Maminka.czBatole

Antibiotika jako všelék?

Vanda Stöckbauerová 17.  3.  2011
Sotva dáte dítě do školky, je hned nemocné. Dostane antibiotika, během pár dnů je relativně v pořádku, a tak se vrátí zpátky do kolektivu, ale za dva dny je zase doma. Situace, kterou zná bohužel většina maminek.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nástup do mateřské školky znamená pro vašeho potomka velký zlom nejen po psychické stránce. Uzavřený kolektiv je rájem virů a bakterií, naši nejmenší často trpí nemocemi dýchacích cest, kašlíky a rýmičky se šíří a děti si je předávají navzájem.

To potvrzuje i maminka Kateřina (32): „Dcera nastoupila v září do školky a každou chvíli je problém. Neustále má rýmu, kašel, virózy… Přitom předtím nebývala vůbec nemocná. Nedávno dostala poprvé v životě i antibiotika, doma byla dobrá a po pár dnech ve školce má zase šílený kašel.“

I když se situace zdá být zoufalá, aspoň malou útěchou je fakt, že se díky nemocem našim potomkům posiluje obranyschopnost a vytváří se tzv. imunitní paměť, která pak pomáhá překonat další nákazy. Bohužel některé děti jsou náchylnější a onemocní mnohem častěji, nebo má u nich nemoc závažnější průběh.

Maminky samozřejmě nechtějí vidět svou ratolest trpět, a proto žádají lékaře o účinnou léčbu – mnohdy pomocí antibiotik. Je to však správné? Je nepopiratelné, že objev antibiotik znamenal průlom v léčbě mnoha závažných onemocnění a medicína díky nim učinila obrovský pokrok. Užívat by se ale měla pouze v případě, že jsou nutná k uzdravení.

Rozhodně by se neměla brát neoprávněně nebo dokonce preventivně, protože mohou oslabit či narušit rozvoj přirozené obranyschopnosti. Jejich nasazení bezprostředně po začátku nemoci vede k rychlé likvidaci bakterií a dětský organismus tak ani nestačí v plné míře rozvinout všechny svoje možnosti boje s infekcí...

Proč je (ne)předepsat?

Bolest v krku, rýma, dlouhotrvající kašel – to jsou asi nejčastější obtíže, kterými trpí děti batolecího a předškolního věku. Ovšem ne všechny nemoci způsobují bakterie, na které dobře zabírají antibiotika. Mnoho lidí netuší, že vůbec neúčinkují proti virovým infekcím…

Klasické nachlazení, chřipku či bronchitidu mají na svědomí právě viry, takže užívat na ně penicilin je naprosto zbytečné. Bohužel ze statistik vyplývá, že skoro polovina všech antibiotik je předepsána špatně, lidé je totiž často od lékařů vyžadují na dlouhotrvající kašel či horečnaté onemocnění. Ačkoli je rozhodnutí o tom, zda je předepsat, v první řadě na lékaři, důležitou roli hraje i názor pacienta, který ho s vidinou rychlé úlevy k antibiotikům přemlouvá…

Čtěte také: Dobroty pro dítě, riziko pro jeho život

A neplatí to jenom u dospělých. Do ordinací dětských lékařů přicházejí rodiče se svými ratolestmi nejčastěji s nemocemi dýchacího ústrojí a bolestmi v krku, jež považují za angínu. Jenže bolest v krku může být důsledkem jiných onemocnění (záněty horních a dolních cest dýchacích, zánět nosohltanu atd.). Obtíže jsou u všech nemocí podobné, ale příčiny vzniku se liší.

Důležité je uvědomit si, že antibiotika nejsou univerzálním lékem na nachlazení a léčba s jejich pomocí by měla být zahajována až po stanovení původu infekce, což potvrzuje i MUDr. Věra Budková: „Antibiotika by se měla užívat pouze na mikrobiologicky prokázané agens čili původce onemocnění s určitou citlivostí na to či ono antibiotikum. Rozhodně nejsou všelék. Může vznikat rezistence, kdy si bakterie ‚zvykají‘ a organismus potlačuje vlastní imunitní odpověď. Navíc u dítěte je zralý imunitní systém až ve třech, respektive v pěti letech.“

Testy na určení původce infekce však trvají několik dnů, proto lékař v rámci urychlení léčby mnohdy spoléhá na své znalosti a zkušenosti a předepíše antibiotika ještě před výsledkem testů, což je v některých případech oprávněné, v jiných diskutabilní…

Při výběru antibiotika by se měla obecně zohlednit závažnost infekce, možné nežádoucí účinky, riziko alergie a rovněž citlivost bakterií v dané oblasti. Také je třeba zdůraznit, že nadměrné a nesprávné užívání antibiotik vážně narušuje rovnováhu imunitního systému. MUDr. Věra Budková říká: „Opakovaná léčba antibiotiky vysiluje imunitní systém a může způsobit chronický vývoj onemocnění, což v konečném důsledku zhoršuje kvalitu zdraví celé společnosti.“

Například záněty středního ucha se mnohdy léčí antibiotiky, a přitom se objevují i v souvislosti s nachlazením, tudíž jsou často virového původu. Lékařka dodává: „V případě zánětů středního ucha bych léčbu antibiotiky nechala zcela na kompetenci ORL specialisty, který pomocí zvětšovací techniky, laboratorních testů a přístrojového vybavení přesně stanoví léčebný postup.“

Dbejte na pokyny

Antibiotika dítěti podávejte vždy na doporučení lékaře (v pravidelných intervalech po celou určenou dobu). „Je velmi důležité dobrat je do konce a nepřerušovat léčbu v době, kdy se nemocnému uleví. Pacient se tak může vystavovat riziku vzniku rezistence a opětovného zmožení bakterií. Také záleží na správném časovém rozvrhu podávání jednotlivých tabletek, aby se udržely účinné hladiny v krvi po celou dobu léčby. Antibiotika zapijte vlažnou vodou či čajem, vyvarujte se džusů a mléka. Nedoporučuje se je ani zajídat, potrava může snížit jejich účinnou hladinu až o padesát procent a léky potom nefungují,“ radí MUDr. Budková.

Předčasné samovolné ukončení léčby může tedy vést k opětovnému vzplanutí infekce a rovněž podporuje vznik rezistentních bakterií. Bez vědomí lékaře by si také pacienti neměli sami „předepisovat“ antibiotika, která jim zbyla z minulých užívání…

Odvrácená stránka

Kromě prokazatelných pozitivních účinků mají antibiotika řadu negativních dopadů na lidské tělo. Například u citlivých lidí mohou způsobit alergické reakce (vyrážky, v nejzávažnějších případech až anafylaktický šok). Zlikvidování mikroskopických původců nemoci s sebou přináší i vyhubení miliardy jiných bakterií, které pomáhají lidskému tělu fungovat správným způsobem. Například poškození přirozené bakteriální mikroflóry ve střevě může způsobit průjem. A jakým způsobem prospěšnou mikroflóru obnovit? „Existuje velké množství probiotik. Pro batolátko jsou vhodné například přípravky Probio, Bifiform, Hylak, Laktobacilus,“ odpovídá Věra Budková.

Alternativa

Antibiotika je třeba užívat rozumně a jen v opravdu nutných případech. Nepodceňujte důležitou prevenci a snažte se svým ratolestem posilovat imunitní systém. Doktorka Budková dodává: „Určitou alternativou je zdravý způsob života, otužování, dostatečné množství spánku, kvalitní zdravá a pestrá strava a v neposlední řadě je důležitá i harmonie v rodině. Také doporučuji užívat pravidelně homeopatický lék Oscillococcinum, a to jak při rekonvalescenci, tak i nemoci.“

K posílení organismu do jídelníčku větších dětí pravidelně zařaďte:

Cibuli – její šťáva působí pozitivně při zahlenění a nachlazení. Pro lepší chuť ji smíchejte s medem nebo s některým z přírodních sirupů (například javorový).

Česnek – účinkuje proti bakteriím, pomáhá čistit trávicí soustavu a funguje jako „přírodní antibiotikum“. Podporuje a zlepšuje imunitu a pomáhá proti nachlazení a zánětům.

Zázvor – působí proti horečce a preventivně proti nachlazení. Velmi cenné jsou jeho protizánětlivé účinky na trávicí soustavu.

Křen – rozpouští hleny, protahuje dýchací i trávicí soustavu. Působí proti nachlazení a rýmě.

Hlívu ústřičnou – houba s léčivými účinky obsahuje betaglukany, které podporují obranyschopnost organismu.

Echinaceu – třapatka nachová posiluje imunitu a působí proti infekcím. Pomáhá ničit choroboplodné zárodky, léčí záněty horních cest dýchacích. Užívá se formou kapek nebo cucavých pastilek, pro děti je též vhodný čaj ze sušené rostliny.

Rakytník – plody obsahují až desetkrát více vitaminu C než citrusy, mimoto do těla přinášejí i další cenné vitaminy a minerály. Rakytníková šťáva podporuje imunitu a správné fungování trávicí a cévní soustavy i jater. Jeho olej při vnějším použití hojí rány, zapařeniny a různé kožní nemoci.

Brusinky a borůvky – mají výrazné antiseptické a antibiotické účinky na bakterie způsobující infekce močových cest (zejména na E. coli), také normalizují střevní mikroflóru po užívání antibiotik.

Dlaší zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Zdraví, Děti, Časopis Maminka, Batole, Kožní nemoc, Přírodní antibiotikum, Léčebný postup, Maminka Kateřina, Jak, Vnější použití, Anafylaktický šok, Věra Budková, Obrovský pokrok, Horečnaté onemocnění, Antibiotika, Hylak, Velký zlom, Zdravý způsob, Oscillococcinum, Nejzávažnější případ, Imunitní odpověď, Nutný případ, Univerzální lék, Zdraví na Heureka.cz

Video