jak jste rodily?

@helenaHe myslím že ten rok určitě stačí tak moc držím pěstičky at se vám brzo zaraří

Zdravím...za jak dlouho po cisaři jste šli do těhotenství znovu? Já mám od SC 10měsíců a rádi bsme zapracovali na dalším miminku. Myslíte, že doporučovaný rok stačí?

První porod jsem měla císařský řez protože se Tomášek otočil nožičkama dolů měla jsem celkovou narkozu tak jsem malého viděla až asi 2hodiny po porodu.U druhého porodu pořád dr nevěděli zda císařem nebo normální dali mi v 9h ráno prášek a čekali až se začnu otvírat do 12 h jsem chodila jako by nic a až v 15h mi píchli vodu a od 17 h jsem měla časté kontrakce byl to mazec ale šlo to a ve 21.17 byl Jakoubek na světě na ten to porod ráda vzpomíná byl u něj i manžel moc mi pomohl.U prvního porodu být nemohl protože by císařem moc nás to mrzelo ale hlavně že u druhého to vyšlo a snad i u třetího to vyjde až teda budu těhu

@lusilkaLusil, neboj. To se zvládne. Já se tady bála a nakonec to byla naprostá pohoda. Trochu to bolí, to je fakt, ale dá se to vydržet. My to stihli jen tak tak do porodnice. Byla jsem den po termínu na vyšetření a pan doktor mi řekl, přijďte zítra - porod vyvoláme. Pobolívala mne záda celý den, ale nějak jsem tomu nevěnovala pozornost - je to u mne normální. Jenže v noci mne ta bolest vzbudila... Tak jsem vzbudila manžela a že jedeme do porodnice. Jenže jsem to asi neřekla dost jasně. Prý si myslel, že tam chci být pro jistotu dřív. Prosím bylo to ve dvě v noci a nástup do porodnice jsem měla mít v osm ráno.... Chápete to? Prostě chlap. Tak jsme si jeli do porodnice pěkně padesátkou, místry dokonce předepsaných 30 km v hodimě. Já se svíjela bolestí na klice u auta a drahý povídal, klid, rychleji jet nemůžu - jedou za mnou policajti. Tak jsme konečně dorazili do porodnice. Hezky mi natočili monitor a šups na sál. Jenže v pulce cesty na sál (asi 20 metrů) jsem se zlomila v pase, sestřička vyhrkla - rychle, paní už rodí. A taky že jo. Pan doktor dorazil za chvilku a jediné co stačil bylo chytat mimčo, protože to přímo vystřelilo. Tak mne hezky zašil a bylo hotovo. Našemu zlatíčku jsou teď dva roky a začínáme uvažovat o dalším. I když doufám, že příště by tatínek do porodnice jel poněkud rychleji...

LUSIL- žádný stres, pak by si měla nervozní miminko.Pěkně v klídku. A porod? Když se nějak dostalo dovnitř, musí i ven Ničeho se neboj, řekni si, že už to vydrželo tolik ženských, tak to zvládneš taky. Hlavně pěkně hlaď bříško a odpočívej.

Celé mé těhotenství probíhalo naprosto bez problému,až na to že jsem byla od 3.měsíce na rizikovém těhotenství kvůli tomu že jsem čekala dvojčátka.Pročítala jsem si vše možné o porodu o výchově dvojčátek a strašně jsem se na ten můj velký den těšíla.Když přišel můj velký den bylo to 6.týdnů před termínem mi začali v 02:00 bolestli po 5 minutách.Řekli jsem si s přítelem že radši pojedem do porodnice ,kterou máme vzdálenou 7km takže jsem tam byli cuby dup.V porodnice mi udělali udělali ultrazvuk a řekli že miminka jsou otočená hlavičkama dolů takže rodit budu přirozenou cestou.Zatím jsem si to nepřipouštěla,protože se nevědělo kdy to přesně bude,protože jsem byla otevřena pouze na prst a doktor mi řekl,že takhle můžu rodit klidně dva dny.Pak rozhodl,že si mě tam nechají a udělají vše proto,abych rodila dnes,ale neví kdy.Přítel zůstal celou dobu se mnou a moc mě podporoval a trpěl se mnou.V 11hod.dopoledne mi doktor praskl plodovou vodu,ale porod se pořád nerozbíhal tak mi dávali různé výživy a nakonec v 15:00 mi dali vyvolávací kapačky .Bolesti jsem pak měla po minutě a nakonec v 17:10 přišel doktor s tím že začnem rodit.V tu chvíli jsem dostala strašný strach a strašně jsem se bála.Přítel mě držel za ruce a říkal že vše dopadne dobře.Věřila jsem mu a tak jsem začala rodit.První se narodila holčička Klárka a za 5 minut na to se narodil chlapeček Kubíček.V tu chvíli jsem byla ta nejštastnější na světě že se mi podařilo přivést na svět zdravá dvojčátka.Dnes jsou dvojčátkům 3 měsíce a jsou to ti nejúžasnější miminka na světě.Chtěla bych tímto poděkovat sestřičkám i lékařům z porodnicko-gynekologického oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za jejich péči o mě a mé dvojčátka.A ještě jedno poděkování patří mému přiteli,který byl statečný a celou dobu byl se mnou patří mu veliký DÍK. <3

ahoj ja teprve porod ocekavam koloem vanoc ale trasne se bojim je to moje prvni.kazdy srovnava porod s velkou bolesti tak jsme chtela jen poprosit o neco veseleho a krasneho.jsem z toho cela naka vyjukana,vlastne z celeho tehotenstvi

Ahoj.... tak na otázku naštěstí můžu odpvědět, že BLESKEM...... 2x.... oboje jsem tedy nechala až na poslední chvíli... kdybych rodila po 3, tak bych to asi už nestihla a malej by byl rovnou doma.... Ale jako matka můžu říct - těm, co čekají svou první ratolest..... NEBOJTE se, příroda si poradí a když nee - tak doktor určitě ..... Ta cena: pár bolestí (není to tak hrozné!!!!! čekala jsem horší) za darování života...... to je prostě nesrovnatelné... a jestli máte ještě strach, tak se zamyslete, jak to, že ty ženský do toho jdou znovu a znovu a znovu???? Pa < < :'(

Porody doma jsou podle me hazard. Taky mam pocit ze ted mnohem vic nez driv museji porody vyvolavat, driv toho tolik nebylo. Tezko rict cim to je, ale tezke porody byly vzdycky, a vzdycky to musela zvladnout jenom sama porodni baba. A taky skoro vzdycky zvladla. Ted do porodu doktori obcas zbytecne moc zasahuji a nenechaji prirodu aby si taky zvolila... Je to stejne jako u vseho, citime se byt pany tvorstva a pritom obcas veci spis pokazime. Ja jsem ted v 16tt a rozhodne budu chtit prirozeny porod. Nechci aby mi do enho nekdo zasahoval, az v tom nejnutnejsim pripade. I kdyz je to muj prvni, mam zkusenosti, 5 doktoru v rodine udela svoje...

@foxiUž jsem si myslela, že jsem takové špatné zážitky s přístupem sester a i doktora měla sama, protože všechny mé známé které šli rodit po mě už měli vše v pořádku. Asi měli špatný den. A musím říct, že do té porodnice už nechci jít rodit.

Hezký den, taky se tedy "pochlubím" svým porodem. Termín jsem měla 20.3.2008, můj doktor mě ale strašil už o měsíc dříve...musela jsem se tedy šetřit. nakonec jsem ještě přenášela Několik týdnu před termínem jsem dojížděla do nemocnice na ozvičky, vše bylo v pořádku. 25.3. teda 5 dní po termínu jsem opět byla na ozvách, opět vše v pořádku, když jsem připoměla že už jsem po termínu a co se tedy bude dít dál, bylo mi zděleno ať dorazím s taškou na příjem další týden.....Pak se ale doktorka podívala na zápisky mého tlaku..zhrozila se, prý s takovým tlakem mě domů nepustí...Nedala si vysvětlit že tlak mám naprosto v pořádku, ale že doktor má neseřízený digi tlakoměr, tudíž ani on to nijak neřešil, navíc tlak jsem si měřila doma a měla ho naprosto normální.
Ale už jsem byla přijatá, každou hodinu měření tlaku - výsledek normální. Ještě ten den mi udělali Hamiltonův hmat a zátěžový test, byla jsem už na 2 prsty otevřená a tak předpokládali rychlý průběh, teb den se ale nic nedělo.
Druhý den v šest ráno další zátěžák a v půl osmé mi zavedli tabletku na vyvolání porodu. A tím to začalo...v devět hodin hned bolesti po dvou minutách, nedali se vydržet, nepomáhala sprcha, míč..nic. Když mě ale napojili na přístroj, vůbec žádné kontrakce tam nebyli!!!!!! Porodní asistentka mě přišla prohlídnout, skoro by se dalo říct že mě seřvala že jsem se na porod moc upnula, ale že porodit vůbec nemusím, protože jsem byla otevřená pořád stejně. Opravdu jsem se cítila bídně, jak si vůbec někdo mohl myslet že si ty ukrutné bolesti vymýšlím!!!!!
Tak to pokračovalo až do 16 hodin, to přijeli moji rodiče a přítel, to už jsem byla hrozně unavená, bolest se nedala vydržet, navíc jsem začla krvácet, rodiče toho měli taky dost...běželi si došlápnout na sestru, ta se ale nedala...doktor přišel asi za půl hodiny. V klidu mě prohlédl, oznámil mi že jsem otevřená na 6 cm a že jdeme hned na sál.
na pokraji sil jsem se odšourala na sál a zjistila že mě tam čeká ta příjemná porodní asistentka....V pět hodin jsem došla na sál a v šest už byla malá na světě...porod byl rychlý a bez problémů....prý jen mám "línou dělohu", proto nebyly ztahy vidět....a musela jsem tlačit tím víc, protože děloha mi "nepomáhala".
Porod pro mě byl hezký zážitek, jen mě znechutilo to co se dělo před tím...přístup sester :-X

Ahojky, no jak to tady tak čtu, tak mě asi nemusí moc mrzet, že jsem rodila císařem. Když jsem byla těhotná, tak jsem si říkala, jak to asi zvládnu. Ale ten můj andílek měl trochu jiné plány....prostě se usadil na zadečku a odmítal se otočit. I když jsem pro to udělala maximum a podstoupila jsem dokonce ve 37tt pokus o zevní obrat...nepodařilo se..."sedí tam jak přibitý, nebudu vás dál trápit" pronesl pan doktor. Tak jsme se domluvili, že přijdu hned další týden a domluvíme se na vyvolání porodu, dokud malý není tak moc veliký, že by přirozený porod šel. Tak jsme se domluvili, já jsem nastoupila. Před tím mi nejdříve udělali zátěžový test oxitocinem a byl problém na světě...malý se mi 2x stratil z monitoru. No a druhý den ráno jsem šla na plánovaného císaře, protože přirozený porod a ještě koncem pánevním si za dané situace doktor nelajzl. A to byl ještě den před tím ráno takový optimista a povzbuzoval měl, že to spolu zvládneme. Nakonec se 6.3.2009 v 9.35h ráno narodil můj dlouho očekávaný chlapeček. Rodil mě ten stejný pan doktor a bylo to perfektní. Dostala jsem epidurál, paní doktorka co mi ho zaváděla byla tady perfektní, protože viděla jaký mám z toho strach, tak mi vše popisovala co dělá a dokonce mi odvyprávěla celý porod, vždy mi řekla, co se za tou plachtou právě dějě. Manžel mohl být u toho se mnou a držet mě za ruku. Takže díky umíněnosti mého Míši mám ma porod jen krásné vzpomínky . Začátkem příštího roku bychom chtěli zkusit druhého potomka, tak uvidíme, jak to půjde u jeho porodu.

Když jsem otěhotněla, tak jsem si přála, aby mi nikdo neříkal jaké měl bolesti atd. a myslím, že jsem udělala dobře. Termín jsem měla 9.6.2008, ale jako naschvál mi 8.5.2008 začala odtékat plodová voda a tak mě manžel odvezl do nemocnice, tam mě vyšetřili a už si mě tam nechali. Pan doktor řekl, že pokud neporodím přes noc tak mi porod budou muset vyvolat. A taky že jo, druhý den ráno v 6. hodin jsem nastoupila na hekárnu a to mi zavedli první prášek (to mě bolelo víc než porod a ty bolesti). Sestry si mě moc nevšímali a to i když tam byl manžel. Po 3 hodinách se pořád nic nedělo tak mi zavedli druhý prášek a to se přišel i podívat pan primář a ten řekl že pokud se můj stav nezlepší než přijde z vizity tak půjdu na císařský řez. Sestry asi neměli dobrou náladu tak byli na mě i manžela dost hnusný zakazovali mi jít se projít, osprchovat atd. Ještě že tam byl manžel. Po pár hodinách to jest ve 12:00 mi začali kontrakce a sestry mi nevěřili. Až když jim manžel vynadal tak se mi začali věnovat a zjistili, že malá už je na cestě. Tak jsem si došla na porodní sál a myslela jsem si, že když jsem prvorodička a rodím předčasně že budu mít u porodu i lékaře. Ale měla jsem tam jen sestru a manžela. Pan doktor, který šel kolem se jen podíval a odešel pryč když mu sestra říkala, že mají prvorodičku tak jen pronesl, že otravuju. Ale nakonec jsem to zvládla a na neochotu jsem zapoměla. Byli jsme s Barborkou 4 týdny v nemocnici honili jsme váhu. Vše dohonila a možná i předhonila. Ještě musím dotat, že jsem měla bolesti, které se daly krásně zvládnou hlavně díky manželovi a i porod byl v pohodě (až na ten personál).

@erikaKKrasny prispevek. Pres 3tt jsem porodila chlapecka Evana, porod taktez dlouhy a bolestivy, ale clovek na to opravdu hned zapomene a uz dnes bych klidne rodila znova. Deti take jeste planujeme

Dobrý den,
ráda bych se podělila se svým zážitkem z porodnice. Dlouho jsem se rozhodovala, kterou nejvhodnější porodnici vybrat. Jsem z Prahy a tak byl výběr velký. Četla jsem na internetu různé diskuze k porodnicím, komentáře a nakonec si zvolila porodnici nejblíže svému bydlišti. Porodnici Motol. Všude se totiž dočtete něco pozitivního i negativního ke každé porodnici. V den termínu porodu se nic nedělo, ráno proběhla klasická poradna v nemocnici, stím, že jsem otevřená, miminko naléhá hlavičkou. Odjela jsem tedy domů, celý den se nic nedělo, ten den bylo děsné vedro, snažila jsem se odpočívat, polehávala..Večer jsme si šli dát s přítelem večeři na terasu a ve 21:45 jsme se rozhodli jít spát, stím, že se našemu miminku na svět ani v den termínu stále ještě nechce. Po cestě na wc jsem ucítila náhlý tlak a ...mokro. Nejdříve mě napadlo, že jsem silnou potřebou neudržela moč a trošku uteklo, ale na wc jsem zjistila, že to nejde a nejde zastavit, atak bylo v momentě jasno. Vzali jsme s přítelem připravenou tašku do porodnice, ručník do auta, protože plodová voda tekla jako o závod, já si vzala raději hned 2porodnické vložky a vyrazili jsme do porodnice. Ve 22:00 jsme byli na místě. V Motole jsem si vyzvedla svou kartu a šla na příjem. Zde si mě milá a mladá sestřička vyzpovídala z rodinné anamnézy, změřila tlak, zkontrolovala zda se opravdu jednalo o plodovou vodu a změřila teplotu. Potom přišla paní doktorka a ta mě vyšetřila vnitřně stím, že jsem již otevřená na 3cm. Kontrakce jsem neměla doposud vůbec žádné. Byla jsem předána zpět do péče sestřičky, ta mi natočila monitor miminka. Vše proběhlo v pořádku a byla jsem odvedena na čekatelský pokoj. Snažila jsem se usnout, protože nikdo nevěděl kdy se mimiku bude chtít na svět. Přesně ve 24:00 začaly kontrakce. Nejdříve po 10minutách, pak po 7,5,3...každých 20minut chodila na kontrolu sestřička. Zda je vše v pořádku a poslechla si vždy miminko. Když byly již kontakce po 2minutách zavolala jsem příteli, aby již raději přijel, že už se miminku zřejmě bude chtít na svět. Ve 4.30 ráno jsi mě po vnitřním vyšetření a kontrakcích po 2minutách odvedla sestřička na přípravu i s přítelem. Dostala jsem klistýr, ze kterého jsem měla strach, ale nebyl žádný důvod. Naopak. Byla to jen příjemně teplá voda, kterou Vám nechají "přetéct" do konečníku, trvalo to cca 2minutky a bylo po všem. Pak jsem dostala do pozadí injekci s vitamínem B. Sestřička odešla. Já si po klystýru doběhla 3x na wc, cítila jsem se opravdu dokonale prázdná a nemusel ajsem se obávat žádné nehody u porodu, ikdyž Vím, že personál je na to zvyklý, není to u porodu nic neobvyklého. Ale pro klid své duše . . . Poté jsem se asi 15minut sprchovala střídavě teplou a horkou vodou. Přítel mi při kontrakcích masíroval záda, to mi velmi pomohlo, bolest tak byla o dost snesitelnější. V 5.00 si pro mě na přípravu přišla sestřička stím, že pokud se na to cítím, můžeme vyrazit i s budoucím tatínkem na porodní box.
Dostala jsem ten nejbližší porodní box hned u dveří, číslo jedna. Lehla jsem si a dostala od porodní asistentky na bříško pásy k natočení monitoru miminka a kontroly kontrakcí. Vnitřně mě vyšetřila a řekla, že jsem již otevřená na 6cm. Opět jsem se setkala pouze s milým přístupem. Každou chvíli yamnou přišel na porodní box nový doktor, porodní asistentka, či jiná další vizita. Představili se pokaždé jménem, řekli mi jak to vypadá, co přesně přišli dělat. Byla jsem už velmi unavená, přece jen vše začalo již předešlý den ve 22.00,ale byl tam semnou náš milující budoucí tatínek a pěkně se o mě staral. V 7.00 mi bohužel porodní asistentka řekla, že se dál neotvírám a už je to dlouho. Kontrakce ustávaly. Musí mi tedy dát oxitocin k posílení kontrakcí a vitamíny do žíly. Samozřejmě jsem souhlasila a doporučili mi také epidural, vzhledem právě k času, po který jsem už rodila. Také jsem souhlasila. Ikdyž jsem si celé těhotenství říkala, že bych byla raději, kdybych rodila bez jakékoliv pomoci chemie. Chtěla jsem vše přírodně. Taktéž obavy ze špatného zavedení epiduralu a možnosti postižení jsem se dost bála. Nakonec vše dobře dopadlo. Dostala jsem injekci na znecitlivění a pak mi byl zaveden epidurál. Vůbec to nebolelo a zavedení trvalo asi 10minut. Anestezioložka byla velmi milá, vstřícná. Podala mi veškeré informace předem a i při zavedení mi říkala co přesně dělá. Po zavedení epidurálu a zvýšení dávky oxitocinu jsem již od cca 9.00 hodin ráno cítila kontrakce velmi silně, při pravidelných kontrolách porodní asistentkou mi bylo zjištěno otevření na 8cm a následně na 10cm stím, že budeme tlačit. A tak při každé kontrakci se náš drobeček posunoval stále blíže a blíže k východu. Porodní asistentka mi přesně říkala jak dýchat, ukazovala kam přesně tlačit. Bylo to úžasné. V 11.00 porodní asistenka zavolala porodníka stím, že miminko už se chystá ven. Věděla jsem že už jsem na konci, velmi blízko ke svému miminečku a tak jsem tlačila ze všech těch posledních sil, které mi po více než 13hodinách rodění zůstali..porodník mi taktéž přesně říkal kdy mám tlačit,kdy povolit a vše šlo jak po másle. Tlačila jsem, přítel mi pomáhal - podpíral mi záda, přizvedával mě, já mu za to drtila ruku a v 11:28 se nám narodil překrásný syn Evan. Měřil 47cm a vážil 3290g. Porodní asistentka, sestřičky i doktoři byli výborní a milý!
Ihned po porodu Evana očistili, přestřihli pupeční šňůru, zabalili a donesli zpět aby se poprvé napil mlíčka od své šťastné, ale unavené maminky. Poté ho dali do inkubátoru a strávil s námi ještě 3hodinky na porodním boxu, kdy tatínek neodolal a fotil, natáčel video a maminku ještě porodník šil, protože byl nutný nástřih. Po 3hodinách na porodním boxu jsem byla převezena na oddělení 6nedělí. Evan byl odvezen již dříve na koupel a uložení do postýlky.
Na pokoji jsem byla novou milou sestřičkou o všem instruována. Vysprchovala jsem se a obeslala sms o narození téměř celý "svět"!
Poporodní péče byla také skvělá. Na vše co jsem se zeptala mi bylo zodpovězeno, s péčí o miminko mi bylo vše předvedeno. Kojili jsme každé 3hodinky, přebalovali, koupali a 4den nás propustili domů. A dnes už je nám 13dní. Evan Cardelli je krásné a spokojené miminko, narodil se 18.07.2009. Tatínek je Ital a maminka Češka.

Ahojky, co tady čtu, tak je to někdy hrůza. Tak se vás zkusím trošku uklidnit. Rodila jsem poprvé, termín byl 15.2 2008 a v noci na 18.2 přišly takové menší bolesti, když jsem si sedla na bobek, tak se to dalo přežít. Tak jsme začali s manželem počítat za jakou dobu a v 5h.ráno jsme jeli, protože to někdy bylo už i po 8minutách, ale stačilo párkrát zhluboka dýchat a bylo po všem. V porodnici mi řekli, že je to teprve začátek a na monitoru říkali, že jsou to poslíčci, dali mě na pokoj, kde byla paní, co dostala vyvolávačku a to bylo děs, dívat se, jak ji to bolí. Já jsem taky hodně chodila, aby se něco začalo dít, furt to bylo asi po 8 minutách takové slabší, při představě co mě čeká, jsem chtěla jet zpátky domů a pořádně se vyspat. V poledne mi dali oběd a ve 14.h mi píchli nějakou injekci, která to bu´d vyvolá nebo odloží. Pak jsem i na chvíli usnula a pak jsem začala trošku krvácet, jinak jsem byla sama na pokoji na oddělení rizikových těhotenství, kde měli zrovna místo, abych tam mohla být. ještě jsem dostávala každé 2 hodiny antibiotika, protože jsem měla nějakého toho koka v sobě. V 18.h mi dělali monitor a že jsou to prý furt poslíčci, pak přišel doktor na noční a že mě vyšetří, a najednou, že prý si sama rodím na pokoji a nikdo o tom neví, byla jsem otevřená na 8cm. tak honem na sál, sama po svejch, po cestě jsem si občas dřepla a jinak jsem to došla sama, pak mi praskly vodu a rychle přijel manžel a začalo nejhorčí z celého porodu- tlačení. Museli mí píchnout oxytocyn, protože jsem měla furt takové stahy nic moc, to bych malou nevytlačila no a za hoďku a třičtvrtě už byla malá venku. Nikdy jsem nevěřila, že to tlačení je taková fuška, ale děkuji za to, že bolesti předtím byly k přežití, asi jsem výjimka. A po porodu mě trochu šily, ale nic jsem necítila a za 3 dny jsem byla fit. Nicolka je zlatíčko, i když zlobivka.
Příští rok plánujeme otěhotnět podruhé, tak doufám, že druhý porod bude stejně v pohodě jako tento.

Ahojky, měla jsem rodit přirozeně, už jsem měla i svůj porodní pokoj, nicméně malá měla z ničeho nic strašně rychlé ozvy, tak musela jít ven hned - takže celková narkoza a bylo to. Chtěla jsem si porod užít, ale co se dá dělat, hlavně, že máme doma zdravou dračici

Ahoj maminy . My jsme měli přirozený porod. Rodili jsme s taťkou společně v neděli 24.2.2008. V 1:00 začaly bolesti, po 15 min. V 7:00 jsme frčeli do nemocnice - bolestli byly po 10 min. Chytili jsme bohužel šílenou sestru, která nám jenom řekla, že ať ležíme, nebo hopsáme na míči, že to může trvat 12 hodin. Od 13:00 hod. kontrakce byli po dvou minutách a my stále nedostatečně otevřený. V 18:00 hod. se sestřičky střídaly a my chytlii suprovou porodní asistentku. Poradila nám, ať manžel se mnou chodí po pokoji. My jsme poslechli a Ládík byl ve 20:55 hod. na světě. (3,70/55). Teď čekáme druhý a doufáme, že chytíme opět tu samou hodnou porodní asistentku a MUDr. Marouška. Rodili jsme v Rakovníku a až na první sestřičku, nadmíru spokojený.

Já vás maminy uplně obdivuju, co ste měly takové psycho porody, že ještě plánujete další miminko. Já z toho mám už uplnou hrůzu. Už sem tady psala o mém porodu, a při představě,co všechno se může přihodit, tak na další vůbec nemám ani pomyšlení. :-S