reklama

jak jste rodily?

Zpět na hlavní stránku diskuzí martinka | 24. 7. 2009 14:31
ahoj, jsem tu nová a ráda bych zjistila jak jste prožívaly svůj den D. Já rodila spont. a jsem za to ráda, ikdyž v bolestech bych brala i císařský řez , ovšem stojí to zato . Odtekla mi voda, ale kontrakce žádné, tak mi nakonec porod vyvolávali :-$ taky bych chtěla vědět co si myslíte, že je lepší, císař nebo sp. porod? a co porody doma? :-[
Celkem 152 odpovědí Řazení příspěvků jako dřív
Andelli84 | 28. 3. 2010 19:25
@vatl Jsi neskutečně silná osoba!! Přeju tobě a celé tvé rodině jen to nejlepší!!
vatl | 13. 3. 2010 19:52
zdravím maminky.Chci reagovat na příspěvek Katky. Já měla také smůlu na lékaře i když vím,že mi nebylo pomoci. Poprvé jsem otěhotněla ve 21. letech. Těhotenství celkem v poho,jen první 3 měsíce jsem zvracela,ale potom se to zlepšilo. Vše probíhalo v poho,až jednou,v 8 měsíci si doktor všiml,že malá vůbec neroste a tak následovaly testy a nakonec odběr plodové vody. Ten ukázal,že malá má edwardsnův syndrom. Paní doktorka v Brně na Kozí mi vše vysvětlila a já věděla,že malá nemá vůbec žádnou šanci. Ihned mi domluvili přijetí v Brně na obilňáku a porod vyvolali. Paní doktorka byla tak hodná,že nechtěla,abych se zbytečně ještě měsíc trápila. Při porodu u mě byl i partner a personál byl velice příjemný. Bohužel malá umřela ještě než mě stihli zašít. Jen přítel ji viděl.Já si ji mohla pochovat,až když byla mrtvá. Takovou bolest bych nikomu nepřála-snad jen panu doktorovi,který nepoznal,že malá minimálně 2 až 3 měsíce nepřibírá a má problémy. Celá rodina to obrečela. Dokonce jsem se zařekla,že dítě dlouho chtít nebudu. Ale vše bylo jinak.Za 3 měsíce po porodu jsem zjistila,že jsem opět těhotná. Měla jsem strašné nervy. Našla jsem si suprového pana doktora,který se o mě staral.Nařídil všechny možné testy,abychom měli jistotu.Vše dopadlo skvěle a narodil se nám zdraví klučina. I když porod v Kyjově nebyl nic moc. Personál byl nepříjemný-měli prý ten den moc rodiček a tak jsem rodila v provizoriu na chodbě. Ale sestřičky na oddělení šestinedělí byli skvělé. No a teď po 4 letech jsem těhotná zas. Ta 7 týdnů se nám narodí klučina. Testy jsem si nechala udělat i tentokrát-pro jistotu. Teď už se nemůžu dočkat.Jen rodit už do Kyjova určitě nepojedu. Švagrová byla spokojená v Uherském Hradišti a tak pojedu tam
giannag | 1. 1. 2010 22:32
Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat, rodila některá z vás v poslední době v Mladoboleslavské porodnici? Jsem ve 4. měsící a po nástupu na mateřskou se stěhuji do Nymburského okresu, tak jelikož to tam vůbec neznám, můžete mi poradit?
Veronika Luková | 2. 11. 2009 13:21
Zdravím všchny maminky,
je mi 31 a planuji miminko, tedy už druhé v pořádí. Už mám kluka Toníka ,který se narodil v roce 2001. A ráda bych se s Vámi podělila o zážitek spojený s jeho narozením.
Moje těhotenství probíhalo skvěle, žádné ranní nevolnosti, změny nálad ani nějaké přehnáné chutě. Na váze jsem skoro nepřibrala, nebylo na mě skoro nic poznát, jen prsa se mi neustále zvětšovala, když se malý narodil nosila jsem podprsenku o dvě čísla větší.
Rozhodla jse se že budu rodit v Praze u Apolináře a byla jsem moc spokojená, doufám že po druhé to bude také tam. A tak ted konečně k mému porodu. Termín porodu jsem měla spočítaný na 5.4.2001 a 26.3. jsem vyrazila na kontrolu , klasická prohlídka, bylo mi řečeno že vše je v pořádku a že se uvidíme příští týden. To bylo pondělí a ve středu jsem ráno vstala, došla na nákup, uklidila a tak kolem 15:00 hodiny mi praskla voda, tušila jsem co se děje, ale byla jsem naprosto v klidu, bydlela jsem v té době u rodičů, protože jsem si pořídila syna za svobodna, zavolala jsem mamince co se stalo, jen abych jí to oznámila, co mi říkala opravdu netuším.
Po oznámení jsem si vzala tašku s věcmi a vyrazila do porodnice, bydleli jsme Na Náměstí Míru, venku bylo krásně a tak jsem šla pěšky, ani nevím jak mě to napadlo . Po příchodu do porodnice mě zkontrolovali a oznamili mi že ještě není uplně čas a poslali mě do pokoje, neustále se sestřičky chodily ptát jestli něco nepotřebuji. Měla jsem pocit, že jsem tam zbytečně moc brzo, kontrakce mi začaly až kolem 3:00 ráno. A syn se narodil ve 4:08, porod probíhal naprosto bez problému, všichni byli moc příjemní. Dostala jsem na výběr zda rodit naprosto bez jakkýkoliv prostředků nebo nějakou oblbovačku nebo epidurál, kdy mi umrtví jen dolní polovinu těla, porodní asistenka mě umluvila na třetí možnost. Takže jsem cítila jen kontrakce, ale nástřih hráze a vše ostatní moc ne. Káždopádně jsem chtěla říct, že děkuji všem zaměstnacům porodnice U Apolináře a doufám, že se znovu brzy setkáme.

Jo a Toník měl 54 cma 3,86 kg, u porodu se mnou byla moje maminka a byla mi oporou. Chci vám říct, že je moc fajn mít tam někoho na kom vám záleží, ať už je to partner nebo někdo blízký.
Přeji Vám všem hodně štěstí a jen samé radosti s Vašimi zlatíčky.
Veronika
růžovka | 17. 10. 2009 11:25
mrkněte na to maminky http://www.levne-pleny.cz/
veronika 2726 | 12. 10. 2009 0:42
Zdravím všechny maminky , velmi mě to zaujalo a tak se taky podělím o můj první zážitek z porodu: Je mi 28let a Karinka se narodila 26.9.loňského roku(takže už z ní máme roční holčičku plnou elánu Rodila jsem v porodnici v Ústí nad Orlicí a na sestřičky z dětského a doktory si nemůžu stěžovat, jen ty porodní asistentky co mě přijímaly a celou noc se o mě staraly mi docela lezly na nervy Termín jsem měla 24.9.ale to jsem se ještě statečně procházela po městě a nakupovala...25.odpoledne mě začal pobolívat podbřišek a tak už jsem malé domlouvala že to je nepříjemný tak ať už kouká jít ven) a docela i poslechla večer o půl 8 koukám na telinu , vstanu a praskla mi voda..tak sem šla do koupelny,umyla se a jdu za přítele kterej si dělal večeři že už budeme muset jet...ten celej vyplašenej si začal navlíkat ryfle na tepláky a tak podobně, takže byla ještě docela i sranda...to sem nevěděla co mě čeká-přijedem do porodnice, tam mě prohlídly a řekly, že to bude ještě dlouho trvat ,zeptaly se odkud jsme-bydlíme tak zhruba 20km od Ústí, tak sestry poslaly přítele domů,prej ať si de klidně lehnout a mě zavřely na jeden ze tří porodních sálů a ať si prej odpočnu, no docela vtipný-já prvorodička sama na porodním sále...s bolestma-bylo to ale ještě docela únosný do té doby, než přijela první,druhá,třetí, čtvrtá maminka a porodily přede mnou na těch zbývajích dvou sálech-já všechno dost živě slyšela a to sem se začala opravdu,ale opravdu bát =-O ...chtělo se mi z toho brečet-do toho ty bolesti...pak přišly sestry a že prej už bych po10ti hodinách na sále mohla rodit ať si zavolám teda příteli aby dojel, jenže to bylo tak rychle,že to málem ani nestihnul a já se málem zbláznila strachy :-S , že tam na to budu sama,nakonec přišel,když to už bylo v nejlepším a malá byla za čtvrt hodinky venku...byla to staršná úleva,když jsem ho ucítila jak ke mě přišel a vzal mě za ruku, už nikdy neposlechnu sestry i kdyby tam se mnou měl bejt třeba i dvace hodin,to mi je fuk-za ten stres před porodem to nestojí ale jinak musím personál v Ústecké porodnici jen a jen vychválit,byly tam naprosto suproví))
| 10. 10. 2009 21:48
Přeji hezký večer maminky, ráda bych se s Vámi podělila o svou zkušenost... Při svém těhotenství jsem přibrala 25kg, takže si to umíte asi představit... Termín mého porodu byl přesně na Vánoce a já si řekla, že musím rodit nejdéle 19.12., abych Vánoce oslavila se svou rodinou a s naším mimískem doma, ale malýmu se moc ven nechtělo a tak když bylo 20.12. tak jsem rodit nechtěla ani za nic a tak jsem se snažila na to nemyslet.. 21.12. přišel přítel s tím, že mají takové menší posezení v práci, tak jestli může jít, ale že tam nechá auto a druhý den tam spolu pro něj zajdeme, tak jsem si řekla, že si alespoň uděláme hezkou procházku...
Večer jsem se vysprchovala potom přišel přítel domů a my se krásně pomilovali a usnuli, ráno jsme se pomilovali znovu, umyli jsme se a řekli si, že zajdeme koupit ještě nějaký ten dárek, skočili jsme na oběd a potkali mýho taťku a on, že nás hodí domů a podívá se na ten náš nový byteček, tak jsme přijeli, já si sedla do křesla, chlapi si povídali a já najednou cítila jak ze mě něco teče, běžela jsem na WC a zjistila jsem, že mi praskla voda, tak jsem jim to šla říct do obýváku a oba z toho byli hotový, já si vlezla do sprchy a táta mezitím obvolal celou rodinu a všem to řekl...
Než jsem vylezla z bytu, táta venku u auta vykouřil snad celou krabičku cigaret- to víte první vnouče.Tak mě odvezl do porodnice, to byl něco po 12hod. a v 17:07 se narodilo SLUNÍČKO MÉHO ŽIVOTA... Porod jsem měla celkem v pohodě, i když to říkám teď, ale před tím jsem říkala, že už nikdy více, maličkýmu budou dva roky, všichni kolem nás mají mimi a já bych do toho už zase šla
Jinak naše JEZULÁTKO se narodilo 22.12.2007 měřil 51cm a vážil 3720g
Kvet.En | 24. 9. 2009 20:29
Ahoj, taky mám za sebou 2 porody. První dcerku jsem rodila před 6ti lety v Pražském Motole. Musím říct, že i když má tato porodnice druhé nejlepší hodnocení ze všech Pražských porodnic, můj porod tam byla spíše katastrofa. Voda mi praskla v 1:00 hodinu ráno. Odjeli jsme s manželem do porodnice a hned nastal problém. Nemohli dohledat moji kartu. Manžel musel oběhnout celou porodnici, aby v tu ranní hodinu našel kartotéku. V životě tam totiž se mnou nebyl, takže to samozřejmě nemohl vědět. Jako prvorodička jsem byla hodně nervózní, i když bolesti jsem neměla. =-O Porodní asistentka mě vyšetřila, plodovka ze mně cákala proudem, bylo mi trapně. Pak mně odvedli na přípravku kde jsem byla SAMA. Sprchovala jsem se, dali mi i klyzma, takže následovala nepříjemná hodinka na WC. Potom mi řekli že mám jít na sál. Doufala jsem že už to budu mít konečně za sebou. Omyl. Ležela jsem na sále od 3:30 do 8:30 jako pecka. Jednou za hodinu přišla porodní asistentka zkontrolovat monitor na kterém jsem byla nonstop připíchlá. Nemohla jsem se ani pohnout aby mi nespadla čidla monitorovacího zařízení. V 8:30 jsem prosila doktora aby mi píchl demerol nebo něco na utlumení bolestí. V 9:00 přišel anesteziolog, dal mi podepsat nějaký papír o rizicích spojených s anestezií a pak jsem usnula. Dali mi epidurál. Samotný porod trval 20 minut, ale já ho téměř celý prospala jak jsem byla unavená a vyčerpaná . Neměla jsem sílu ani tlačit. Ale vše dopadlo dobře. Pravda, jizva po násrřihu je dlouhá asi 5 cm, a když se mění počasí tak to pěkně pálí. :-S Zařekla jsem se že Motol už nikdy víc. Druhou dceru jsem rodila na Bulovce. Setkala jsem se s vlídným a milým personálem, porod trval pouhou hodinku od začátku stahů do samotného narození dcerky a já měla dojem, že jsem ani nerodila. Bez epidurálu, naprosto přírodně. Už bych epidurál nechtěla. Čekám třetí dítko, a vyzkouším si další porodnici. Tentokrát v Mělníku.
Jeanny | 11. 9. 2009 12:00
Doporučujete epidural?
Světluška | 31. 8. 2009 8:40
Ahoj holky, zítra to budou dva měsíce co jsem porodila holčičku. Už mám 3letého klučíčka.Jelikož mám už dva porody za sebou tak můžu srovnávat- při 1.porodu syna jsem měla bolesti 7 hodin, bohužel jsem měla na sále dost nepříjemnou PA, která pořád říkala, že je času dost a pořád mi tvrdila, ža jako prvorodička tady budu hekat ješte pár hodin. Když už jsem hekala úplně nepříčetně laksně se na mě koukla a začala plašit, že rodím. Zavolala ospalýho doktora, já dvakrát zatlačila a malý byl venku. Šlo to rychle. Jelikož asistentka měla pořád času dost, tak jsem neměla ani klystýr a byla jsem i natržená.je to už více jak 3 roky, ale bořád jsem na tu babu naštvaná!!! :-X Teď jsem dva měsíce po porodu holčičky a připadám si jako bych ani nerodila- úplná pohoda. Bolesti sice trvali 12 hodin, ale na sále jsem měla kamarádku, která tam pracuje jako porodní asistenka- bez nějakých stresů mi udělala přípravu, odrodila a zašila . Je to smutné, ale i v dnešní době je protence hodně důležitá. Snad jsem jen jedna z mála, která narazila na nepříjemnou asistentku při prvním porodu.
nikoušek | 27. 8. 2009 22:21
jsem z Liberce je mi 25let a Anničkaje moje 1 mimisko
Zuzuleda | 27. 8. 2009 11:57
Ještě jsem zapomněla napsat, že malá už v 08:02hod na světě. Když jsem přijela do prodnice a byla otevřená jen na 2cm, tak tomu malokdo uvěřil.Strašně rychle jsem se otevřela..
Omlouvám se, že Vás tady zásobuji mýma příspěvkama
jitka | 26. 8. 2009 21:18
Ahoj maminky!!chtela bych reagovat na clanek Katky...Preji ji i cele jeji rodine jen stesti a zdravicko,protoze ji znam z Motolske nemocnice.To jak se ve svych 20 letech dokazala postavit proti nemoci sveho Alinka bylo neuveritelne.Stravila tam 16mesicu vanoce,silvestra i leto a stale s malim v naruci.Pamatuju si jeji detske oci a smich.Dodavala nam odvahu vsem mnohem starsim maminkam a byla slunickem nemocnice.Vsechny nas neuveritelne povzbuzovala presto,ze jeji dite bylo tak nemocne. Kdo byl po porodu v roce 2001 s nemocnyma detma na detske Chirurgii v Motolske nemocnici tak si na ni musi vzpomenout to ona nam dala odvahu a ja ji jeste dnes dekuji!! Kdyz jeji maly Alinek v 16mesicich zemrel ji a jejimu manzelovi v naruci bylo to silene pro vsechny.Presto,kdyz jsme se po letech setkaly mela u sebe sveho Dominicka a Vanessku a dalsich 5 deti od sousedu a jeji oci byly zase plne stesti!! :-[ :-[ Kato vsichni ti dekujeme
janika | 26. 8. 2009 20:07
A ještě jednou.... děkujeme tatínkovi za příjemný příspěvek a přejeme malému Toníkovi i mamince hodně zdravíčka a štěstíčka
janika | 26. 8. 2009 20:04
KOPRETINKO: Nestačím zírat, co všechno se v nemocnici může stát... Nejsi první, kdo ústeckou porodnici takhle kritizuje a já si začínám být jistá, že pokud si mě neodrodí můj doktor, tak se asi v závějích pohrnu někam jinam!!!!!
| 26. 8. 2009 14:49
Nejsem sice maminka, ale jsem tatínek. Nevím, jaké bolesti doprovází porod, jsou asi nepopsatelné, ale vždy se jedná o příchod nového človíčka na svět. Slyšel jsem různé názory otců, jestli se zúčastnit nebo né. Já osobně jsem se zúčastnil obou porodů a jsou to fantastické pocity, kdy člověk, může pomoci osobě blízké /manželka, družka/ a v těch největších bolestech jí malinko pomoci. Včera se mi narodil druhý syn, jmenuje se Toník, vážil 3,9 kg a měřil 52 cm. Celý porod trval 7 minut, ale to utrpení před tím, kdy má žena trpěla trvalo 10 hodin a po porodu cca dalších 30 minut na konečné ošetření. Proto bych chtěl říct jedno : muži postavte se k tomu jako chlapy, když jste to dokázali udělat, tak to zkuste i svou přítomností odrodit. Všem čerstvě narozeným miminkům a i maminkám přeju hodně zdraví.
Terka | 26. 8. 2009 12:01
Ahoj maminky,taky se podělím o svůj porod.Je mi 23 let a naší dceru Aničku jsem porodila 5.5.2009.Byl to můj první porod.Rodila jsem 4 dny po termínu.V pondělí večer mi ve sprše začalo trochu pobolívat břicho.Od 11 jsem měla kontrakce po 5 minutách až do rána.Celou noc jsem byla doma,přítel spal a já jsem pochodovala po baráku.Nejvíc mi pomáhalo při kontrakci chodit.Do porodnice jsme jeli až dopoledne na 10 hodin.Myslím,že nelpeší je zůstat co nejdýl doma(pokud je samozřejmě vše v pořádku).V domácím prostředí se to snáší o moc lépe.Na příjmu mě vyšetřili a byla jsem otevřená na 6 cm.Dali mi klistýr a pak jsem ještě mohla být tak hodinku ve sprše na balónu.To mně docela pomáholo.Měla jsem hodně silné křížové bolesti.přítel mi kříž pořád masíroval a tak se to snášelo mnohem líp.Pak už jsem byla otevřená na 8cm a tak mi doktor píchl vodu.Musim říct že tyhle kontrakce byly vážně síla,ale trvalo to tak hodinku a pak už jsem byla na 10cm a mohla jsem začít tlačit.Zvládli jsme to bez nástřihu,v což jsem ani jako prvorodička nedoufala .Anička byla venku tak za 2O minut.Narodila se ve 13:32.Anička měla 50 cm a vážila 3.32kg.Trvalo to skoro 15 hodin,ale když jde vše bez problému a partner je vám oporou,tak je to krásný zážitek a na bolest v tu ránu zapomenete(aspoň u mě to tak bylo) .Přeji všem maminkám jen hladce probíhající porody a hlavně zdravé děti
kopretinka.001 | 26. 8. 2009 11:44
Ahoj všihni je mi 25let svého milého cvrčka jsem přesně na den minulý rok přivedla na svět,cestu neměl jednoduchou,musela jsem rodit přesně na den vypočítaného termínu,ikdyž jsem z Českolipska rodila jsem v Ustí nad Labem HROZNÁ ZKUŠENOST!!!!malej je mé první dítě takže jsem se strašně těšila koncem osmého měsíce se mi oběvila gestační diabetes nic moc jen mi trošku lítal cukr ale poznamenalo se to na malém jezdily jsme až do porodu do UL k docentovi který mi oznámil že malej má zbytnělou srdeční přepážku tzv.hypertrofická kardiomyopatie na to slovo nikdy nezapomenu.Páni doktoři byli velice mylý pro mne to znamenalo něco strašnýho a oni všemu jen přidaly vyklopily na mne vše co by se mohlo stát i to kdybych rodila v místě bydliště a něco se přihodilo tak by šlo o minuty a malého by vrtulily do UL takže mi nezbývalo nic jiného než se smířit stim že budu rodi 60km od domova.Což o to z kurzu jsem byla nadšená nádhrné vybavení moderna a luxus.N a poslední prohlídce V ČL mi pani doktorka řekla asi tak 14dnů před plán.porodem že to půjde snadno že už mám proměklé hrdlo a že jsem otevřená na dva prsty at se opatruju že to může ted přijít kdykoliv.Jinak by mne už u nich normálně přijaly...no donosila jsem to až do toho 26.8 spokojená protože při představě že mne manžel na trap veze až do UL narychlo přivolanej z práce byla pro mne vtu dobu hororová představa.Nebála jsem se těch bolestí ale samotného porodu což jsem pak pochopila byla hloupost.Takže mne manžel ještě celou dovez do UL tam jsem ihned dostala dvě otporně štípající včeličky z kterých do dalšího dne samozřejmně nic nebylo jen mi začlo tvrdnout bříško.No a druhý den přišla vizita aniž by se na mně někdo podíval tak mi bylo řečeno že půjdu na ultrazvuk a apak k panu doktorovi šla ale přesně opačně pan doktor mi navyšetřovně zaved tabletu nic příjemného se slovama že tady je dobrý nález jsem opouštěla vyšetřovnu za půl hodky jsem šla pro druhou tabletu protože furt ic jen mírné mražení.....a to už byl začátek hororu-při zavádění druhé už jsem mu lezla po stole nahoru sestra se na mne obořila co budu dělat až budu rodit že tam má pan doktor teprve prsty....po půl hodině se dostavily mírné bolesti které se daly snést a najednou zvonek a sestra přišla že mám jít na ultrazvuk ,bolesti už byly a já musela ještě přez celej špitál orošená bolestmi na ultrazvuk bylo to hrozný kontrakce začínaly být silnější čím dál víc já musela hodinu čekat než mne milostivě vzaly pop příchodu zpět mi sestra řekla at se zbalim že pujdu n sál nikdo mi nepomoh bolesti mne kroutily chtělo se mi strasně brečet ale ustála sem to...cestovku pro sebe,vody,tašku pro malého to vše jsem si nesla sama sastra si šla pohodlně jen smíma papírama.Na sále jsem vyfasovala snad tu nejhorší mladou por.asistentku co tam mněli hned mi bylo vmetnuto že tam rodim z protekce že pan docent Homola to tak dělá vůbec jí nezajímalo že má malej nález na srdíčku sondy na snímání ozev prcka mi tak utáhla že to bylo k nevydržení,manžela mi tam nechtěli pustit ikdyž prošel kurzem bylo jim jedno že jsme zdaleka furt se na něco čekaloaž přišel starší lékař který dal pokyn k píchnutí vaku bylo přesně půl 3 odpoledne manžela mi tam pustil ž on,nastali ukrutný bolesti sestry mne tam ponižovly že jsem hysterka analgetika jsem nedostala až na popud opět toho milého doktora sestra mi kapačku donesla stim že je to něco spešl nadstandart,místo aby povzbuzovaly mne tak povzbuzovaly manžela aby si nic ze mne nedělal že to tak někdy bývá po 18hod se por.asistentky vystřdaly přišla moc milá slečna ta fůryje odcházela stim že budu rodit až ráno po prohlídce nové sestříčky jsem zjistila že prodýchám posledních pět kontrakcí a půjdu rodit HURÁÁÁ bylo to pro mne vysvobození....při prvním zatlačení ty ukrotné bolesti ustaly zničeho nic...ale zase mněla jsem tlačit a sestra si v klidu něco dělala u umyvadla takže mi mezi nohama vůbec nikdo nestál a malému nikdo nepomoh se prodrat ven tlačila jsem jak jen to šlo po6...po7...9...12....a malému jen koukala tošičku hlavička pak opět dorazil starší lékař já už neměla sílu tak mi při tlačení pomáhaly další dvě sestry nakonec starší lékař malého zastrčil zpět aby zjistil příčinu malej ke všemu měl porodní nádor měla jsem špatně píchlou plodovku takže se na něj vyřinula voda takže veškeré mé snažení dostat ho ven bylo marné tlačila jsem do vody malej přišel na svět po 12hod v půl osmé večer císařským řezem....já se probrala na Jipu totálně zničená v horečkách protože jsem tam chytla do por.cest nějakou infekci....malého jsem viděla až po dalších12hod chudinka furt blinkal plodovku takže ani nechtěl prso...byla to hrozná zkušenost doufám že to další plánované mimi bude mít hezčí příchod na svět.Ale v UL mne už neuvidí teplá voda jim tam v mém termínu netekla už 14dnů aby mne na Jipu umyly vyřily vodu v rychlovarce takže ani na balon do sprchy sem nemohla a při plně rozjetém porodu mne sestra poslala schovat se o koupelny protože potřebovala provést předporodní kurz dala ke mne učnici která furt koukala ven takže budoucí tatínkové koukali na mne jak se klepu ve futrách a na sám s hlavičkou vpůlce venku jsem si musela také dojít po svých když kontrkce byly už po2min prostě zážitek na celý život PROTO RADIM OD MASARYKOVY NEMOCNICE-PORODNICE V ul STO KILOMETRŮ DÁLE dnes už je to přesně rok malej má první narozeniny a já jen nerada vzpomínám nebýt staršího lékaře tak ho ani nemám
Michaela Červená | 26. 8. 2009 7:57
Ahoj maminky, rodila jsem ve 24. letech. O miminko jsme se s manželem snažili zhruba deset měsíců a už to bylo k zešílení, nakonec po deseti měsících, dva měsíce před svatbou, jsem konečně otěhotněla. Byli jsme nadšení a hlavně hrozně natěšení, když opomenu tříměsíční nevolnosti, tak těhotenství probíhalo naprosto bezproblémově. Přibrala jsem pouhých 8 kg a jediný strach jsem měla z porodu =-O . Nedokázala jsem si představit jako prvorodička, co mě čeká a hlavně ta bolest, o které mi všichni vyprávěli, té jsem se bála jak čert kříže. Ale na miminko jsme se hrozně moc těšili. Od pátého měsíce jsme věděli, že čekáme holčičku Kačenku <3 . Nakonec jsem rodila o měsíc dřív, ve 36. týdnu. Začalo to bolestmi v podbřišku, potom pravidelnou prohlídkou u svého gynekologa, který mi mimochodem oznámil, že do týdne budu rodit, hrozně ve mě hrklo :-S . Bolesti neustávaly, ale nebylo to nic hrozného, druhý den to samé, jeli jsme s manželem na ozvy, kde mi nenatočili nic mimořádného a tak jsem zase upalovali domů. Ale v noci se bolesti stupňovaly a téměř každou hodinu jsem vylítla bolestí. A tak to bylo až do rána a stále nic. Nakonec kolem druhé hodiny odpoledne dalšího dne, jsme se rozhodli, že pojedeme do porodnice, aby mě prohlédli. Tam mi řekli, že začínám rodit a že se už otvírám a tak mě přijali. To byly tři hodiny odpoledne a do osmi do večera bylo vše beze změn, bolesti nic moc velké, žádná dřina, voda taky ještě neodtekla, žádné tlaky. A tak jsme s manželem čekali. Nakonec přišla v osm hodin porodní asistentka, spolu se sestrou mi píchly vodu, urychlovačku v podobě injekce a za chvíli se rozjely porodní bolesti. Od kterých jsem si pomáhala samozřejmě sprchou, manžel byl obrovská opora, za necelou hodinu jsem porodila krásnou holčičku, 2500g a 48 cm <3 . Byli jsme moc šťastní. Vše proběhlo bez komplikací, samotný porod velice rychlý a druhý den jsem již prohlašovala, že můžu rodit znovu . Dnes je Kačence 20 měsíců, je to malý andílek s ďáblem v těle, ale dělá nám obrovskou radost. Začínáme plánovat sourozence a já jen doufám, že to všechno proběhne stejně hladce, jako první porod < .
Všem budoucím maminkám přeji hodně štěstí a velkou radost z Vašich miminek .
Petrushka | 26. 8. 2009 1:31
@Lucie Hartigová Hmmm co bych dala za SC...Rodila jsem spontánně a po porodu jsem tedy klid rozhodně neměla. I přes nastřižení jsem byla vevnitř i zvenčí potrhaná až po zadek, moc hezky mě taky nezašili a tu strašnou bolest při každém sedání (díky bohu za plavací kruh) vstávání z postele k dítěti, byl pro mě očistec, o nemožnosti se asi dva týdny vysmrkat a strachu jít na záchod ani nemluvím...ještě asi 3 měsíce po porodu jsem na záchodě při tlačení zažívala "druhý porod". Maminka dvojčat po sekci, co se mnou byla na pokoji, na mě útrpně koukala, když viděla moje zaťaté zuby při každém vstávání a uléhání do postele a císaře si nemohla vynachválit. Mimochodem uzlík na zadku cítím doteď, téměř 20 měsíců po porodu.
1 2 3 4 5 ... 8
Autor tohoto tématu zvolil, že odpovídat mohou pouze přihlášení diskutující. Přihlaste se, případně se před tím zdarma zaregistrujte.

Posílat příspěvky e-mailem:
E-mail:
reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Den má své zápory, to platí i pro vaši pracovní činnost ve spojení se solidními kolegy. Během nakládání s předměty při stěhování, nebo…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama