[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nemoci z nachlazení nás obvykle trápí od podzimu až do jara a patří k těm nejběžnějším, se kterými se alespoň jednou za rok setkáme. A protože jsou běžné, velice často je podceňujeme. Jaký je rozdíl mezi chřipkou a nachlazením? „Nemoci z nachlazení jsou vlastně infekce horních cest dýchacích, ke kterým patří rýma, kašel a zvýšená teplota. Jde o akutní onemocnění, které postihuje respirační trakt se zánětem dýchacích cest. Může jít o zánět nosní sliznice, hrdla, hrtanu a nosních dutin, často i průdušek a průdušnice nebo plic,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Alexandra Vidnerová. Chřipku naopak způsobuje virus chřipky, jedná se o akutní onemocnění, které obyčejně probíhá ve formě více či méně rozsáhlých epidemií (většinou od ledna do března). Respirační viry, které způsobují nachlazení, nemívají tak závažný průběh, k jakému může dojít u chřipky. Nemoc se může projevit i bez teplot, třeba jen rýmou či kašlem.
Průběh onemocnění se proto liší podle rozsahu příznaků a případných komplikací. Rýma patří k nejčastějšímu projevu nachlazení a nemůžete ji přehlédnout. „Postižený má pocit svědění v nose, dýchání je zhoršené, může se přidat kašel, chrapot, teplota, ale průběh může být i bez horeček,“ říká dr. Vidnerová. Onemocnění se šíří vzduchem, kapénkami sekretů z dýchacích cest, takže velmi často postihuje právě malé děti v dětských kolektivech. Průběh i léčba se odvijí mimo jiné také od věku pacienta. „Samozřejmě záleží i na obranyschopnosti organismu či na ročním období,“ dodává lékařka.
Vhodná léčba
U malých pacientů, zejména u kojenců, se mohou vyskytnout komplikace, jako například zánět středouší. „Může též dojít k onemocnění vedlejších dutin nosních, průdušek, nebo dokonce k zánětu plic,“ říká dr. Vidnerová. „Velice často ale na virový infekt ?nasedá‘ infekt bakteriální, kdy je nutné předepsat antibiotika, zvláště pokud jde o onemocnění dolních cest dýchacích, například při hnisavé rýmě a zánětu středního ucha a při zvýšených hodnotách CRP (CRP = zánětlivý parametr, který slouží k diagnóze bakteriálního infektu),“ dodává pediatrička. Terapie je symptomatická, tedy lékař podle příznaků určí, jaká léčba je nejvhodnější.
„Má-li pacient horečku, je nutný klid na lůžku a snižování teploty, například Paralenem či Ibuprofenem. Malým dětem rozhodně nepodávejte Acylpyrin, je nevhodný. Při vysokých teplotách nad 39 °C můžete zkusit také studené zábaly (i po 4 hodinách), eventuálně sprchové koupele. Nutný je dostatek chladných tekutin,“ říká dr. Vidnerová. Při ztíženém dýchání lze použít nosní kapky (Nasivin, Olynth, Otrivin), u malých dětí vyzkoušejte roztoky s mořskou solí. Možnost výběru máte i v případě nejrůznějších sirupů na kašel (Mucosolvan, Hedelix, Aspecton, Silomat apod.). „Při bolesti v krku pomáhají opakované studené obklady na krk a uši, vždy po dobu pěti minut. Velice dobře působí antialergika, která sníží otok sliznic a tím postupně utlumí i obtíže s rýmou, či kašlem (Zyrtec, Aerius, Zodac atd.).“
Maminčin odborník MUDr. Alexandra Vidnerová odborná dětská lékařka a praktická lékařka pro děti a dorost, soukromá ordinace, Poliklinika Spořilov, Praha 4
Myslete na ochranu
V podzimních a zimních měsících, kdy je častý výskyt respiračních onemocnění, omezte (zvláště s malými dětmi) návštěvu kina, divadla a také zamezte kontaktu s již nemocnými osobami. Nejlepší ochranou před nachlazením je prevence. Při prvních příznacích zůstaňte doma v posteli, buďte v klidu, jezte, i když nemáte moc chuť (hlavně ovoce a zeleninu) a dostatečně pijte. Vhodné je i očkování proti chřipce, zvláště u často nebo chronicky nemocných pacientů.
Zářijové období je velmi náročné na imunitu jedince, protože s ochlazením se také mnohem častěji objevuje nachlazení. „Je to jistě zčásti způsobené stresem a zvýšenými nároky na začátku školního roku a po návratu z dovolených. První projevy onemocnění ORL je třeba chápat jako skutečně adaptační choroby,“ vysvětluje lékařka. Bránit se ale můžete – nejen dostatkem spánku, správnou výživou či minimalizací stresu, ale i nasazením vhodných homeopatik. „Předepisujeme je na základě shody symptomů – příznaků onemocnění s charakteristikou léku.
Léčba ve fázi invaze
Ze zkušeností můžeme nabídnout následující léky: ACONITUM NAPELLUS – u pacientů, u kterých pozorujeme zimnici, následně teplotu, horkou suchou nepotící se kůži, silnou žízeň s chutí na studenou vodu (protože vše ostatní hořce chutná). Většinou tyto potíže vytrhnou pacienta v noci po prudkém prochlazení ze spánku. Častá je také bolestivost uší a suchý kašel.
BELLADONA – při vysoké a rychle se zvyšující teplotě, výrazném pocení, bolesti hlavy, rozšířených zorničkách, přecitlivělosti na hluk, světlo, otřesy a dotyky. Předepisuje se při nervozitě, bušení srdce a červených tvářích. Nutné je stáhnout rolety, vypnout televizi i rádio. Důležité je pacienta přikrýt a nerušit jej při spánku, maximálně jej chlácholit a dávat mu dostatek tekutin.
SULFUR – podává se nejen při vysokých teplotách a jen lehce zvýšených, ale i v případě jejich absence. Pacienta pobolívají klouby, hlava a přítomný je suchý kašel. Léky podáváme v ředění v častých intervalech, zpočátku i půlhodinových, které prodlužujeme individuálně podle rytmu zlepšování symptomů.
Fáze rozvinutého stavu
GELSENIUM – nemocným, kteří jsou vysílení, zesláblí, zchvácení, otupělí, mají zimnici a třesavku a nemají žízeň.
Pacient má kontinuální teplotu. RHUS TOXICODENDRON – tento lék se často předepisuje v případě, kdy pacient před onemocněním promokne a následně prochladne. Také může nastat situace, kdy se třeba zpotí námahou a následně prochladne. Dostaví se vysoká teplota, bolesti kloubů, ošetřovaný nemůže v klidu ležet a hledá neustále vhodnou polohu. Jakmile se trošku poodhalí, chvěje se zimou a kašle. Tento stav je velice často doprovázen opary.
BRYONIA – podáváme při dlouhotrvající horečce, která svědčí o význačném zhoršení celkového stavu. Všechny příznaky se zhoršují sebemenším pohybem, aktivním i pasivním. Pacient má velkou žízeň a chuť na studenou vodu. Přesto má ale extrémně suché sliznice a okoralé rty. Stav doprovází silná bolest hlavy, kloubů a produktivní kašel.
FERRUM PHOSPHORICUM – v případě, že se vyskytuje teplota, která nepřesahuje 38–38,5 °C s rychlým nástupem, kdy nemocný ještě není tak schvácený, kůži má vlhkou, obličej zarudlý anebo bledý, s tendencí k častému krvácení z nosu či překrvení sliznic. Přítomný je suchý a bolestivý kašel. Při akutní rýmě (světlý, hojný výtok z nosu, nemocný má potřebu neustále smrkat a kýchat). Rýmu doprovází slzení, bolesti hlavy, někdy i bolest uší.
Doporučujeme
ARSENICUM ALBUM – při vodnatém světlém a pálivém výtoku z nosu, pacient stále „pšíká“, má vysokou teplotu, žízeň a obtíže se zlepšují teplem. NUX VOMICA – při vysoké horečce, červené a horké kůži, ošetřovaný má zimnici, přes den vodnatý výtok z nosu, v noci je nos ucpaný, objevuje se suchý kašel a kýchání při probuzení. Užívejte v potenci 9CH 2–3x denně po 5 granulích.
Maminčin odborník MUDr. Věra Budková praktická lékařka pro děti a dorost s dlouholetou praxí ve standardní medicíně, rozšířenou o alternativní možnosti léčby
Načerpání nových sil
Ve fázi rekonvalescence doporučuji SULFUR IODATUM. Tento lék zlepšuje čištění zánětu na sliznicích, podporuje znovuobnovení sil a chuť k jídlu. Dobrý lék je také CHINA RUBRA, který odpovídá fyzické astenii, projevující se bledostí a nízkým tlakem. Podává se v případě, že pacient nemá chuť k jídlu, má nafouklé a bolestivé břicho. Dojde-li ke komplikacím nebo superinfekci, používáme i ostatní léčebné postupy včetně antibiotik.