Maminka.czChování a vztahy

Zuzka: Na nevěru mého manžela přišly naše děti. Teď ho nechtějí vidět

Martina Machová 1.  8.  2014
Zuzka: Na nevěru mého manžela přišly naše děti. Teď ho nechtějí vidět
Na manželovu nevěru přišla starší dcera. Od rozvodu uplynuly už skoro 3 roky a dcera se s exmanželem stále odmítá stýkat. Je mi to moc líto, tátu potřebuje, touží po něm a on ji má rád.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zuzka se před třemi roky rozvedla. Starší dcera se nyní odmítá vídat se svým otcem. Zuzka přitom kontaktu nebrání. Uvědomuje si, že dítě potřebuje i otce.

Vzhledem k tomu, že je to už 3 roky, kdy se můj život otočil o 180 stupňů a velmi rychle jsem se rozvedla, mohu už o všem bez emocí mluvit i psát. Dá se říct, že jsem se s rozvodem již vyrovnala a žiji docela spokojeně. Hůře jsou na tom holky, které vyrůstají bez táty, zvláště ta starší není schopná manželovi odpustit a s rozvodem se nějak vyrovnat. Je velmi zraněná, zrazená a podvedená a nechce manžela vídat.

Takové normální manželství

S manželem, tedy exmanželem, jsme spolu byli 14 let. Musím poctivě říct, že takových 12 let manželství bylo moc fajn. Byli jsme podobně naladění a zaměření. Oba jsme milovali přírodu, hory, jezdili jsme na kole, na vodu. Holky, které byly vždy strašně prima, jezdily s nadšením všude s námi. Nyní je holkám 15 a 8 let a obě jsou stále moc fajn. Straší je hodná, zodpovědná, spíše introvertní, ale rozhodně ne „submisivní puťka“. Naopak je velmi zralá, a ví, co chce a co ne. Mladší je trochu „třeštiprdlo“, ale v rozumných mezích, navíc umí házet věci za hlavu a užívat si každý den – já i její sestra bychom se od ní mohly učit. Obě holky tátu zbožňovaly a on je.

S mladší se vídá pravidelně i nepravidelně velmi často. Starší ho však naprosto odmítá, nechce se s ním scházet, dárky mu vrací. Byla to totiž právě ona, kdo na vše přišel, navíc v citlivém období začínající puberty. Tatínek byl pro ni vždy „bůh“, já spíš přísný policajt. Doufala jsem, že čas vše zahojí, i její psycholog mi to tvrdil, ale od rozvodu uplynuly už skoro 3 roky a nic se bohužel nezměnilo.

Nervozita, výbuchy vzteku a přesčasy

Zpětně jsem si vše dávala dohromady; proč manžel chodil najednou velmi pozdě domů, přestože to v jejich firmě nebývalo nikdy zvykem. Také začal v některé dny v týdnu vstávat třeba o 2 hodiny dřív (on – spáč!) s tím, že toho v práci víc udělá. Z kliďase byl najednou nervózní, nevyrovnaný, občas výbušný až zlý „týpek“, který se za vše vždy nakonec omlouval, prý toho má v práci strašně moc. Chápala jsem to a snažila se mu vycházet vstříc, i když mě některé situace a slova velmi zraňovaly. Také nám to přestávalo klapat v intimní oblasti, samozřejmě jsme mívali „bohatá a chudší“ období, ale tohle bylo jiné. Ubylo takových těch přirozených letmých doteků, automatických přitulení při usínání, sex se omezil na „rychlovky“, a to jen zřídkavé. Když jsme o všem mluvili, omlouval se, a říkal, že je to stresem a únavou, že na to prostě jen nemá chuť.

Ledová sprcha…

Obě naše holky si vždy mohly půjčovat manželův drahý mobil, iPad i počítač. Manžel to dokonce podporoval! „Jen ať se holky přirozeně učí,“ říkával. Holky nebyly žádné virtuální ani herní fanatičky, zvláště mladší, byla technika ukradená. Starší měla svůj mobil, ale ráda si půjčovala iPad a počítač. Asi tušíte, co se stalo – manžel nechal otevřenou konverzaci na Facebooku, mluvil tam s milenkou o předešlé noci, o plánech na víkend, jak to vymyslet s dovolenou. Asi týden se dcera nikomu nesvěřila, ale vybavuji si, jak se ze dne na den chovala strašně divně, mysleli jsme, že jí začala puberta, a to šíleně! Jenže jednou večer, když byl manžel ve vaně, mi podala jeho telefon. Nevím jak, ale přepnula na druhou simku, o které jsem vůbec nevěděla, ale řekla mi: „Tohle si přečti, já toho četla víc, vím to už 14 dní. Zradil mě a tebe taky, hajzl hnusnej!“ No, četla jsem a nedovedu si představit, jak bylo dceři, ale mně se z té konverzace chtělo zvracet, plakat, řvát a rozbíjet. Vše jsem ale nakonec, hlavně kvůli holkám, řešila v klidu.

Určitě si přečtěte: Alan (36): Rozvodem jsem přišel o syna, chci ho vídat častěji

Ledový klid a smutný konec

Velmi emocionální reakce dcerky mi kupodivu dala vnitřní sílu řešit situaci konstruktivně a v ledovém klidu. „Ráda bych věděla, jak si představuješ budoucnost. Tohle mi dala přečíst Eliška. Zítra se sejdeme na oběd, udělej si čas!“ to bylo vše, co jsem ten den při předávání telefonu manželovi řekla. Druhý den jsme se domluvili na rozvodu, o 12 let mladší slečna byla čerstvě těhotná. Rozvod byl velice rychlý a já měla naštěstí tolik starostí, že jsem se ani nestačila hroutit.

Manžel má co chtěl, mladou „kočičku“ s neplánovaným miminkem, které jeho maminka příliš nezvládá, ale to není moje věc. Manžel má tendence mi vždy pod nějakou záminkou volat a radit se, co a jak s „prdíky“, papáním, kakáním, nemocemi, výchovou…někdy se mi chce smát, jindy brečet. Mladší dcerka k nim jezdí a sestřičku má ráda,novou partnerku však ne. Starší Eliška byla u táty jednou, když měl narozeniny a dopadlo to katastrofálně. Večer ji exmanžel na její žádost přivezl zpět, „macechu“ i batole naprosto ignorovala a nakonec prý řekla, že se jí chce z té paní zvracet. Dceru chápu, ale moc bych si přála, aby se s otcem smířila, má ji rád a myslím, že jí moc chybí...

Témata: Děti, Chování a vztahy, Kliďas, Ledová sprcha, Vid, Ted, Policajt, Ledový klid, Náš, Manžel, IPad, Intimní oblast, Emocionální reakce, Puťka, Letmý dotek, Citlivé období, Výbuch vzteku