[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dle údajů Českého statistického úřadu se každý rok v ČR utopí okolo 200 lidí, v přepočtu na počet obyvatel jde o velmi alarmující číslo a ČR se tak bohužel řadí na přední evropské příčky v počtu utonulých. Nicméně u vody a ve vodě dochází, zvláště během prázdnin a dovolených i k dalším, více či méně závažným nehodám a úrazům. Mezi nejčastější patří silné alergické reakce na bodnutí hmyzem, poranění páteře po skoku do vody, dále úžeh a třeba i kvasinkové infekce. Nic z toho se bohužel nevyhýbá ani nejmenším.
Zatímco za tonutí dospělých může nejčastěji alkohol nebo srdeční slabost, za tonutí dětí obvykle nepozornost rodičů. Odborníci dělí tonutí na suché a mokré, na informačním webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR se uvádí: “…člověk nadechne vodu do plic, voda zaplní plíce a kyslík se tím nedostane do plic a do krve, tonoucí se začne dusit, zmatkovat, postupně upadává vlivem nedostatku kyslíku do bezvědomí, během krátké chvíle se zastaví i srdce – cca 85 – 90% případů.”
Při suchém tonutí, které bývá typické zejména u dětí, dojde ke křečovitému sevření hrdla, křeč zavře dýchací cesty – bohužel nejen vodě, ale i pro dýchání. Tonoucí se pak dusí a velmi rychle upadá do bezvědomí. V obou případech nebývá času nazbyt, k nevratnému poškození mozku může dojít už během několika minut.
Co můžete udělat:Než se vrhnete do vody, alarmujte další pomoc (telefonuje záchranářům, povolejte další zachraňující). Jde-li o opravdu maličké dítě (batole), můžete se pokusit vytáhnout jej z vody sami, naprosto vždy je však lepší mít s sebou jakýkoliv plavoucí nadlehčovací předmět – lehátko, člun, kruh, prkno apod. Pomůže nejen tonoucímu, ale i vám.
Určitě si přečtěte: Klára: Stačil okamžik nepozornosti a náš syn (2) se málem utopil
Větší děti a dospělé, kteří jsou při vědomí, nikdy nezachraňujte z hluboké vody kontaktně. V boji o život by vás mohli „vzít s sebou“, a to i tehdy, jste-li skutečně skvělí plavci! Tonoucího při vědomí vždy zachraňujte podáním nějakého plavoucího předmětu, ideálně s jištěním nějakého dalšího zachránce. Pokud předpokládáte delší plavecký úsek, rychle se svlékněte.
Je-li postižený v bezvědomí, ale dýchá, uložte jej do zotavovací polohy a vyčkejte u něj příjezdu sanitky. Transport je nutný vždy, i když se dítě probere! Stále hrozí plicní otok, a ten bývá v domácích podmínkách fatální! Jestliže dítě nedýchá, vyčistěte dutinu ústní od nečistot (zvratky apod.), pak mírně zakloňte hlavu (kojencům a batolatům předsuňte spodní čelist) a až do příjezdu záchranářů či do nabytí vědomí provádějte resuscitaci.
Naprosto nikdy nedovolujte dětem (ani sobě) skákat, zvláště po hlavě, do „neznámé“ či mělké vody. Pozor, ani do řeky a rybníka, kam jste minulý rok bez problémů skákali! Dno se mohlo změnit! Nejeden takový skok již skončil tragicky, neboť poranění páteře i hlavy patří k velmi závažným zraněním. Dojde-li k poškození míchy, hrozí postiženému (od místa poškození míchy směrem dolů) ochrnutí. Poranění páteře se projevují bolestí, deformací v místě zranění, otokem či neurologickými obtížemi (brněním, poruchami citlivosti končetin apod.).
Poranění páteře však spolehlivě potvrdí výhradně rentgen. Se zraněným tedy zacházejte vždy tak, jako by páteř poraněnou měl a manipulujeme s ním jen v život ohrožujících situacích (vytažení z vody, resuscitace). Při resuscitaci hlavu nezaklánějte, pouze předsuňte dolní čelist! Vždy volejte sanitku!
Nejen my lidé máme rádi vodu, sladké limonády a zmrzliny. Má je rád i hmyz, kterého je v létě u vody více než dost. V případě, že vás nějaká „mrška“ bodne, obvykle to přejdete mávnutím ruky, u dětí trochou chladivého gelu, octa nebo levandulového oleje. Pakliže však začne poštípaný jedinec rychle natékat, má poruchy vědomí, je mu nevolno a rychle a mělce dýchá, kůži začne mít bledou, vlhkou a studenou, začíná se u něj pravděpodobně rozvíjet životu nebezpečný anafylaktický šok.
Co můžete udělat:Kromě urychleného přivolání záchranné služby pomůžete postiženému místním chlazením v místě otoku (např. cucání ledu, zmrzliny) a podáním rozdrcených antihistaminik. Jestliže dochází k otoku dýchacích cest, kromě chlazení a antihistaminik můžeme spolupracujícímu dítěti nařídit „vrazit“ si vlastní ukazovák co nejhlouběji do pusy a tlačit jím na kořen jazyka. Dítě často intuitivně pochopí, že mu to pomůže udržet byť malý průchod v dýchacích cestách. Tato opatření jsou v případě silné alergické reakce však pouze okrajová, bez rychlého odborného zásahu se v žádném případě neobejdete!
Úžeh si dítko užene co by dup! Je-li bez pokrývky hlavy delší dobu vystaveno silnému slunečnímu záření, může dojít k podráždění mozkových obalů i mozku. Dítěti je nevolno, je slabé, malátné, bolí ho hlava, může mít horečku a ztuhlou šíji. Ve velmi závažných případech dochází k bezvědomí a šokovému stavu!
Co můžete udělat: Úžehem postižené dítě je nutné ihned přesunout do chladného a větraného prostoru, uvolnit mu oděv, na hlavu přiložit chladivý obklad a pomalu podávat vlažné tekutiny (např. minerálky). U kojenců a batolat raději vždy kontaktujte pediatra, popřípadě volejte linku 155. Selhávají-li základní tělesné funkce, resuscitujte.
Nepříjemný výtok může po návštěvě koupaliště se špatnou kvalitou vody potrápit nejen dámy, ale i malé holčičky. V rámci prevence nenechávejte dítě v mokrých plavkách, nepoužívejte společné ručníky, vyvarujte se přímého kontaktu genitálií s břehy, odtokovými kanálky, okraji koupaliště, nenechte děti hrát v nádrži, kde si lidé myjí nohy před vstupem do bazénu! Pokud je voda velmi studená, může hrozit i prochladnutí a zánět močových cest.
Co můžete udělat: Zatímco dámy mohou lehčí infekci vyřešit jednoduchou a v lékárnách dostupnou samoléčbou, u malých holčiček bychom měli dát vždy přednost návštěvě lékaře.
(Autorka článku má osvědčení Plavčík – záchranář III., Instruktor plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku a Učitel plavání C)