Když bylo Honzíkovi osm měsíců, dostal průjem. Ani jsem nestačila vyměňovat plenky. A protože byl ještě hodně malý, šla jsem raději hned k dětské lékařce. Ta nás poslala do nemocnice, protože Honzík už byl dehydratovaný. Napojili ho na infuzi a také mu udělali několik vyšetření, při kterých se zjistilo, že průjem způsobila rotavirová infekce. Týden jsme si poleželi na infekčním oddělení, než nás pustili, ale i pak jsem musela sledovat, zda neubývá na váze, jak močí a jakou má stolici. Samozřejmá byla i lehčí dieta,“ vypráví maminka Hanka (30) z Hradecka.

Kdy jde už o průjem?

Hovoří se o něm tehdy, když má dítě více než 3 řídké až vodnaté stolice za den, i když kojené děti mívají stolici častější a řidší, což vás může zmást. Proto se nebojte a raději zajděte k lékaři, který určí, zda jde, či nejde o průjem. Proč je průjem pro kojence tak nebezpečný? Právě proto, že tak malému miminku hrozí rychlé odvodnění neboli dehydratace, spojená s rychlou ztrátou minerálů. Čím je tedy dítě mladší a má nižší hmotnost, tím je pro něj každá ztráta závažnější. Největší nebezpečí tedy hrozí právě novorozencům a malým kojencům. To, zda je dítě dehydratované, zjistíte i vy sami doma, pokud máte váhu. Ubývá na váze? Nemočí? Pak je zřejmě odvodněné a okamžitě byste s ním měla spěchat do ordinace dětského lékaře. Většina průjmů má dobrý průběh, pokud přijdete brzy a včas se zahájí rehydratace (zavodnění) a remineralizace solnými roztoky s glukózou nebo rýžovým odvarem.

Základem jsou tekutiny

Pít, pít a zase pít… dodržování pitného režimu je důležité. Pokud kojíte, i nadále kojte, ke kojení pouze přidáváte rehydratační roztok podle pokynů lékaře. U nekojených dětí do 1 roku vysaďte na dobu 4 hodin veškerou stravu a nahraďte ji roztokem, který se podává chlazený na 4-8 °C po lžičkách každých 5-10 minut, a to 5-10 ml roztoku v celkovém množství 30-150 ml na 1 kg hmotnosti. Zdá se vám to složité? Nebojte se, pediatr vám to pečlivě vysvětlí. Po 4 hodinách zahajte realimentaci - tedy včasné podávání stravy.
Drastické diety a léky se dnes téměř nepoužívají - maximálně živočišné uhlí, ale to až u větších dětí. Samozřejmě že někteří lékaři vám mohou předepsat například Smectu, Hylac nebo Endiaron, ale pokud je třeba víkend a nemáte možnost konzultovat problém s odborníkem, držte se pravidla: rychlá náhrada vody a solí a rychlé převedení na „svou“ stravu - kojení, kojenecké mléko, starší děti mrkvové pyré či rýžový odvar, suchary nebo starší pečivo (bílé, ne celozrnné!).

Máte-li staršího kojence, který už papá příkrmy, druhý den mu přidejte kousek kuřecího masa do rýže či brambor. Nedávejte dětem ovocné čaje, které dráždí žaludek a mohou vyvolat další průjem či zvracení. Čaj tedy černý anebo vodu. U zcela malých kojenců se vám zřejmě podaří podávat rehydratační roztok, starší děti se možná budou vzpouzet - pak prostě volte menší zlo, pokud nechcete za žádnou cenu do nemocnice - zkuste jim dát lehce oslazený černý čaj nebo coca-colu po lžičkách. Pak opět zkuste rehydratační roztok, třeba se vám to podaří.

Kdy do nemocnice?

Má dítě stále průjem a nic nepomáhá? Pokud se stav nezlepší do 12 hodin, raději sedněte do auta a odjeďte do nemocnice, pravděpodobně bude nutná hospitalizace.
Dále byste měli sledovat situace, které hospitalizaci bezpodmínečně vyžadují:

• průjem spolu se zvracením a absolutním odmítáním tekutin
• novorozenecký věk
• kojenec do šesti měsíců s vyšší teplotou a se stolicí, ve které jsou příměsi hlenu a krve
• vyšší než lehký stupeň dehydratace

Rozhodně ale průjem, byť se zdá být banální záležitostí, nepodceňujte - u malých kojenců a batolat může být příznakem náhlé příhody břišní. Někdy průjem provází i zánět středního ucha či prořezávání zoubků.