[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejdůležitější na otužování je přiměřené oblékání dětí. A to se občas špatně odhaduje, protože my rodiče se často bojíme rýmy a dalších dní strávených doma s nepříjemným dítětem.
Málokdy je na hřišti slyšet z úst dítěte: „Maminko, mně je děsná zima“. Spíš se z lavičky směrem k hřišti a pískovišti ozývá „Kubíku, zapni si tu bundičku! Maruško, kde máš rukavičky! Toníku, ty zase nemáš čepičku? Zkusme se naučit věřit svému dítěti a respektovat jeho potřeby o množství oblečení,“ radí matka čtyř dětí Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík.
Ale není třeba se bát. Zatím co my v klidu postáváme a bavíme se s dalšími maminkami, naše dítě je v neustálém pohybu. Většinou pobíhá, poskakuje. Je nutné si uvědomit, že je temperamentnější. I tím si vytváří teplo ve svém těle. „Oblékejme je méně. Je víc než chvályhodné, když se budeme snažit děti otužovat a uděláme maximum pro to, aby nebyly zchoulostivělé,“ doporučuje Štrougalová.
1. Otužujte děti pravidelně, a to už od malého miminka.
2. Oblékejte děti přiměřeně, tedy ne více než je nutno.
3. Otužujte děti vzduchem a i miminka nechte při přebalování 5 minut nahá.
4. Otužujte vodou: při koupání postupně snižujte teplotu
- dětem starším 2 měsíců po týdnu o půl stupně až na 34o C
- starší děti (2 – 3 roky) na konci koupání sprchujte chladnější vodou
5. Nepřetápějte v místnosti.
6. Pořádně větrejte.
7. Kdykoliv můžete, běžte na čerstvý vzduch.
8. Zda je dítěti teplo nebo zima zjistíte sáhnutím na předloktí, pod tričko nebo za krk.
9. Přihlaste se s miminkem na kurz plavání, otužování je tady součástí lekcí!
10. A nezapomeňte! Příklad vlastní a celé rodiny je pro dítě rozhodující.
Pokud přesto máte strach, aby dítěti nebyla zima, přihoďte do batohu náhradní oblečení a teplý čaj v termosce. Zima totiž není problém, větší malér je, pokud se dítě cestou zmáčí. Tak jej můžete hned převléci a zahřát horkým čajem.
Ložnici, kde dítě spí, nepřetápějte. Ideální teplota je kolem 18o C. To však neznamená, že vaše dítě musí usínat ve studených peřinách. Klidně topení stáhněte, až usne a otevřete na chvíli okno. Ideální je používat časovač spínač topení tak, že se topení zapne samo zase v ranních hodinách, aby dítě nemuselo vstávat do studené místnosti.
Když už se rýma objeví a během zimních a jarních měsíců o ně není nouze, sáhněte k osvědčeným prostředkům. „Často ani nemusíte k lékaři. Stačí se poradit s lékárníkem. Z nejdůležitějších preparátů jsou nosní kapky k oplasknutí sliznice (např. Sanorin, Nasivin, Olynth a další), které usnadní vysmrkávání i dýchání nosem, a navíc zejména u dětí významně snižují riziko rozvoje akutního středoušního zánětu. Dále lze užívat i přípravky s mořskou nebo minerální vodou (např. Quixx, Sterimar, Vincentka). U dětí, které neumějí smrkat je velmi důležité pravidelné odsávání z nosu.
Z dalších přípravků doporučujeme léky tlumící bolest a teplotu, dostatek vitamínů a tekutin. Při bolesti v krku uleví pastilky s protizánětlivým účinkem (např. Septolete, Septofort, Strepsils). Jako prevenci nasednutí bakteriální infekce a též ke zmírnění lokálních příznaků lze užít do nosu i krku lokálně působící antibiotický sprej (Bioparox), který má mimo jiné mírný protizánětlivý a analgetický účinek. Je volně prodejný bez receptu a mohou ho užívat děti od 12 let a dospělí. Celkově podávaná antibiotika nejsou u akutní rýmy indikována,“ uvedla lékařka Petra Bruthansová.
Smrkání je velmi těžký úkol. Ideální je, pokud to zkoušíte spolu s ním už od osmého až desátého měsíce jeho věku. Je to období, kdy u dítěte probíhá intenzivní období nápodoby. „S menším dítětem si můžete hrát na funícího ježka nebo troubit jako slon, u starších můžete vyzkoušet dýchání nosem do zrcátka, na které pak mohou nakreslit třeba i nějaký ten obrázek. Spoustu zábavy si užijete i s peříčkem, které můžete nosem „přefoukávat“ do vymezeného prostoru a velmi krásně se učí dýchání nosem do vody,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová.
Pokud chcete, můžete vyzkoušet i několik „babských rad“