Maminka.czZdraví

Zimní úrazy z pohledu pacienta a lékaře

Lenka Červenková 5.  2.  2011
Zimní úrazy z pohledu pacienta a lékaře
Chladná část roku je tu a přináší nejrůznější radovánky, jako je sáňkování, lyžování, snowboarding nebo bruslení. Ruku v ruce s nimi ale jdou zranění, po kterých mnohdy následuje operace či dlouhodobá léčba.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Říká se, že poslední jízda na lyžích nebo třetí den na horách jsou nejkritičtější. Musím přiznat, že i v mém případě tomu tak bylo. Krásné velehory, sluníčko svítilo, březnový těžký sníh je kolem čtvrté odpoledne zrádný. Sjezdovka byla téměř prázdná. Žádný spěch, legrace a lehké přibrzdění u kamarádů, ale v rozbředlém sněhu a malé rychlosti ani dobře seřízené bezpečnostní vázání nevypne, a tak mi to v koleni udělalo křup, křup. Bylo jasné, že něco není v pořádku.

Ovšem rozsah zranění na tak nevinný pád mne ohromil: nalomená holenní kost, přetrhané vazy a poničený meniskus. Dlouho mi nedocházelo, že je to velmi vážné a změnu budu pravděpodobně pociťovat navždy. „V počtu úrazů ze zimních sportů stále dominuje lyžování, bruslení, snowboarding. Na ortopedii se nejčastěji setkáváme s poraněním kolenního či ramenního kloubu, zápěstí, se zlomeninami bérce, paže a bohužel ani zlomeniny páteře se všemi důsledky a riziky nejsou výjimečné,“ říká MUDr. Miroslav Sinkule, ortoped a specialista na poranění ramenního a kolenního kloubu z oddělení ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí pražské Nemocnice Na Františku.

Nejdříve jsem byla léčena konzervativně a několik týdnů chodila o berlích s ortézou, ale operace kolenního kloubu mne stejně neminula. „Vidíte to, tady máte špatnou a poničenou chrupavku, musíme ji odstřihnout…“ slyším operatéra, zatímco na obrazovce vidím jakýsi bílý útvar, na kterém pracují zahnuté chirurgické nůžky. Moje operace probíhá takzvaně „ve spinálu“ neboli ve spinální anestezii, kdy se vpichem do páteře znecitliví dolní polovina těla bez celkové narkózy.

Čtěte také: Vaše Adéla: Bolí vás záda z nošení miminka?

Tento způsob je šetrnější k organismu, ale ne každý chce zákrok sledovat v přímém přenosu, proto je volba anestezie dopředu konzultována s pacientem. Není však nezbytné být po celou dobu při úplném vědomí. Všichni na sále na mne byli moc hodní, vše bylo nesmírně zajímavé, ale v momentě, kdy jsem při odběru štěpu ze svého kolene k plastice přetrženého křížového vazu uslyšela zvuk jako od cirkulárky, bylo to i na mne „tak akorát“… Požádala jsem proto lékaře o lehké uspání a zbytek operace jsem již neviděla.

Úrazy kloubů

„Každý kloub je chráněn pouzdrem a vazy. Pokud se dostane do nepřirozené polohy nadměrným ohybem, vyklouzne z tohoto ochranného obalu a nastává podvrtnutí. Kloub bolí a otéká. Asi nejčastějším úrazem při lyžování a snowboardingu je poranění kolenního nebo ramenního kloubu a zápěstí. U našich nejmenších se můžeme setkat s tzv. zlomeninou dětského věku, s ohledem k růstu, která má specifika i v léčbě – častější je konzervativní postup,“ říká ortoped Sinkule.

První pomocí při bolavém kloubu je chlazení a stažení obvazem, klid a několik dalších týdnů sportovat jen s podpůrným obvazem na postiženém místě. Důležité je dostatečně trénované svalstvo, které částečně zmenšuje námahu kloubních pouzder. Vykloubeniny či zlomeniny ovšem patří ihned do rukou lékaře. Nepřirozeně ležící končetina a silná bolest jsou nejčastějším znamením, že je to vážné. První pomocí je klidová poloha, přiložení dlahy a napravení končetiny v nemocnici.

Přetržené vazy

Velmi časté jsou také úrazy kolenních vazů a menisku. Hojně se vyskytujícím vazivovým poraněním při lyžování je právě přetržení předního zkříženého vazu. To potkalo i mne, což jsem bezprostředně po pádu samozřejmě netušila. Ještě v první chvíli jsem si myslela, že „to nějak dojedu dolů“. Omyl!

Jakmile jsem na nohu stoupla, úplně mi vypověděla službu a podlomila se. Pak se mi udělalo celkově mdlo a kamarádi již volali horskou službu. Tyto vazy totiž drží kloub ve správné poloze, a pokud prasknou, koleno zůstává bez další opory. Tento kloub je při lyžování zatěžován nejvíce, spočívá na něm celá tělesná váha.

Otáčivé, rychlé a prudké změny pohybu jsou potom jen krůček od prasknutí vazu, které často doprovází typický zvuk – to moje zdánlivě nevinné „křup, křup“. „Jedním z nejčastějších poranění v oblasti kolenního kloubu je právě poškození vazivových struktur (zkřížené vazy, postranní vazy, meniskus).

Velice důležitá je včasná a správná diagnostika a následná léčba. Například pokud dojde k poranění menisku a včas přistoupíme k operačnímu řešení (artroskopie), je často možné poškozenou část zachránit sešitím. V opačném případě a při prodlení může dojít ke zhoršení nálezu, kdy poškozenou část musíme odstranit. Při poranění předního zkříženého vazu je většinou nutné provést jeho plastiku (nahradit ho štěpem), což je rekonstrukční výkon, který se obvykle akutně neprovádí.

Tato výše uvedená poranění se mohou mylně diagnostikovat jako ,natažené či zhmožděné vazy‘ a jejich odložené řešení může být velmi komplikované. Sám upřednostňuji kvalitní klinické vyšetření, raději opakované kontroly a případně časnou indikaci k artroskopii (miniinvazivní výkon). Jestliže je léčba včasná a úspěšná, může se pacient vrátit plně ke sportovním aktivitám,“ vysvětluje lékař.

První pomoc

Jak tedy postupovat při úrazu přímo na sjezdovce? „Při bezvědomí se snažíme raněnému ihned poskytnout první pomoc, snažíme se o zajištění životně důležitých funkcí, tzn. obnovení průchodnosti dýchacích cest, eventuálně zahájíme resuscitaci (masáž srdce a umělé dýchání). Pokud je podezření na poškození páteře, je důležité co nejméně, respektive co nejšetrněji, s raněným manipulovat a vyčkat na příjezd záchranářů. Jestliže je možnost poranění končetin, je vhodné postiženou část podle okolností znehybnit.

U krvácejících zranění je nutné zakrýt ránu, u tepenných navíc s případnou kompresí tlakových bodů. Základní pravidla u dětí jsou shodná, snad jen nepodceňovat okolnosti úrazu, v případě mladistvých je třeba brát v úvahu možné požití alkoholu či drog. Pokud pacient sám vyhledá lékařskou pomoc, určitě by se měl obrátit na zařízení, která mají se sportovním poraněním zkušenost. Toto bývá vzhledem k neinformovanosti veřejnosti složité, na druhou stranu je zde svobodná volba lékaře. Sami se setkáváme u našich pacientů s rozdílným přístupem a primární léčbou na jiném pracovišti,“ popisuje Miroslav Sinkule.

Chirurg, nebo ortoped?

„Dnes závisí na každém zdravotnickém zařízení, zda traumata ošetřuje chirurg, nebo ortoped traumatolog. Ortoped má většinou na starosti úrazy pohybového aparátu. Léčba zranění způsobených při provozování sportů spočívá ve správné diagnostice, klinickém vyšetření doplněném o zobrazovací metody – rtg, magnetickou rezonanci, sono. U dětí lze využít kvalitní ultrazvukový přístroj k zobrazení případného poškození v místě růstových štěrbin.

Po výše uvedené diagnostice volíme zvláště u dislokovaných zlomenin operační řešení,“ radí ortoped. Svobodná volba lékaře je určitě výhodou pro pacienta a z vlastní zkušenosti musím říci, že jsem při léčbě svého zranění doktora změnila. Každý z nás se musí o svém problému co nejvíce informovat a požadovat po odborníkovi vysvětlení a zdůvodnění jeho postupu léčby, v případě, že s ním nesouhlasíte, máte právo svůj zdravotní stav konzultovat s jiným specialistou či přímo lékaře změnit. Kdybych se o svoji léčbu nezajímala a jen bezhlavě spoléhala na ošetřujícího doktora, možná bych si už nikdy v životě nezalyžovala. Dnes jsem po úspěšné plastické operaci křížového vazu a věřím, že příští rok zase budu brázdit slunečné stráně italských hor.

Čtěte také: Vaše Adéla: Bolí vás záda z nošení miminka?

Další zajímavé články najdete v akuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Zdraví, Časopis Maminka, Úrazy, Zimní sport, Dolní polovina, Lékař, Zimní úraz, Ultrazvukový přístroj, Nejčastější úraz, Následná léčba, Sjezdovka, Umělé dýchání, Klinické vyšetření, Pohled, Pacient, Operační řešení, Vykloubení, Lék, Tělesná váha, Bezpečnostní vázání, Svobodná volba, Silná bolest, Úraz, Zdraví na Heureka.cz