Zrádný motýlek

Na první pohled možná vypadá podobně – nevinně a křehce. Pro náš organismus a jeho správné fungování má ale značný význam. Víte, jak o ni správně pečovat a vyhnout se všem problémům?

Štítná žláza je velmi důležitý orgán, o jehož existenci ve svém těle – v tom lepším případě – řada lidí vůbec neví. Hormony, které produkuje, hrají velkou roli hlavně v období různých hormonálních změn.

Především ale ovlivňují možnost otěhotnět, mají význam i pro průběh gravidity a pozdější tělesný a duševní vývoj dítěte. Ve většině případů je onemocnění štítné žlázy celoživotní záležitost, při dodržování lékařem stanovených pravidel je však dobře léčitelné.

Postihuje častěji ženy a na jeho vzniku se zásadním způsobem podílí nedostatek jodu. Významným faktorem je také dědičnost a svou roli hrají i vlivy okolního prostředí včetně různých bakterií a virů. Někdy onemocnění probíhá skrytě, protože buď svého nositele neomezuje, anebo jsou příznaky příliš vágní – jde například o únavu, kterou obzvláště těhotné ženy a čerstvé matky pociťují prakticky permanentně. Odhalit případnou chorobu přitom může jednoduchý krevní test.

V těhotenství pozor

Zvýšenou pozornost byste jí měla věnovat už během gravidity. Rostoucí plod totiž potřebuje hormony tvořené štítné žlázou matky, aby se mu dobře vyvíjela nervová soustava. Z tohoto důvodu je pro váš organismus zásadní dostatečné množství jodu. Pokud ho těhotná žena má naopak kritický nedostatek, může se dítě narodit mentálně retardované.

To je sice až krajní případ, nicméně už současný stav, kdy většina žen nemá jodu dostatek, podle výzkumů způsobuje, že se miminka rodí s nižší inteligencí, než jakou by měla, pokud by jejich matky měly tohoto prvku správnou dávku. V podstatě tedy platí: chcete-li mít chytrou ratolest, pohlídejte si míru jodu.

Všeobecná zdravotní pojišťovna v roce 2009 podpořila screening onemocnění štítné žlázy u budoucích maminek. Pilotní projekt ukázal, že mezi českými těhotnými ženami je 7 až 10 procent těch, které o nemoci své štítné žlázy vůbec nevědí, což může ohrožovat jejich nenarozené miminko.

Na základě těchto alarmujících výsledků Česká endokrinologická společnost navrhla vyšetřovat funkci štítné žlázy všem gravidním. To se mimochodem již druhým rokem děje například na Slovensku.

V pilotním projektu byly prohlédnuty tři tisíce nastávajících maminek, z nichž 228 mělo zvýšenou a 109 sníženou hladinu hormonu štítné žlázy. Pozitivní protilátky proti činnosti štítné žlázy mělo 262 žen, tedy celých devět procent. Současná praxe je taková, že gynekolog může těhotné ženě doporučit vyšetření štítné žlázy hrazené pojišťovnou, pokud se pro toto onemocnění v minulosti léčila, má akutní příznaky anebo je nemocný někdo z jejího příbuzenstva. Tuto možnost ale zatím využívá jen málo lékařů. Proto se připravuje zavedení plošného testování. V blízké budoucnosti se ho bohužel pravděpodobně nedočkáme.

„Plošný screening asi hned tak zaveden nebude. Zdravotnictví prožívá velmi pomalou restrukturalizaci a peníze z pojištění se nyní velice šetří, aby bylo na léčbu závažných chorob. Pilotní projekt ověřil, že je hodně onemocnění štítné žlázy a postižené ženy o svém problému nevědí, proto jsme vypracovali návrh, co a kdy je vhodné vyšetřit a jak dál postupovat. Buď je možné upozornit gynekologa v začátku gravidity, že pacientka sama nebo někdo v blízkém příbuzenstvu se pro onemocnění štítné žlázy léčil – a pak by měl vyšetření provést na náklady pojišťovny gynekolog. Není-li taková anamnéza, může žena o vyšetření požádat a zaplatit si ho,“ vysvětluje docentka Zdeňka Límanová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Rodinná zátěž

Od roku 1985 procházejí všechny novorozené děti screeningem vrozené snížené činnosti štítné žlázy. Je to ten známý odběr pár kapek krve z patičky miminka ještě v porodnici. Další nemoci štítné žlázy se ale plošně nevyšetřují.

„Každá maminka by měla dětského lékaře upozornit, že u ní, otce dítěte nebo v blízkém příbuzenstvu se onemocnění štítné žlázy vyskytlo. Anamnéza je velmi důležitá,“ upozorňuje docentka Límanová. „Naše endokrinologická anabáze začala, když nejstarší dceři objevila dětská lékařka na pravidelné preventivní prohlídce hmatnou štítnou žlázu a poslala nás k odbornému vyšetření. Dceřiny testy vyšly dobře, žláza byla jenom trochu zvětšena, takže dva roky brala tabletky jodu, a její stav se upravil.

Po dvou letech je mohla přestat brát a endokrinolog ji už jen každého půl roku sleduje,“ vypráví Zlata, matka tří dětí z Prahy. Právě když se dceřiny problémy vyřešily, absolvoval preventivní prohlídku Zlatin starší syn a ani jeho štítná žláza se dětské doktorce nelíbila.

„U něj už bylo ale zjištění endokrinologa mnohem závažnější. Syn totiž jeden lalok štítné žlázy vůbec nemá, druhý je plný uzlíků, a protože se snažil utáhnout celou činnost sám, výrazně se zvětšoval. Navíc měl v krvi vysoké protilátky proti činnosti štítné žlázy,“ vysvětluje Zlata.

Sníženou činnost štítné žlázy má i její manžel, který se s tímto problémem léta léčí. „Při jedné návštěvě se mě dětský endokrinolog zeptal, jestli někdo někdy vyšetřoval štítnou žlázu i mně, a když jsem přiznala, že ne, nechal mi udělat testy. No, a co myslíte? Měl ho tam!“ směje se Zlata jako sestřička z „Básníků“. Také ona měla vysoké hodnoty protilátek a její štítná žláza vypadala jako hodně hrubě tkaný koberec. Jediný z celé rodiny, kdo zatím statečně odolává, je tak dvouletý benjamínek. Na příkladu této rodiny můžeme vidět základní druhy onemocnění štítné žlázy.

Nedostatek jodu vede často ke zvětšování žlázy, protože tělo se ho snaží větší plochou „pochytat“ ze stravy více (většinou se mu to ale stejně nedaří). Jodu jíme my Češi stále málo, proto se přidává i do kuchyňské soli, ideální ale je konzumovat minimálně dvakrát týdně mořské ryby. Samotné zvětšení žlázy většinou s její činností nesouvisí. Nedostatkem jodu dochází také ke snížení funkce štítné žlázy neboli hypotyreóze.

Štítná žláza tak reaguje také na přítomnost protilátek proti své činnosti. Jde vlastně o autoimunitní reakci, kdy se tělo z neznámých důvodů brání správné činnosti štítné žlázy. Někdy ale tato reakce nastartuje naopak zvýšenou činnost čili hypertyreózu. Při snížené funkci, tedy snížené tvorbě potřebných hormonů, fungují určité pochody v těle pomaleji, než by měly. Jsme pak unavení a nevýkonní, je nám zima, máme zácpu a naše nálada klesá pod bod mrazu. Při dlouhodobé neléčené hypotyreóze může dojít k postižení srdce. Při zvýšené funkci štítná žláza produkuje příliš velké množství hormonu tyroxinu známého pod zkratkou T4. V takovém stavu nám může bušit srdce, třesou se nám ruce, jsme až nepřiměřeně činorodí a hubneme, přestože jíme hodně.

Garáž na prášek

Pro zjištění diagnózy absolvujete vy nebo vaše dítě odběr krve, při němž budou zjištěny hladiny hormonů štítné žlázy, a také se bude pátrat po protilátkách.

Zároveň endokrinolog provede sonografické vyšetření velikosti a hlavně struktury žlázy. Snížená činnost se léčí podáváním hormonu tyroxinu. Nemusíte se bát, jde o tutéž látku, kterou by si tělo, pokud by nebylo nemocné, vyrobilo samo. A organismu je jedno, zda potřebný hormon vyrobí, nebo ho dostane zvenku. Důležité je brát lék ráno nalačno půl hodiny před jídlem a nekombinovat jeho podávání s jinými léky ani s vitaminy. V praktickém životě je právě tento požadavek většinou hlavní nepříjemnost léčby.

„Od té doby, co syn bere euthyrox, musím vstávat mnohem dřív. Dávám si budík, najdu prášky, jeden dám ještě napůl spícímu synkovi, jeden manželovi a jeden sobě, a pak ještě všichni trochu pospáváme. Syn už je naučený, že když mu za svítání poklepu na pusu a řeknu „garáž“, otevře a spolkne pilulku, ani neví jak,“ potvrzuje Zlata. Na nutnost braní hormonu je pak potřeba myslet pokaždé, když potomek jede někam bez rodiny, například na školku či školu v přírodě. Je potřeba domluvit se s učiteli, aby mu lék podali a dodrželi i časový odstup od snídaně. Druhým, zvláště u těch nejmenších ne zrovna oblíbeným aspektem léčby jsou pak pravidelné krevní odběry.

Jak děti rostou, potřebná dávka hormonu se mění, je tedy nutné minimálně jednou za půl roku zkontrolovat, jaká je jeho hladina v krvi a podle ní dávku případně upravit. „My jsme začínali na půlce prášku pětkrát týdně, aktuálně po dvou letech jsme na pěti půlkách a dvou celých tabletkách za týden. Abychom si to zapamatovali, dáváme půlky ve všední dny a celé tablety v sobotu a v neděli,“ říká Zlata. Zvýšenou funkci štítné žlázy potlačují léky, které blokují tvorbu hormonů. Pokud je zdrojem potíží nezhoubný nádor, lékaři většinou příslušnou část či žlázu celou operativně odstraní. Následně je člověk léčen pro nedostatečnou, respektive žádnou činnost štítné žlázy, opět tedy bere hormon tyroxin.

Zázrak z přírody

Jod je stopový prvek nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které ovlivňují látkovou výměnu ve všech buňkách těla a zajišťují normální růst a vývoj všech tkání a orgánů. Jeho přirozeným zdrojem jsou potraviny, v oblastech s nízkým obsahem jodu v půdě a vodě je ho ale v rostlinných i živočišných surovinách málo, a proto jsou zde žijící obyvatelé ohroženi jeho nedostatkem.

Celosvětově se tento problém týká víc než miliardy lidí. V 50. letech se kvůli nedostatku jodu začala tímto prvkem obohacovat kuchyňská sůl, takže se zdálo, že je problém vyřešen. V 80. letech se však zjistilo, že nedostatek jodu v populaci přetrvává. Proto bylo zvýšeno množství přidávané do soli, těhotným a kojícím se začaly podávat jodidové tablety a jodem se začala obohacovat kojenecká výživa, piškoty, nápoje a řada dalších produktů.

Skupinou nejvíce ohroženou jodovým deficitem jsou nejmenší děti – od plodu v děloze až po předškoláky, protože jeho nedostatek může způsobit poruchu vývoje centrálního nervového systému, a tedy narušit rozvoj duševních a rozumových schopností. Málo jodu tak může stát za pozdějšími poruchami chování a učení či nesoustředěností ve škole. Nejvyšší potřebu mají kojící ženy, protože zásobují nejen sebe, ale i dítě, pro které je mateřské mléko jediným zdrojem potravy. Na nedostatek jodu jsou citliví rovněž puberťáci. A ohrozit může také schopnost otěhotnět u žen v plodném věku. U dospělých může souviset s depresemi, sníženou výkonností, únavou, špatnou imunitou a přibíráním na váze.

Určitou spojitost má nedostatek jodu i s některými nádorovými onemocněními. A kolik jodu tedy potřebujeme? Děti do šesti let minimálně 90 mikrogramů na den, dospívající 200 mikrogramů, dospělí 150 až 200 a těhotné a kojící ženy 200 až 250 mikrogramů denně. A jak ho v takovém množství do sebe dostat? Protože solit se má co nejméně, ideální volbou jsou mořské ryby a plody, jejichž konzumace je doporučována dvakrát týdně. Největší zásobárnou je losos, stogramová porce vám dodá 200 mikrogramů jodu, tedy prakticky pokryje denní minimální dávku dospělého člověka. Značné množství tohoto prvku obsahuje také uzená makrela (145 mikrogramů). Doslova jodovou bombou je minerální voda Vincentka (660 mikrogramů/100 g). O používání jodu v tabletách se poraďte se svým lékařem.

Myslete na prevenci

Tak jako jinde, platí ale i tady: všeho s mírou. Nadbytek jodu by vám totiž mohl hodně uškodit. Na první pohled se zdá, že předávkovat se je v našich podmínkách takřka nemožné, to bychom ale podlehli velkému omylu. Především lidé, kteří nejedí žádné maso anebo jim nechutnají ryby, mohou kvůli jodu sáhnout po mořských řasách, které jim kromě tohoto prvku dodají i řadu dalších velmi cenných minerálů.

Odborníci se již mnohokrát setkali s jedinci, kteří se po dlouhých letech nezdravého stravování vrhli na zdravý životní styl a začali ve velkém konzumovat právě mořské řasy s vyhlídkou na dokonale zdravý a fungující organismus. Obsah jodu je v nich ale vždy obrovský, takže předávkovat se jím je při jejich pravidelné konzumaci velice lehké. Pokud si tedy koupíte řasy v tabletách, vždy striktně dodržujte doporučené množství a berte v úvahu to, zda jíte ještě další na jod bohaté potraviny. V případě, že konzumujete přímo mořské řasy, si dávejte velký pozor na jejich množství. Například řasy kombu byste měli sníst maximálně třetinu gramu týdně, což je opravdu malinké množství. Když byste je překročili, hrozí vám zvýšená činnost štítné žlázy a s ní spojené zdravotní problémy.

Tak jako všechny orgány i štítnou žlázu může postihnout karcinom. Není to však příliš časté – zhoubné nádory štítné žlázy tvoří něco přes jedno procento všech karcinomů a umírá na ně necelé půl procento všech lidí, kteří podlehnou rakovině. Nádory štítné žlázy přitom postihují dvakrát častěji ženy než muže.

Léčba je chirurgická (většinou odstranění celé žlázy), další možnost spočívá v aplikaci radiojodu, zevním ozáření, hormonální léčbě či chemoterapii. Největším rizikovým faktorem je vystavení organismu ionizujícímu záření, dále genetická dispozice a samozřejmě nezdravý životní styl. Co se týče prvně zmiňovaného, kromě přírodních zdrojů jde zejména o záření z rentgenu, počítačové tomografie či mamografu. Citlivost na něj navíc s věkem klesá, nejcitlivější jsou tedy děti. Proto přistupte na snímkování sebe i svých potomků pouze v případě, že je to nezbytně nutné. Snímky tzv. pro jistotu či pro opětovnou kontrolu raději odmítejte.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Merkur nepřeje vaší přesnosti při zpracování dat a cifer. Vyhýbejte se proto náročné práci na vytváření dokumentů. Planety jinak ale…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci