Jak ho přimět ke svatbě?

Můj názor v žádném případě ho nenutit. A nemluvit o svatbě, nebásnit protože tím od toho jen chlapa odradíte a spíš se mu to zhnusí. Je třeba zaujmout normální neutrální postoj. A když o tom on začne mluvit, tak dělat překvapenou že ho to vůbec napadlo....

ahojky holky, my jsme s přítelem 6let a máme spolu 3letého synka. Nez se nám prďola narodil tak jsme ze začátku o svatbě uvažovali a čím dýl jsme byli spolu tak jsem si uvědomila že se ženit nechce. Před mým otěhotněním mi sice prstýnek dal, ale to bylo vše. Po narození syna se nic nedělo sice o svatbě mluvil ale opravdu jen mluvil. Dnes už to neřeším já už se ani vdávat nechci kluk má jméno po mě a jak je vidět tak to příteli ani zas tak moc nevadí, i když jednou do měsíce vyhrožuje že dojde na matriku a změní mu přijmení. Holky zatím sem si to obhájila a na svém si trvám. Jsem šťastná že nás má opravdu rád a na to papír nepotřebuji i když v duchu pořád doufám.

Ahojky všem.To u nás to bylo naopak.On se chtěl ženit, ale já svatbu nechtěla-no přece můžeme se rozvést, tahanice po soudech..Prostě mě to děsilo.Na dítěti sme se shodli oba.Já zoufale chtěla a on taky a moc.Je o 7 let starší a už se na to cítil.Svatbu sme měli přesně po 4 letech-v den výročí našeho 1.rande. Ale časem sem zjistila, že ho nějak rodičovské a partnerské povinnosti neberou a už mi dochází trpělivost..

Pohádka, ne to ne. Ale já jsem paličatá a to byla výhoda. Myslím, že kdybych vyměkla s tím příjmením, taky by nikam nechvátal. Proč taky - chlapům to takhle vyhovuje, nechtějí se vázat. Ale mezi náma - co je větší závazek, než mít s někým dítě ??? Chtěla jsem jen podpořit tu myšlenku - dítě se jmenuje vždycky po matce. A myslím, že to většina chlapů nesnese - jsou přece ješitný.....

Joooo tak to jste měly hezký konec,jako v pohádce..Bohužel však většina z nás může jen tiše závidět.

Tak my jsme spolu byli zhruba tři roky, když u mně začly tikat biologický hodiny. Měl spoustu řečí o tom, jak musíme nejdřív splatit byt, že není kam chvátat - jsme ještě mladý a blb bla bla.... Pak jsem šla k doktorovi a tam mi bylo naznačeno, že už nejsem nejmladší a že mám určitý potíže, kvůli kterým bych těhotenství neměla odkládat.Tak jsem to doma řekla a nic... Vůbec nic na to neřekl. Říkala jsem si, že to musí nejdřív strávit a čekala jsem. Holky já čekala týden !!! To už jsem byla na nervy a smířená s tím, že jsem si prostě blbě vybrala a že odcházím. Chodil kolem mně a pořád - co mi je, že jsem nějaká divná... ? Tak jsem mu tak vynadala, že jsem teda čekala aspoň nějakou diskuzi - po tom, co jsem slyšela u doktora atd.. A z něj vylezlo, že když jsem mu to říkala, že mně zrovna neposlouchal a že to slyší poprvé ! A hned se nám povedlo mimčo... Pak jsem zase čekala na ten prstýnek. A zase nic. Já chtěla hlavně to, aby projevil tu touhu vzít si mně. Prostě aby se zeptal, jestli já chci jeho - když čekám jeho dítě.... Po dvou měsících jsem se smířila s tím, že svatba nebude. A měla jsem hned jasno - moje dítě bude mít stejný příjmení jako já. Přes to vlak nejede. A ejhle - tatínek se vzpamatoval. Zcela nečekaně mě vzal na večeří, kytky, prstýnek.... Romantika... A dneska je moc šťastnej a z dcery je hotovej.. Já bych rozhodně neustoupila a on mně zná. Jsem ráda, ( většinou ) že jsem si ho vzala......

Vždyť to říkám, mužskou inteligenci prostě nechápu...

Tak Zuzko ,výmluva tvého přítele mě opravdu pobavila ,jestli je větší zodpovědnost prstýnek než dítě tak klobouk dolů ad takovýmto uvažováním. =-O

Ahojky maminky, s PŘÍTELEM jsme spolu více jak 6 let, máme spolu skoro dvouletého syna. Svatbu jsem si hrozně přála, když jsem otěhotněla, ale přítel na to, že dát ženě prstýnek je moc velká zodpovědnost... Nechápu tu mužskou inteligenci A DÍTĚ SNAD ZODPOVĚDNOST NENÍ?? Nejprve jsem říkala, že až se dítě narodí, dám mu přijmení po mě, ale nakonec jsem ustoupila a vím, že jsem udělala chybu.. A svatbu? O tu už nestojím... I když nevím jak bych teď zareagovala, kdyby přišel s prstýnkem, ale vím že to neudělá..

Tak to nezbývá než blahopřát,že se alespoň nějaký chlap rozhoupal

ahojky holky mno já jsem už sem něco psala taky jsem se bála že svatba nebude a nakonec jsem na něj přestala po čase naléhat a šlo to samo už máme i termín což je 14.11.2009 a mimi se nám má narodit 23.ledna

Tak nevím, já jsem se svým přítelem přes 2 roky jsem v 25 týdnu a svatba se tedy nechystá je fakt, že vdávat bych se chtěla a přítel to moc dobře ví.Mluvili jsme o tom před měsícem, kdy se mi ženil bratránek, kterej má 4měsíčního chlapečka. Já se svatby dočkám až budou prachy páč moje drahá polovička řekla, že chce pro mě svatbu jakou si budu přat (malou) aby byla podle mých představ.A proto než se někdy vezmeme, tak jsem se rozhodla že bude mít naše malá příjmení po svém tatínkovi...

Holky, sama za sebe můžu říct, že chlapa nepřimějete nijak. Musí přijít on sám. Ale třeba souhlas s tím " Jsem těhotná, takže logicky - nejsme manželé, takže děcko má MOJE příjmení. Chceš to jinak? Hmmmm.... tvůj problém."

Já na Honzu nijak netlačila, i když to bylo těžký ale vyplatilo se.

ahojte , tak já jsem se poprvé vdávala v zimě a těhotná, protože se to tak nějak čekalo. Pak jsem se rozedla. Našla jsem si přítele,otěhotněla jsem a podruhé jsem se vdávala v květnu když bylo malému 9 měsíců. Bylo to super,fotky s miminkem jsou úžasné a jsem ráda že je to takto jak to je. Dokonce jsme inspirací pro pár našich známých <3

to jsme spolu 8let

Mno tak my to mame jinak maly bude mit primeni po otci ale se svatbou nikam nespechame bud dude nebo ne prece jsme spolu a pokud bude chtit sam mne pozada o ruku nejsem s tech co nekoho do toho dokopaji a pak se musi rozvadet jelikoz maji kazdy den na taliri tys chtela svatbu ja ne....

Ahojky, tak já jsem chodila s přítelem 4 roky a vídali jsme se hlavně o víkendech, protože jsme bydleli daleko od sebe, no a když jsme pak měli možnost společného bydlení, řekla jsem až po svatbě. Takže v březnu jsem se nastěhovala a zároveň jsme začali chystat svatbu na srpen a jsem ráda, protože dva měsíce před svatbou jsem otěhotněla . Kdybych to tak neudělala, určitě bych se prstýnku nedočkala, ten jsem taky ani nedostala on na takové věci není, jak říká, a taky dobře věděl, že jsem se chtěla vdávat už rok před tím jenže svatba jsou jen vyhozené peníze, teď už je víc jak rok po svatbě a pořád na ni vzpomíná jak to bylo krásné a že jsme se sešli se všema, které máme moc rádi a taky teď kvůli naší malé princezně, že jsme rodina! Přeju moc úspěchů ať se vám splní vaše sny!

@Lucka PtáčkováTak teď jsi mi trochu otevřela oči...Sice svatbu plánujeme a těšíme se, ale jaksi jsem si ještě pořádně neuvědomila tyto praktické věci. Je to fakt. Být úplná rodina je pořád to nejlepší pro děti i rodiče

Ahoj všem,já jsem teď ve 33 týdnu a svatby jsem se pořád nedočkala,i když všichni okolo nás se pořád ptají a tlačí a tak.Ale přítel ne a ne,prý peníze