Pokud i Vaše dítě začalo zadrhávat, neupozorňujte jej na to, nedávejte mu najevo, že se jedná o něco zvláštního. Neměla byste ho litovat ani v jeho přítomnosti problém probírat. Také by se neměly za dítě věty doříkávat.

Toto mnozí rodiče dělají v dobré víře, že tím dítěti ulehčí. Velmi často ovšem neodhadnou smysl sdělení svého potomka správě, čímž se jeho frustrace ještě stupňuje. Jestliže má dítě sourozence, dejte pozor, aby měli oba stejně prostoru k vyjádření.

Koktající dítě není třeba hned hnát k lékaři. Odbornou pomoc vyhledejte až v momentě, kdy dítě zadrhává déle jak šest týdnů, pokud se porucha řeči stále zhoršuje nebo v případě, že je dítěti koktání natolik nepříjemné, že přestává komunikovat.

V těchto případech je dobré navštívit obvodního lékaře a ten Vás pošle k logopedovi nebo psychologovi. Návštěva odborníka se doporučuje také, pokud se koktání objeví v pozdějším věku (od šesti let výše).

Koktání se objevuje až u třetiny dětí

Mnozí rodiče se cítí za koktání svého dítěte zodpovědní. Mají pocit, že je to způsobeno nějakým šokem nebo citovou újmou. Nemusí to tak však být. U tříletých dětí se krátkodobá epizoda koktání považuje za běžnou součást vývoje řeči.

Dítě se učí mluvit v celých větách, a to se mnohdy bez zadrhávání neobejde. U starších dětí může být koktání způsobeno organickou poruchou, vliv má také dědičnost a mnohé další faktory. Rozhodně to nemusí být ukazatelem jakékoliv výchovné chyby.