma a děti nepřišly do styku s nějakou chemikálií, nemusí si nutně mít ruce před každým jídlem. Můžete se třeba společně vrhnout i na domácí zahrádkaření, i když třeba jen v květináči. Důležitým faktorem je zdravá půda, obsahující kompost a bakterie. Ovšem pokud se vaše dítě dotýkalo třeba chemicky ošetřeného jablka nebo trávníku bez stébla plevele, hrabalo se v uměle hnojené hlíně nebo osahávalo tyč v MHD, mytí rukou by mělo být povinné. „Epidemie autoimunitních onemocnění v moderní společnosti dokazuje, že dezinfekce a přehnaná hygienická opatření nás nespasí,“ uzavírají Sonnenburgovi. Tak co – nemyslíte, že to s tím úklidem není nutné tak přehánět? 

Dívka našetřila peníze, aby si chudí mohli vyprat oblečení

6 VĚCÍ, které můžete udělat pro své dítě: 

1 / MYTÍ NEPOVINNÉ. Pokud se vaše dítě pohybuje na místech, která nejsou nijak ošetřena chemikáliemi nebo pesticidy, například na loukách, u babičky na zahradě nebo na biofarmě, dovolte mu usedat k jídlu i bez umytých rukou. Nebo postačí na opláchnutí jen čistá voda.

2 / HRÁTKY SE ZVÍŘÁTKY. Pořiďte si chlupaté zvíře. Pokud jste to nestihli před otěhotněním, není ještě nic ztraceno. O rozmanitou mikrobiotu vás obohatí domácí (očkovaný a odčervený) mazlíček, v jakémkoli věku dítěte.

3 / PUSINKOVÁNÍ. Při jednom vášnivém polibku dochází k výměně až 80 milionů bakterií. A vzájemným pusinkováním v rámci rodiny (ano, i včetně psa) si dopřejte bohatě prospěšnou mikrobiotickou nálož.

4 / PROZKOUMÁVÁNÍ DOVOLENO. Pokud děti neolizují chemikálie určené k úklidu nebo hnojení, nebezpečné barvičky nebo jiné umělotinky, které by mohly ohrozit jejich zdraví, nechte je objevovat svět i skrze dutinu ústní.

5 / PESTRÁ STRAVA. Bakterie, výrazně ovlivňující zdraví dítěte, se nacházejí ve střevech, proto svému dítěti servírujte co nejpestřejší stravu, ovoce, zeleninu, a zejména kvašenou zeleninu, ale třeba i kysané zelí nebo jogurty.

6 / BUĎTE SOCIÁLNÍ. Podle statistik platí, že děti, které chodily do jeslí, trpěly méně často na onemocnění a alergie než ty, které se do dětského kolektivu dostaly až po třetím roce života.   

 

Témata: Děti, Alergie, Naše tipy, Domácí mazlíčci, Parazité, Hygiena, Louka, Sloučení, Hygienička, Invaze, Patogen, Špína, Hlína, Jedle, Londýn, Chemikálie, Justin, Eric, Margit Slimáková, Trávník, Imunologie, Zásah, Mikrobiolog, Společný prostor, Bakterie