Maminka.czZdraví

Snídaně v trávě? Nezapomeňte na klíšťata, komáry a další hmyz!

Markéta Ostřížková 15.  7.  2014
Snídaně v trávě? Nezapomeňte na klíšťata, komáry a další hmyz!
Jsou téměř neviditelní, přesto jsou největšími predátory na naší planetě. S klíšťaty, komáry, vosami a dalším hmyzem svádíme nerovný boj.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jen tak si posedět v trávě se už moc nenosí. Otravný hmyz útočí všude.

Napoleon z říše hmyzu

Vzhledem k letošní mírné zimě klíšťata byla aktivní i v lednu. První záchyt nemocí, jež přenášejí, byl registrován koncem dubna. V posledních deseti letech se počet onemocnění klíšťovou encefalitidou v Česku pohyboval mezi 600 a 1000 případy ročně. V roce 2013 se jednalo konkrétně o 625 osob. Dojde-li k přenosu infekce, mohou se podle hlavního hygienika ČR MUDr. Vladimíra Valenty zhruba u 10 % nemocných rozvinout závažné neurologické projevy, jež v 0,5–2 % končí fatálně.

„Infekce se do těla dostává velice rychle. Nejvíce kritické jsou první dvě hodiny. To je bohužel právě ten čas, během něhož stačíte dojít například z lesa domů a tam se teprve začínáte prohlížet,“ upozorňuje vedoucí sítě očkovacích zařízení a expert na problematiku infekčních onemocnění doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D. A virus mezitím proudí mezi krvinkami a už jej nic nemůže zastavit… Po dvou, třech týdnech od nákazy se objevují první příznaky: nemocný se cítí jako „zmlácený“, prožívá jakýsi chřipkový stav, bolí ho svaly, klouby, hlava, často se přidává světloplachost, zvyšuje se teplota. Při horším průběhu je přijat na jednotku intenzivní péče. A tam se léčí jen příznaky, například horečka, zánět a otok mozku.

Každý rok v Česku onemocní klíšťovou encefalitidou okolo 130 dětí. Nejohroženější skupinou, u které dojde k trvalým následkům v důsledku virového zánětu mozku, jsou senioři. Ti se však nechávají očkovat nejméně… Ve věkové kategorii 45–65 let a více bylo loni zaznamenáno nejvíce nakažených klíšťovou encefalitidou.

„Ve světovém měřítku se jako přenašeči infekce uplatňují kromě klíšťat nejvíce komáři a další krev sající hmyz, fl ebotomové, mouchy rodu Glossina, ploštice, vši a blechy.

Ve středoevropském měřítku jde především o klíšťata a v omezené míře některé další druhy hmyzu,“ uvádí RNDr. Bohumír Kříž ze Státního zdravotního ústavu.

Od viru k bakterii

Lymeská borrelióza je další infekční nemocí, kterou nezřídka přenášejí komáři a klíšťata – dokonce ještě častěji než encefalitidu. Jedním z běžných příznaků borreliózy je kulatá skvrna se zarudlými okraji a bílým vnitřkem o průměru cca 5 cm či větším. Jedná se o tzv. erythema migrans. Migrans proto, že skvrna může migrovat po celém těle. Další projevy se často podobají chřipce.

V řádu týdnů až měsíců se může rozvinout druhé stadium, jež má projevy poškození centrálního nervového systému (zánět mozkových blan, obrna lícního nervu). Borrelióza může zaútočit i na srdce a oči, často dochází k postižení kloubů. I léta může trvat, než se objeví méně časté třetí stadium; tehdy už bývají chronicky postižené kůže, klouby a nervová soustava, čili jde o imunitní reakci na nákazu.

V Česku onemocní boreliózou ročně okolo 4 tisíc osob. Nemoc se léčí vysokými dávkami antibiotik, často opakovanými, v případě postižení centrálního nervového systému také léky, jež pronikají do mozkomíšního moku. U kloubních forem se užívají léky tlumící bolest. Očkování proti kmenu borrelie rozšířenému u nás zatím neexistuje.

Vytáhnout, nekroutit!

Způsobů jak dostat klíště ven z kůže je nespočet – pomocí suchého mýdla, pinzety, nehty, politím dezinfekcí, dušením olejem či indulonou. Který postup je tedy ten správný? Ani kroutit, ani vyviklávat – parazit totiž může během této manipulace ve smrtelné křeči vypustit infekční obsah svého žaludku přímo do vašeho krevného oběhu. Stejně na umírající bestii působí zalití olejem, zamazání krémem a podle posledních poznatků i namazání dezinfekcí.

K vytažení klíštěte nejlépe poslouží speciální „kartička“ s otvorem, kterou zasunete pod hmyz a vytáhnete. Pokud v kůži zůstala kusadla, nepropadejte panice – jsou určena pouze k zakotvení na kůži hostitele a tělo si s nimi ve většině případů poradí samo. Klíštěte se zbavíte nejlépe tím, že jej spláchnete do toalety. Komárům se lze bránit pomocí repelentu a vhodného oblečení. Ke slovu v posledních letech opět přicházejí moskytiéry. K ošetření štípanců je dobré mít po ruce dezinfekční prostředek.

Obrana? Prevence

Mírnou ochranu tedy poskytuje dobré oblečení – vysoké boty, ponožky a dlouhé kalhoty. Světlá barva oblečení nám usnadní především to, abychom na ní lépe viděli drobného tmavého vetřelce. Repelent je potřeba nanést na celou plochu, kterou chceme chránit, a nástřik obnovujeme. Nejúčinnějším prostředkem je očkování, ovšem existuje pouze proti klíšťové encefalitidě.

„Očkovat lze od jednoho roku věku neomezeně. Nejlepší doba je před sezónou, očkovat se však dá po celý rok. Největší riziko závažných trvalých následků a paradoxně nejnižší proočkovanost je ve věkové kategorii nad 60 let věku,“ uvádí docent Maďar.

Samotné očkování probíhá ve třech fázích. První proběhne hned, druhá dávka, jež poskytuje vysokou imunitu, za 1–3 měsíce. Poslední se aplikuje zhruba po 5 měsících. Očkování je možné provést i ve zrychleném tempu – první dvě dávky dostanete během 14 dní, pro třetí a poslední pak přijdete k lékaři za 5 měsíců až jeden rok. Aplikaci vakcíny si stačí objednat u dětského či praktického lékaře nebo v ordinaci či centru cestovní medicíny. Využít můžete částečný příspěvek zdravotní pojišťovny. Vakcína chrání zhruba po dobu 3 let.

Na ochranu stačí lhůta 14 dnů

V hlavní sezóně klíšťat můžete využít zrychlené očkovací schéma pro teplé období a jste tak chráněni již za 14 dnů. Pro třetí a poslední dávku si potom přijdete k lékaři za 5 měsíců až rok. Více informací naleznete například na webových stránkách: www.pozorkliste.cz

Bráníme se ještě málo

Ohniska nákazy se v rámci celé Evropy a tím i České republiky rozšiřují prostřednictvím zvěře a ptactva, od Skandinávie a severního Ruska až po Bulharsko a Albánii. Na západě pak zasahují až do jižního Švýcarska a východní Francie.

Jak je tomu u našich nejbližších sousedů? V Česku, Maďarsku a Rakousku je výskyt klíšťat podobný, na Slovensku tomu tak úplně není.

Nejvíce klíšťat se nachází na západním břehu Váhu, který tvoří přirozenou část hranice mezi ČR a SR. Na východní straně tak vysoký výskyt zjištěn nebyl.

Klíšťata tedy netrápí pouze nás, ale zásadní rozdíl je v přístupu k očkování proti klíšťové encefalitidě. Mezi nejvíce proočkované v rámci celé Evropy (90 %) patří Rakušané. Jistě v tom hraje roli i fakt, že vakcínu vynalezl rakouský rodák profesor Christian Kunz, který v začátcích objížděl všechny kraje a okresy a prováděl důkladnou osvětu. Naše země se se svými 23 % proočkovaných řadí daleko za Finsko či Lotyšsko.

Za nejnebezpečnější oblasti byly v minulosti považovány jižní Čechy a Jeseníky, to už ale dnes neplatí – ohniska nákazy najdeme ve všech regionech Česka. Klíšťová encefalitida se pomalu, ale jistě stává nemocí cestovatelskou – množí se případy, kdy si turista přivezl onemocnění z dovolené v zahraničí, nebo dokonce ve své vlastní zemi.

=====U rybníka je hezky, ale=====…

Komáři a ovádi vás nejčastěji přivítají na březích rybníků nebo okrajích lesa. Přivítají, ale hostit je budete vy… Štípnutí ovádem nejprve začne svědit, po chvíli pak otéká a bolí. Tady opět platí chladit oteklé místo. Poštípání ovádem lze poměrně dobře předcházet – stačí vynechat voňavé opalovací krémy a oleje a místo nich použít vhodný repelent.

Vědci z Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu ve Frankfurtu nad Mohanem varují, že střední Evropu brzy zachvátí invaze komárů. Je to důsledek letošní mírné zimy. Kromě toho se k nám záhy dostanou i druhy obvyklé pro jižní oblasti, například komár tygrovaný, který přenáší horečku dengue.

Bzukot varuje

Do čeledi blanokřídlého hmyzu patří včely, vosy nebo sršni. Složení jejich jedu se liší, reakce na jejich bodnutí nastává vždy. Včela či vosa bodne a vstříkne svůj jed. Postižený cítí zpočátku velkou bolest, která velice pomalu opadává. V místě vpichu se objevuje otok a zarudnutí, jež s postupem doby stále více svědí.

„O mnohem víc se hraje, když zaútočí celý roj – množství jedu je tak veliké, že bez okamžitého lékařského zásahu nemusí postižený vůbec přežít. U dítěte považujeme za kritickou dávku asi 50 žihadel, u dospělého dvakrát tolik. Jedu se dostane do těla tolik, že způsobí rozpad červených krvinek, po němž dochází k následnému selhání ledvin. Navíc stále narůstá počet těch, kteří jsou na bodnutí alergičtí – tam jde samozřejmě rovněž o život,“ upozorňuje vedoucí operačního střediska Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy MUDr. Ondřej Franěk. Podle jeho slov existuje i možnost zkřížené reakce – kdo je alergický na jed vosy a včely, dostane se do úzkých po bodnutí vosou a sršněm. Kdo trpí přecitlivělostí vůči vosímu bodnutí, tomu nemusí vadit včelí jed a naopak. Se včelou se můžete častěji setkat v časném létě, vosy a sršni jsou agresivnější spíše ke konci prázdnin a na začátku podzimu.

Zůstane-li v ráně žihadlo, opatrně jej odstraňte. Ránu po vosím bodnutí ošetřete něčím kyselým (ocet, cibule, citron, funguje i šťáva z jitrocele či řebříčku), je-li útočníkem včela či sršeň, zneutralizujte ranku něčím zásaditým (mýdlo, roztok jedlé sody). Poté přiložte studený obklad.

V případě větší reakce podejte volně prodejné antihistaminikum. Otok a bolest zmírní také gel z aloe vera. Pokud vosa, včela nebo sršeň bodne do oblasti krku, či dokonce úst, pak vše závisí na rychlosti všech okolo. Je potřeba zajistit okamžité a trvalé chlazení, aby otok „nezavalil“ dýchací cesty. Hodí se cokoli, co je po ruce, starší dítě může například cucat led. Má-li u sebe alergik adrenalinové pero, co nejdříve mu jej podejte do svalu. A volejte záchranku!

Alergická reakce na bodnutí hmyzem se nemusí projevit hned, k jejímu spuštění se jed musí v těle naakumulovat. Zpočátku se jeví jako déletrvající otok, následuje celková reakce: svědivá vyrážka, celkový otok, může se dostavit průjem, zvracení, bolesti břicha či zhoršené dýchání.

Kritickým momentem je pokles tlaku následovaný poruchou vědomí až bezvědomím. Tady rovněž není čas na otálení – ihned volejte zdravotníky a postupujte podle jejich pokynů do doby, než dorazí.

(Článek vyšel v časopise Moje zdraví 6/2014)

Témata: Zdraví, Časopis Moje zdraví, Vysoký výskyt, Borrelie, Žihadlo, Teplé období, Tlumící bolest, Frankfurt, Antihistaminikum, Snídaně, Hmyz, Studený obklad, Dobré oblečení, Lék tlumící, Kartička, Jeseník, Světlá barva, Očkovací schéma, Infekční nemoc, Kritický moment, Turista, Druhá dávka, Dezinfekční prostředek, Krvinka, Největší riziko, Zdraví na Heureka.cz