reklama

Kalendář svátků

Zpět na hlavní stránku diskuzí Samantha Carter | 28. 9. 2014 15:27
Leden2. Karin ("cudná")3. Radmila, Jenovefa ("bílý duch/víla")4. Diana => římská bohyně měsíce a lovu5. Dalimil, Dylan ("přístav")7. Wilma ("touha")8. Čestmír9. Vladan10. Břetislav (Bratislav)11. Bohdana, Malvína ("hladké čelo"), T(h)ea12. Pravoslav13. Edyta ("šťastný boj")14. Radovan, Radúz15. Alice, Alis(on) ("ušlechtilost")16. Ctirad, Ctislav17. Drahoslav18. Vladislav19. Doubravka20. Ilona ("světlá")21. Běla, Gvendolin ("bílý kruh")22. Slavomír, Mnislav23. Zdeněk, Raimund ("radou poskytující ochranu")24. Milena, Amanda ("milovaná")25. Miloš, Milota26. Zora, Aurora, Danica27. Ingrid ("jezdec Ingův")28. Odilia, Manfred ("dobrý rádce"), Tomislav29. Zdeslava30. Robin (Robyn) ("skvělé pověst")31. Marika, SpytihněvDiana = římská bohyně měsíce, lovu a kouzel. Trojitá bohyně plodnosti (zrození, lásky a smrti). Tajuplná žena, která se zjevuje postupně a někdy vůbec. Řeckou podobou je Artemis.Symbolizuje ji proto nestálý Měsíc, jehož fáze (dorůstání, úplněk, ubývání) oodpovídají třem podobám bohyně: dívka, žena, stařena. Z bohyně vyzařuje všechna síla a krása přírodního světa. V kulturách se kult Velké matky uplatňuje ve formě matriarchátu.Karin – je původně švédská zdrobnělina řeckého jména Kateřina.Gwendolen – keltské jméno znamenající „bílý kruh“. Je odvozeno z velšského gen „bílý“, „spravedlivý“, „žehnající“ a dolen „smyčka“, „kruh“, řetěz“. Další podobou je Ginevra a Gvendolin.Jenovefa – Keltské jméno znamenající „bílý duch“ či „bílá čarodějka“. Svatá Geneviéve je patronka Paříže.Edyta – Jméno je odvozeno ze staroanglických slov ead „bohatý“, „šťastný“ a gy? „boj“.Dylan – odvozeno z velšského slova llanw znamenající „průtok“, „příliv“ a přidala se předpona dy.Alice, Alis(on) – zkrácenina jména AdalheidisIlona – Možná pochází z hebrejského slova a jména Ilana „strom“. Či pochází z řeckého jména Heléne (Heléne –> Jelena -> Jelona -> Ilona)Malvina – je vytvořeno z gaelského slova mala mhinn „hladké čelo“. Bylo zpopularizováno skotským básníkem James Macphersonem.Raimund – Pochází z germánského jména Raginmund. Je stvořen ze slov Ragin (staroněmecky) a Regin (gótsky) znamená „radu“. Ve staré horské němčině mund znamenalo „ruka“, ale teď ochranu „ochranu“ – tedy vykládá se jako „Moudrý ochránce“. Tato etymologie naznačuje, že toto jméno vzniklo v raném středověku.Zora – Zora, případně Zarja, Zvezda či Zwezda je slovanská bohyně krásy. Je to jedna z nejoblíbenějších bohyní spojována s úsvitem a ranném. Byla uctívána jako „nebeská nevěsta“ – za úsvitu jako „nejjasnější panna, čistá, vznešená a čestná“. Byla také známá jako vodní kněžka, která chrání válečníky. Ztotožňována s římskou bohyní Venuší a řeckou bohyní Afrodité či bohyní ranních červánků Éós. Zarja je ruské slovo pro záři, „východ slunce“ či „ranní hvězdu“.Podle slovanského mýtu může působit Zora jako trojjediná bohyně.Jako Ranní hvězda, Zorja Utrennjaja (nebo Zvezda Danica, Zora) každé ráno otevírá nebeskou bránu, aby mohl projet sluneční vůz. Je zobrazována jako odvážná bojovnice ve zlaté zbroji. Je patronkou koní a je spojována s planetou Venuší. Planeta Venuše má mezi lidmi ještě označení Jitřenka nebo Večernice. Chrání proti smrti v boji a válce, prosebník ji invokoval modlitbou: "Chraň mne, ó panno, svým závojem před nepřítelem, před svárem a šípy..." V některých pověstech je Zarja - ranní hvězda ženou boha Mjesace (nebo Mjesjats, Jarilo), boha Měsíce, v jiných je zobrazována jako ochránkyně Slunce a Mjesac je nepříbuzný bohyni Měsíce. Zarja je spojována s manželstvím a ochranou.Večerní hvězda je Zorja Večernjaja (nebo Vecernja Zvezda, Zvezda Večernaja, Zwezda Wieczoniaia, Zwezda Wieczernica,, Zarja). Každý večer po návratu Slunce domů za ním zavírá nebeskou bránu.Půlnoční hvězda je Zorja Polunočnaja (nebo Zwezda Polnoca). Každou noc Slunce umírá v půlnoci Zořinou zbraní, aby ráno bylo znovu reinkarnováno do života. Byla bohyní smrti, znovuzrození, kouzel, mystiky a moudrosti.Zora tak představuje archetypální mýtus trojjediné bohyně. Ranní, večerní a půlnoční Zora představuje pannu, matku a babiznu. Některé legendy mohou zobrazovat Zoru jen jako ranní a večerní Auroru.Aurora = římská bohyně ranního úsvituÚnor1. Hynek („domov“), Brigid2. Nela, keltský svátek Imbolc3. Gilbert4. Jarmila5. Dobromila6. Vanda, slovanský svátek boha Velese7. Veronika, Bereniké8. Milada9. Ronald, Apolena10. Mojmír11. Božena12. Slavěna13. Věnceslava, Věnka14.15. Jiřina, Georgia16. Ljuba17. Miloslava18. Gisel19.20. Oldřich21. Lenka22. Ethel23. Svatopluk24. 25. Lilian Lilie, Nevena26. Dorota, Dorian27. Alexandr, Saša28. Lumír, Kyra29. Horymír Veronika – Pochází z řeckého Bereniké (Fereniké) znamenající „nositelka vítězství“.Gisel – jméno může pocházet ze staroněmeckého slova gisal „přísaha“. Ale může to být i staroněmeckého výrazu gisil „střela“, „kopí“.Vanda – znamená „členka kmene Vandalů“Gilbert – sloučenina slov gisil „kopí“ a beraht „jasný“, „zářivý“Ethel – pochází ze staroanglického slova aethel „vznešenost“.Jiřina – Řecké podstatné jméno Georgós „zemědělec“, „hospodář“ pochází ze slovesa georgeo „farmařit“, „pěstovat“. Jiří -> Jerzy -> Jorgen [Jergen] -> Jorge -> Georg -> GeôrgiosGilbert – Pochází z germánských jmen Gisilbert či Gisalberht. První slovo je ze slova gisil „hřídel šípu“ či gisal „závazek“, „rukojmí“ a druhé ber(a)ht „jasný“.Ronald – Pochází ze staroseverského Rögnvaldr. Toto jméno je složeno ze slov regin „rada“ a valdr „vládce“. V některých připadech jde o anglicizovanou formu gaelského RaghnallVěnceslava – Pochází ze slovanského jména Veceslav „více slavný“. Věnka znamená „věnec“.Oldřich – Pochází ze starohornoněmeckého jména Uodalrich „odkaz předků“. Je odvozeno ze slov uodal „dědičný statek, „odkaz“ a rich „bohatý“Svatopluk – Pochází ze slovanského slova svet „silný“ – tedy význam je „silný v lidu“.Dorota – Pochází z řeckého jména Dorothea „dar boží“.Alexandr – Řecké jméno Aléxandros „obránce lidí / mužů“. Jméno je složenina slov alexein „bránit“ a andros genetici podstatného jména aner „muž“.Apolena – „zasvěcená Apollonovi“. Apollón je znám též jako vůdce Múz (μουσηγέτης múségetés). Mezi jeho atributy patří labuť, vlci, delfíni, luk se šípy, vavřínový věnec, citera či lyra. Dalším z apollónských symbolů je trojnožka, symbol prorocké síly. K Apollónově poctě se pořádaly každé čtyři roky pýthijské hry v Delfách. Apollón byl jejich patronem a věšteckým bohem.Imbolc (Hromnice) (2.2.) – Slavnost kojících ovcí, leží ve středu části roku. Oheň, který Brigid zapálila o Kračunu, jasně hoří v bříších březích stádních zvířat, řeky mléka rozproudí ve strucích a vemenech. Světí se nástroje na příští rok. Žehná v kovárnách. Kříže, vyrobené z pšeničné slámy, se darují pro ochranu domu. Její had vyléze z lůna Země, aby zjistil, jaké je počasí. 1. den přináší dočasnou oblevu. Ze stébel ovsa či pšenice se vyrábějí brideóga – slaměné panenky. Předvečer Imbolcu děvčata oblékají do šatů a nosí od domu k domu. Lidé věnují „nevěstě“ dárekBrigid – Podle irské mytologie tato bohyně náleží k národu Tuatha Dé Danann. Jejím otcem je bůh Dagda. Brigidiným manželem je Bres, nespravedlivý král Tuathů, který se po svém sesazení přidal na stranu nepřátelských Fomóirů. Měla s ním syna Ruadana, který se stejně jako jeho otec přidal k Fomóirům a padl v bitvě, ve které se Fomóirové střetli s Tuathy. Brigid ho potom šla oplakávat na bojiště, a položila tak základy tradičního irského žalozpěvu caoine.Thig an nathair as an tollLa donn Bride,Ged robh tri troighean dhen t-sneachdAir leac an lair.Překlad: „Had bude pocházet dírou na hnědý den Bríde, ačkoliv by měli být tři stopy sněhu na rovném povrchu země“.Uctívání této bohyně bylo rozšířeno na mnoha místech keltského světa a některé zvyklosti s ním spojené se zachovávají doposud. Ochraňuje zejména těhotné ženy a pomáhá při porodech. Je bohyní uzdravování, hojnosti a plodnosti, ohně (domácího krbu) a je ochrannou bohyní věštců.Veles je slovanským bohem skotu, bohatství a podsvětí, a bývá také spojován s magií, zpěvem, plodností a společenským řádemSvátek boha Velese (6.2.) - Je to český masopust nebo jemu odpovídající ruská maslenica. Pro tyto svátky je dodnes (místy) typické přestrojování do zejména zvířecích masek, což je element evidentně spojený s Velesem jako s bohem ochráncem zvěře domácí i divoké, navíc jako s bohem, jehož čarovná moc dovoluje transformaci člověka ve zvíře, což nošení zvířecích masek naznačuje. Nemůžeme ani opominout všeobecné a nevázané veselí, spojené s atributy a rituály přinášejícími plodnost, což je rovněž Velesovou doménou. Problém, je že doba masopustu se řídí podle velikonočního cyklu, který přineslo až křesťanství. Dnes tedy můžeme jen s určitou přibližností říci, že starý Velesův svátek připadal někdy na období února, přičemž jeho atributy převzal po přijetí křesťanství masopust.Březen1. Bedřich2. Jasna3. Vladivoj, Kamil4. Stella5.6. Miroslav7. 8. Merlin9. Františka, Franka10. Melissa, Melia, Viktorie11. Anděla, Angelika12. Gregor13. Růže, Rosa(rie)14. Mathilda15. Ida, Idunn16. Herbert, Alodie17. Vlastimil18. Eduard 19.20. Světlana21. Radek, Vesna22. Leontina, Lea23. Ivona24.25. Marian, Marius, Iris26. Haštal27. Dita, Rupert28. Soňa29. Tatiana (z rodu Tatiů“), Tanja, Slavomil30. Ernest31. WidoAnděla – Pochází z řeckého slova angelos „posel boží“.Angelika – Pochází z latinského angelicus „andělská“.Leontina – Pochází z řeckého leon „lev“.Marian – Pochází z latinského mas „muž“.Haštal – Pochází z latinského slova castus „čistý“.Kamil – V latině se vykládá jako „obsluhující bohoslužbu“. V arabštině znamená „dokonalý“Jasna – Z jihoslovanského slova jasno „čistá“, „rázná“Františka – Italské jméno Francesco „Francouzek“ vzniklo jako přezdívka Janu Bernardonemu – Františkovi z Assisi, který se nauřil francouzsky od svojí francouzské matky. Zdrovnělina Franka znamená „člen kmene Franků“. Melissa – Řecké slovo pro „včelu“. Melia pochází z řeckého slova meli „med“.Viktorie – římská bohyně vítězstvíIda – Jméno je odvozeno z germánského slova id „práce“, „čin“. Příbuzná jména: Lída i Idella.Bedřich – Toto germánské jméno je odvozeno ze slov frid „mír“ a ric „vládce“. Další podoby jsou Fredrik i Fridrich, zdrobněle Fritz.Stella – latinské a italské slovo pro hvězdu. Tvar Stellae znamená hvězdná.Mathilda – Z gótského původu odpovídající ze starhornoněmeckých slov mahta „moc“, „síla“ a hildr „boj“. Význam tedy zní bojovnice.Herbert – Toto germánské jméno pochází ze starohornoněmeckých slov heri „armáda“, „bojovník“ a beraht „jasný“.Eduard – Jméno je odvozeno ze staroanglických slov ead „majetntý“, „bohatství“ a weard „strážce“ či „ochránce“.Alodie – Možná pochází z vizigótského jména, které odvozené z germánských slov ala „další“, „cizí“ a od „bohatství“, „hojnost“. Francouzská podoba je Élodie.Ernest – Germánské jméno stvořené ze slova ernst „vytrvalý“, „rozhodný“Wido – Ze starohornoněmeckého widu „les“ či „wid „široký“. Další podobou je Kvido i Quido.Tanja – Jméno znamená „dcera“, „tělo“ v Sanskrtu.Sonja – Jméno znamená „zlatá“ v Sanskrtu.Gregor – Pochází z řeckého slova gregorein „bdělý“, „ostražitý“.Méan Erraigh: Vejce symbol znovuzrození, plodnosti a nesmrtelnosti – oráči házejí do čerstvých brázd a jedí. Malování vajec – přání na příští rok. Zakopat do země. Nechává se tam celý rok, aby žehnala setbě a dala zrní sílu vzklíčit. Maškary „sběrači vajec“, obcházejí domy a žádají vejce a mince. Muži a ženy si vyměňují šaty. Před spaním se vejce obaluji listy, kořeny, květy a kůrou, čímž získavají novou barvu. Později se používají při hrách, strefování do nohou soupeře.Iris - Jde o bohyni duhy, která naplňuje mraky vodou. Kromě toho byla poslem bohů, zejména však nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry. Nebyla jenom zvěstovatelkou zpráv, ale také důvěrnicí a rádkyní. Iris na rozdíl od posla bohů Herma příkazy bohů neprováděla, pouze je vyřizovala. Ráda si k nim sama leccos přidávala, zejména pokud šlo o vzkazy bohyním, na které žárlila.V mýtech se uvádí, že mimo jiných činů odvedla zraněnou bohyni Afrodítu z bojů před Trójou a na Héřin rozkaz ustřihla umírající Dídó kadeř a tak vyprostila její duši z těla. Iris byla krásná, čímž silně kontrastovala se vzhledem svých tří sester, jimiž byly Harpyje, ohyzdné ženy s ptačími křídly a zobáky.Idunn - manželka boha básníků Bragiho, strážila ve své jasanové truhlici kouzelná jablka, která chránila Ásy před stárnutím. Idunn je proto nazývána ochránkyní zdraví a síly bohů. Její jméno znamená Ta, která omlazuje.Bůh Loki jednou slíbil obrovi Tjazimu, že Idunn vyláká z Ásgardu. Pod záminkou, že našel krásná jablka a ať vezme ta svoje, aby je porovnala, Loki vzal Idunn do lesa, kde ji Tjazi v podobě orla odnesl do svého sídla v Trymheimu. Bohové bez svých jablek stárli a začali se po Idunn shánět. Pohrozili Lokimu smrtí pokud Idunn nepřivede zpátky. Loki si proto půjčil od Freyji sokolí roucho a vydal se k Tjazimu do Jötunheimu. Proměnil Idunn v ořech a v pařátech ji odnesl zpátky do Ásgardu. Tjazi však Lokiho v podobě orla pronásledoval, ale byl Ásy nakonec zabit.Vesna – či vesnas byly mytologické ženské postavy spojené s mládeží v časném jarné slovanské mytologii a to zejména v Chorvatsku, Srbiji či Sloveniji. Spolu s ní společník Vesnik Spojuje se s rituály prováděné ve venkovských oblastech v průběhu jara. V 19. století, ruští rolníci oslavovali návrat jara 1. března tím, že chodili na pole, nesoucí hliněnou postavu skřivana a bývá vyzdobené květinami. Slovo „Vesna“ je stále poetické slovo pro „jaro“ v slovinském a ruském jazyku. Ve slovinské mytologii, krásné ženy jsou zvané „vesnas“ žily v paláci na vrcholku hory, kde diskutovaly o osudu kultur a lidí. Mýtická slovanská bohyně jara.Duben1. Hugo2. Rosalind3. Richard4. Ivana5. Miroslava6. Vendula, Venuše7.8. Ema „všeobsáhlá“9. Dušan10. Darja „ten, kdo drží dobro“11. Ratmír12. Julian13. Aleš „obránce“14. Vincent „vítězící“15. Anastasia "zmrtvýchvstání", Stáza "pověst"16. Irena „mírumilovná“17. Rudolf „slavný vlk“, Randolf „štítový vlk“18. Valerie („zdravá“)19. Rostislav, Rastislav20. Tim21. Selma22. Juraj „hbitý“23.24.25. 26. Otto „bohatství“27. Jaroslav28. Vlastislav29. Robert30. RoderikRosalind – Toto germánské jméno pochází ze slov hros „kůň“ a linde „jemný“. Je to též měsíc planety Uran.Roderik – Germánské jméno znamenající „(ten, kdo je) slavný bohatstvím“Robert – Germánské jméno pochází ze starohornoněmeckého Hrodebert „skvělé pověstí“ (složený z hruod „sláva“ a berht „jasný“) Selma – Zkratka staroněmeckého jména Anselma. Je založeno na Ans = Aesir (z germánské mytologie) a –helm, což může znamenat „chráněná Bohy“.Richard – Jméno je odvozeno ze slov ric „síla“, „vládce“ a hard „odvážný“, „silný“.Beltain (30.4.) – jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Původně byl slaven v noci před druhým úplňkem po jarní rovnodennosti, nyní je slaven 40 dnů po jarní rovnodennosti. Podle Keltů tímto svátkem začíná „světlá“ polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí naše smysly a dávají nám novou sílu.Zatímco na Velikonoce se k poctě bohyně Ostarun (Easter) slavila probouzející se plodnost země, nyní nastal čas květu. Příroda je již probuzená, nastává čas lásky a radostného života plného plodnosti. Sexuální síly dosahují svého vrcholu. Aby se mohlo zrodit nové, je však třeba nejdříve zničit staré. To se provádí pomocí ohně. Beltaine znamenal ve starokeltštině „jasný a zářivý“ oheň.Ohňové rituály na BeltaineZapalují se dva ohně. Jeden byl mužský, černý a druhý byl ženský, bílý. Mezi nimi se o půlnoci vztyčovala bříza (májka), ozdobená barevnými stuhami jako symbol oslavy plodnosti, růstu a života. Půlnoc znamenala přelom mezi temnotou a světlem, odchod temné poloviny roku a příchod světlé. Májka byla také spojením mezi Nebem a Zemí. V ohních se pálily slamění panáci od Samhainu, nyní již nebyli potřeba. Pálili se na znamení konce temných časů. Muži a ženy pálili u svých ohňů vše staré a nečisté, co se nashromáždilo během zimy a přijímali novou sílu na nadcházející období. Poté spolu všichni až do rána tančili okolo májky a milovali se v přírodě. Děti zplozené o této noci bývají prý velmi šťastné.Oslavy Beltainu v dávných dobáchV předkřesťanských dobách se na Beltaine setkávaly ženy, aby slavily svátek ženskosti a plodnosti. Šlo především o oslavu a uctění daru Velké bohyně svým dcerám, schopnosti dávat život. Ženy doslova tahaly své vyvolené do křoví, aby vyzkoušely, zda je tento muž schopen zplodit děti a být otcem. Tuto noc neplatili žádné závazky, muži i ženy si mohli sundat snubní prsteny a chovat se jako svobodní. Tyto praktiky měly také zabránit uzavírání neplodných manželství. Není divu, že se tyto svobodné, sexuálně nezávislé a sňatkem neposvěcené reje, církvi znelíbily. Křesťanští kněží začali podněcovat strach mužů z divoké, bezuzdné ženské sexuality, označili účastnice tohoto svátku za čarodějnice a upalovali je.Magie a rituály na BeltainRáno na Beltain by si ženy měly omýt obličej v ranní rose, potom budou celý rok krásné, pletou věneček z jarních květin a háží do potoka, řeky či jezera. Žehnají tím vodě a též pozdraví její bytosti. Mohou také natrhat košíček jarních květů a postavit ho na práh tomu, kdo potřebuje pomoc a povzbuzení. Tato noc je pro čarování jako stvořená. Dnes můžete spatřit víly. Tančete, zpívejte, milujte se! Nezapomeňte si něco přát, až budete skákat přes beltainský oheň! Se svým milovaným vypijte společně číši vína, do které jste vložili čerstvý jarní květ. Je svátkem Velké svatby. Beltaine oslavuje sexualitu, smyslnost, spojení, plození, rození, život, smrt, znovuzrození. Využijte tuto magickou noc k nějakému očistnému obřadu, k partnerskému rituálu nebo k obřadu plodnosti. Volejte měsíční bohyni Rhiannon a proste ji o lásku, sexualitu, vášeň a soucit. Pomůže vám také s tvořením, uměleckou inspirací a zhmotněním vašeho snu.Venuše (Venus) - je římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky a zahrnují funkce sex, plodnost a prosperitu. Později byla ztotožňována s řeckou bohyní Afrodité. Tato postava z římské (zároveň i z řecké) mytologie inspirovala velkou řadu umělců. V současnosti je bohyně Venuše uctívána v rámci římského rekonstrukcionalismu. Matka římského lidu prostřednictvím syna Aenea, který přežil pád Troje a uprchl do Italie. Venuše byla zásadní pro mnoho náboženských slavností, a byl uctíván v římském náboženství v mnoha kultovních titulů. Římáné si přizpůsobovali mýty a ikonografii řeckého protějšku Afrodité v římském umění a latinské literatury. V pozdější klasické tradice Západu, Venuše se stává jedním z nejvíce široce odkazoval božstev řecko-římské mytologie jako ztělesnění lásky a sexuality.Květen2. Zikmund3. Alexis, Alexej, Alexa, Timea4. Květoslav5. Claudie („kulhavá“)6. Radoslav, Rad(o)vít7. Stanislav, Stanimír9. Ctibor10. Blažena11. Svatava, Miranda12.13. Servác („sloužící“), Ofelia14. 15.16. Přemysl17. Aneta18. Nataša19. Ivo, Alwin20. Zbyšek21. Monika, Mona22. Emilién23. Vladimír24. Vanesa25. Viola „Fialka“26.27. Waldemar, Vojslav28. Viliam29. Maxmilian, Maxim30. Ferdinand31. Camilla („mladík zaměstnaný v bohoslužbách“)Zikmund – jméno pochází ze staré horno německých slov sigu „vítězství“ a munt „ochrana“. Tedy znamená „ochrana skrze vítězství“. Může být příbuzný ze staroseverským sigr „vítězství“ a mundr „vítězství“ – tedy znamená „ochránce vítězství“Alwin – Pochází ze starověkého germánského jména Adalwin či Aelfwin znamenající „ušlechtilý přítel“ či znamená „malý přítel“Waldemar – Starogermánské mužské jméno slovanského původu znamenající „proslulý vádce“. Germanizovaná verze slovanského jména Vladimír.Viliam – Pochází z germánského jména Wilhelm (starogermánsky Wilhelm a staroseversky Vilhjálmr). Anglosaská forma by měla být stejná (anglosaská kronika odkazuje na Wilhelma I. Dobyvatele). Je to sloučenina dvou odlišných prvků wil „touha či vůle“ a helm „ochrana“. Čili se může vykládat jako „rytířská touha ochrany“.Vanesa – Toto jméno vytvořil irský spisovatel Jonathan Shift z Esther Vanhomrigh, se kterou se se Swift setkal v roce 1708 a učil jí. Jméno bylo vytvořeno z „Van“ z příjmení Vanhomrigh a přidáním „Esa“, zdrobnělina Esther. V 1726 jméno Vanesa se poprvé objevilo v tisku v Cadenusovi a Vanesse, autobiografické básni Swiftova vztahu s Vanhomrigh.Miranda – jméno latinského původu znamenající „obdivuhodná“. Miranda, dcera Prospera je postava v shakespearově hře Bouře, později se zamiluje do Ferdinanda. Miranda je nejmenší a nejniternější z pěti hlavních měsícu planety Uran.Timea – Jméno stvořil v roce 1872 maďarský autor Mór Jókai, pro postavu v jeho románu Az arany amber (doslovně Zlatý muž). Odvozenina ze jména Euthymia“sladce dobromyslná“ Ivo – Jméno je odvozeno z uvos v galštině (bylo nalezeno též ve velštině ywen, irštině eo a staroanglické iw - všechny znamenají tis). Příbuzné jména jsou Ivet(a), Yves, Ivette, Yvette, Ivona, Yvonne, Yvon i Iva.Alexa – řecké jméno, které bylo vytvořeno ze slova alexein „odrazit, bránit“.Ferdinand – je germánské jméno složené z prvků frith „cesta“ a nanth „odvaha“. Mělo by se to tedy vyložit jako statečná cesta“.Svatava – Jméno je odvozeno z praslovanského slova svet „silný“, „svatý“, popřípadě „strážce“.Ofelia – Jméno je odvozeno z ofelos „pomoc“ Jméno pravděpodobně stvořil pro svoji báseň Arcadia spisovatel Jacopo Sannazaro a je to i postava v Hamletovi od Shakespeara.Aneta – francouzská zdrobnělina hebrejského jména Anna znamenající „půvabná“, „milostiplná“.Emilién – Pochází z Římského rodinného jména Aemilius, který je vytvořen z latinského aemulus znamenající „soupeř“. Další podoba je Emilie, Emilia, Amilia a možná i Amelia.Maxim – Římské rodinné jméno vytvořené z latinského Maximus „největší“. Svatý Maximus byl mnich a teolog z Konstantinopole v 7. století.Viola – Latinské jméno znamenající „fialka“.Červen1. Laura2. Jar(o)mil3. Tamara, Tara, Kevin4. Dalibor5. Dobroslav6. Norbert, Norman7. Iveta, Slav(ib)oj8. Medard9. Stanislava, Morgan10. Gita11. Bruno („brunet“), Amabel („laskavá“)12. Antonie („vynikající“)13.14. Roland („ze slavné země“)15. Svantovít, Isolde („krásná“)16. Zbyněk17. Adolf („ušlechtilý vlk“)18. Milan19. Leoš, Leon („lev“), Leonard (silný jako lev")20. Květa21. Alois, Louis(a) („slavný bojovník“)21. -22. Méan Samhraidh a Kupadelné svátky23. Zdenka24. 25. Ivan26. Adrian („muž z Hadrie“), Penelope („tkadlec“)27. Ladislav28. Lubomír29. Esmé („vážená“)30. Šárka, Melanie („tmavá“), Vlastimír15.6. Svantovít - byl slovanským bohem ctěným polabskými Slovany, především na Rujáně kmenem Ránů. Díky politickému vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů (deus deorum), dary mu přinášely kmeny od Vagrie po Pomořansko, dokonce i dánský král Sven III., ač byl křesťan, mu obětoval skvostnou číši. Jméno lze vykládat pravděpodobně jako kompozitum ze slov svętъ (mocný, silný) a koncovky –vit (pán, vládce, vítěz, bojovník), tedy přibližně mocný pán. To naznačuje, že původně nešlo o jméno boha, ale o přízvisko. Mohlo se tedy jednat o hypostazi či polabsko-slovanskou variantu Svaroga, Peruna či jiného boha.Kevin – Jméno Caoimhghín keltského původu stvořené ze slov caomh (starogaelsky cóem) „laskavý“, „pěkný“ a –gin (starogaelsky gein) „zrození“.Laura - Jméno je zřejmě domáckou variantou jména Laurentia, ženského protějšku k Laurentiovi. Pochází od slova „vavřín“. Jméno také mohlo původně znamenat obyvatele římského města Laurentium. Další podobou je Vavřinec, Laurel, Lauren.Tamara – Nejběžněji se odvádí z hebrejského jména Tamar „palma“.Norbert – Germánské jméno pocházející ze slov nord „sever“ a berht „jasný“. Podobné jméno je Norman.Medard – Germánské jméno pochází ze slov macht „moc“ a hardus „tvrdý“.Morgan – Jméno pochází ze starokeltského Morcant, možná utvořené ze slova Mor (ve smyslu „moře“) a cant („kruh“) – tedy vykládá se jako „mořský šéf“ či „mořské obránce“. Jako jméno ženské se odvozuje z postavy Morgan Le Fay.Gita – Bhagavad Gítá („Vznešená píseň“) je to posvátná kniha Hinduismu.Méan Samhraidh Letní slunovrat nebo také Alban Hefin, Litha či Midsummer je svátkem počínajícího léta, dobou, kdy Slunce dosahuje vrcholu své síly, země je zelená a slibuje bohatou úrodu.Z astronomického hlediska je letní slunovrat dnem, kdy východ i západ Slunce dosahují nejsevernějšího bodu na horizontu, poté se bod východu a západu Slunce začne po horizontu přesouvat jižním směrem a jižního maxima dosáhne o slunovratu zimním. Datum letního slunovratu obvykle vychází na 21.června. Přesný čas se stanovoval podle okamžiku, kdy Slunce vstupovalo do obratníku Raka.Ve skutečnosti byl letní slunovrat prastarý přírodní svátek, který byl s radostí slaven všemi lidmi pocházejícími ze stejného duchovního prostředí. I když křesťanská tradice překryla slunovratové oslavy svátkem svatého Jana, odrážejí se mnohé pohanské rituály v rejích svatojánské noci.Důležitým okamžikem je vnímání letního slunovratu jako triumfu slunečního boha Mabona, který se zrodil o zimním slunovratu a o jarní rovnodennosti porazil temnotu a nyní neomezeně vládne. Na základě podobnostní magie bylo sluneční světlo podporováno světlem a silou ohně, proto byly při západu slunce na vrcholcích kopců zapalovány posvátné hranice, aby byla moc světla udržena i po celou noc. Jelikož oheň byl zpodobněním slunce, měl také stejné očistné a obnovující síly, proto skákání přes oheň chránilo před nemocemi, zajišťovalo prosperitu a odhánělo neštěstí. V době kolem letního slunovratu se lidé konečně mohli těšit z první úrody, ale jelikož je přízeň bohů nestálá bylo třeba vztah s bohy neustále posilovat. Bohové úrody nebo také vegetační duchové byli vnímáni jako personifikace rostlin a stromů. Proto se lidé na jejich počest a také, aby se jim co nejvíce přiblížili, zdobili květinami a listy. Také domy byly zdobeny rostlinami a zelenými větvemi. V některých krajích se dochovala tradice pálení figurín vyrobených z vrbového proutí, které snad měly zastupovat vegetační duchy a symbolizovat proces jejich znovuzrození, kdy jejich popel posloužil ke zúrodnění země a tím k započetí nového cyklu.Noc o letním slunovratu byla plná magických sil. Byliny utržené v tuto dobu měly silnější účinky. Lidé věřili, že v tento čas mohou nahlédnout do budoucnosti, že se mohou dostat ke skrytým pokladům nebo také získat nadpřirozené schopnosti. V dnešní době už mnozí z nás na kouzla nevěří, ale přesto bychom se měli pokusit odhalit kouzlo tohoto výjimečného dne.Noc Kupaly (21.-23. červen) Smyslem svátku bylo zajištění zdárné úrody a to skrze vláhu přivolanou koupelemi, teplo přivolané ohni a plodnost přivolanou skrze sexuální nevázanosti. V kupadelných písních se objevuje motiv sňatku bratra a sestry – ohně a vody, dvou hlavních živlů tohoto svátku. Symbolické vyjádření je modrožlutý květ černýše hajního. Kupadelné svátky jsou oslavou letního slunovratu. Slaví se slunce a vrcholného období jeho vlády, kdy jsou noci v roce nejkratší. Základními atributy tohoto svátku je obřadní koupání, pálení ohňů a skákání přes ohně, vše doprovázeno nevázaným veselím vyplývajícím z upřímné radosti z rozpuku života. Cílem obřadních činností je nejen zabezpečit zdárný průběh léta a tím zajistit úrodu, ale též načarpat životní sílu, jež v tuto dobu v přírodě nabývá vrcholu. Od koupadel bude noci opět přibývat, proto budeme jistě sluneční sílu potřebovat. Při svátku oslavujeme zvláště sluneční a nebeské bohy: boha slunce Dažboga, nebeského praboha Svaroga, boha ohně Svarožice, a také ženskou sluneční bohyni, která se podle některých mínění nazývá Ladou.Červenec1. Jaroslava, Maia2. Patricie3. Radomír4.5. Den věrozvěstů Cyrila a Methoděje6. Upálení mistra Jana Husa7. Liana8. Nora, Edgar, Killian9. Chloe („mladý výhonek“), Leticia10. Amalie, Amélie, Libuše, Ludoslav, Alma („živitelka“)11. Olga12. Bořek13. Markyta, Margit14. Karolina, Charlotte15. Jindřich, Egon16. Luboš17. Martina, Gorazd („zkušený“)18. Drahomíra, Drahomila19. Čeněk20. Ilja21. Vítězslav22.23. Libor, Lara, Larisa („pevnost“)24.25. 26.27. Věroslava, Heidi („bytost“)28.29. Beatris30. Bořivoj31. IgnisMaia – byla nejstarští z Plejád, matka Herma v řecko-římské mytologii. Nepříbuzné jméno Maia znamená „palmový strom“ v Maorském jazyku.Leticia – jméno je odvozené z latinského pozdravu laetitia „radost“, „veselost“, „rozkoš“. Laetitia je jméno římské bohyně veselí. Její jméno je odvozeno z kořene slova laeta, což znamená „šťastný“.Martina – Ženská podoba jména Martin. Pochází z latinského jména Martinus, který utvořen ze jména římského boha Marta (Mars). Znamená tedy „bojovný“, „Martovi zasvěcený“.Killian – je keltské jméno znamenající „spojený s kostelem“ či „světlovlasý“.Edgar – pochází ze staroanglických slov ead „blažený, šťastný“ a gar „kopí“ – tedy znamená „šťastný kopiník“.Olga – Pochází ze staroseverského helgi odvozený ze slova heilagr znamenající „svatý“, „blažený“. V 10. století svatá Olga byla manželka Igora I., velkého knížete Kijevské Rusi, kde nalezl svojí smrt. Ona potom vládla za syna jako regentka do jeho osmnácti let.Egon – Odvozeno z germánského prvku eg znamenající „ostří meče“. Původně krátká podoba germánských jmen egin či egil.Ilja – ruská, slovenská, holandská a italská přesmyčka hebrejského jména Elijah znamenající „můj pán je bůh“.Vítězslav - České jméno slovanského původu, znamená „slavný sídlem“ (vítati znamenalo bydlit, sídlit). Starší podobou je Vitoslav.Larisa – řecké jméno znamenající „pevnost“. Larisa je nymfa v řecké mytologii, která byla dcera Pelasga. Lara je postava z novely Doktor Živago Borise Pastrnaka.Lara – krátká forma Laranye znamenající „půvabná“ a v turečtině znamená „vodní víla“.Patricie – Pochází z latinského jména Patricius, které je vytvořené ze slova patrician „vznešený“.Cyril – Pochází z řeckého jména Kyrillos „pánův“, „mistrovský“.Methoděj – Pochází z řeckého slova methodos „bádání“.Markéta – Pochází z řeckého slova margarites a sanskrtského maňdžárí „perla“.Karolina, Charlotte – Základem je germánské jméno karlaz a staroněmecké karal „muž“. Z tohoto jména vzniknulo české král, polské król, jihoslovanské kralj i maďarské király. Beatris – Jméno je odvozeno z latinského Beatrix, ženská forma Viator „cestovatel“. Viatrix bylo též běžně dávané mezi prvními křesťany, ačkoliv hláskování změnili ve spojení s latinským Beatus „blažený“.Ignis – Jméno pochází buď z latinského či etruského ignire „ohnivý“.Amalie – Pochází z germánského slova amal „práce“, evokuje se „pracovitou“ či „plodnou“.Jindřich - Pochází z germánského jména Haimric, který je stvořeno ze slov haim „domov“ a ric „síla“, vládce“. Další podoba je Hynek.Srpen1. Oskar, Fiona, Meda, Ludomír, Lugh; Svátek Lughnasad2. Gustav, Elfryd, Freja3. Miluše4.5. Kristian, Oswald6. Oldřiška7. Lada8. Soběslav, Virginie9. Ratibor, Ratislav10.11. 12. 13. Alena, Belinda14. Alan, Alaina, Alanis, Lorelai15. Hana („blažená“), Mirabel („zázrak“)16. 17. Petra („skála“)18. 19. Ludvík, Louisa („slavný bojovník“)20.21. 22. Bohuslav23. Sandra24. 25. Radim26. Luděk, Ludiše27. Otokar („bohatství hlídající“)28. 29. Evelin30. Vlaďka31. Pavlína „skromná"Meda – u severoamerických indiánů jméno znamená „věštkyně“.Oskar – keltské jméno znamenající „přítel jelena“ v gaelštině. Staroanglická či severská forma Osgar znamená „boží kopí.Fiona – keltské jméno znamenající „bílá“, „světlovlasá“ v gaelštině. Zdrobnělina jména Fionnuala, což znamenáFreja – severská bohyně plodnosti a úrody, lásky, krásy, války, čarodějnictví a dísa z rodu Vanů. Její jméno znamená „milovaná“. Mezi její rostliny patří prvosenka, šanta, cypřiš, jmelí, mák, růže, sedmikráska, jahodník, myrta, jetel, myrhovník, styrač a santal. Jméno Freji a jejího bratra se promítlo do anglicko-německého názvu Friday a Freitag.Evelín – pochází z keltského jména Eibhlín, která je odvozena ze staroirského óiph, což znamená „zářící“, „krásná“. Další význam je ořech.Gustav – starošvédského původu, možný význam je „opora Geatů“, též dvozený ze staroseverského prvku Gautr (Geat) a stafr „opora“.Elfryd – odvozené ze jména Alf?ry? znamenající „síla skřítka“. Oswald – anglosaské jméno znamenající „božský vládce“.Kristian – Pochází z řeckého slova christianos „křesťan“.Lorelai – Jméno je odvozeno ze staroněmeckého slova lureln, v rýnském dialektu „mumlání“ a keltského termínu ley „skála“ – mělo v by to tedy znamenat „šeptající skála“ či „šustící skála“. Lorelei bylo jméno vodního ducha – mořské panny.Virginie – Odvozeno ze starořímského rodinného jména Vriginius, pochází z latinského slova virgo „panna“, „dívka“.Belinda – Zřejmě vytvořeno z italského bella „krásná“. Nebo může být odvozena ze starohornoněmeckého jména Berlince či Betlindis, což možný výklad je jasný had“ či „jasná lípa“.Lughnasad (1.8.)Stojí na počátku sestupu Slunce do zimní temnoty. Jako první byl slaven v Tailltean, místě posledního odpočinku Lughovy pěstounky Tailtin. V tomto období se završuje spojení Slunce se Zemí, sklizeň přináší první plody. Je to zvlášť příznivá doba pro svatby. Ve své podstatě je to čas napětí, kdy tmavé zimní dny se začnou zvolna ohlašovat a úroda ještě není všechna v bezpečí. Bůh sklizně je znám jako zelený muž nebo Ječ¬mínek. Každý rok sám sebe obětuje, aby mohl pokračovat vel¬ký cyklus života lidského společenství. Vzdání úcty prvním plo¬dům sklizně zmírní nejistotu nad osudem úrody a připomene vděčnost za přicházející žeň.Tradičně konají shromáždění u výrazného přírodního útvaru, jakým je posvátný strom, starodávná mohy¬la, posvátná studna nebo vrchol kopce. Jsou vyvolávána pohan¬ská božstva, např. Danu a Lugh, a jim jsou adresovány prosby o ochranu a bezpečnost pro dozrávající klasy.O tomto svátku se za svítání obřadně uřízne první klas, polo¬ží se na kámen a nechá na slunci uschnout. Potom se z něj vy¬loupají zrna, očistí se od plev a umelou v ručním mlýnku. Z mou¬ky se na ovčí kůži uhněte těsto a z něj se vytvaruje placka, která se upeče na ohni z jeřábových větví (příp. z jiného posvátného dřeva). Placka se láme a rozdává shromážděným celebrantům, zatímco obcházejí po směru hodinových ručiček oheň.První den žní se celá rodina slavnostně obleče a pozdraví boha žní. Hlava rodu si sundá z hlavy klobouk, vystaví tvář slunci a uříz¬ne hrst klasů. Třikrát jimi zakrouží nad hlavou ve směru hodino¬vých ručiček a spolu s celou rodinou žehná bohu žní. Vzdávají díky za zrní a chléb, maso a vlnu, zdraví, mír a prosperitu.V některých místech patří k náplni L. výstup na horu, navštívení posvátné studny a dostihy. Kdy je po žních, všichni ženci dohromady podseknou po¬slední snop tak, že stojíce opodál házejí popořadě po snopu srpy, dokud mu konečně nepodříznou „krk". Někdy se klasy svᬞou tak, aby vypadaly jako zvíře. Tomu, komu se podaří useknout „hlavu" snopu, připadne čestná úloha při dožínkové hos¬tině.Někdy se dožínkový snop tvaruje do podoby „panny" - je-li úroda dobrá, vypadá jako mladá žena, je-li chudá, dostane podo¬bu cailleach (stařeny). Panna má své místo u dožínko¬vé večeře. Poslední vůz obilí někdy doprovází „pán žní" a „krá¬lovna žní“, kteří při cestě z pole sedí na voze ozdobeném květinami a haluzemi. Diváci se snaží polít zrní vodou a „Pán“` a „Královna“ jim v tom brání posledním snopem. Považuje se za velké štěstí, když se vůz dostane domů suchý. Žnec, nesoucí si domů snop, je přivítán ženou s kbelíkem pl¬ným vody. Snaží se ho polít, a kdež se jí to nepodaří a muž zů¬stane suchý, je mu odměnou polibek. Když ho polije, dá mu navíc na hlavu prázdný kbelík. Dožínkový snop se nechá stát v kuchyni nebo na římse krbu, do příštích žní. Také se může dát do koruny stromu nebo smí¬chat se setbou pro příští rok. Někdy je zaoráván zpět do půdy, nebo se nechá na poli shnít. Může být obřadně spálen na konci příštích žní, anebo přidán do krmiva pro zvláště ceněný kus do¬bytka. Tímto způsobem přechází zúrodňující duch boha žní ode žní ke žním.Září1. Linda, Melinda2. Adela, Adala3. Bronislav, Branislav, Branimír4. Henrieta, Muriel5. Boris6. Boleslav, Brianna, Bolemír7. 8. Mariana, Marion9. Gordan ("zdatný", "hrdý")10. Irma11. Denis = zasvěcený řeckému bohu vína12. 13. Lubor14. Radka15. Jolana, Jolantha16. Den svaté Ludmily17. Naděje, Naděžda, Paloma ("holub")18. Ariadné19. Zita20. Oleg21. Méan Fómhair22. Darina23. Bertha, keltský svátek Mabon24. Jaromír(a)25. Zlata, Aurelia26. Damian27. 28. Den svatého Václava – patron české země29.30. Méan Fómhair (21.9.) - V období podzimního slunovratu se vzdávají díky skřítkům, kteří udržují růst v zahradě. Je moudré vybrat po jedné květině i zelenině ty nejlepší a po jednom exempláři položit na venkovní oltář pro přírodní duchy jako výraz díků za jejich pomoc v letním období.Mabon (23.9.) - Je oslavou velké sklizně, za kterou vzdáváme díky skrze písně, tance a hodování. Je to rovnovážný čas, kdy den a noc jsou opět stejně dlouhé, čas rozjímání, doba pro zpomalení tempa.Je to čas hodnocení osobní roční sklizně a ocenění lidí kolem nás, i těch, kteří už odešli. Mabon je oslavou dožínek a úrody, která nám vydrží po dlouhé, temné, chladné zimní noci. Podzimní rovnodennost je čas, kdy se rozhodujeme, co rozvíjet dál, a co nechat minulosti.Melinda – toto moderní jméno je kombinací „Mel“ s příponou „-inda“. Mel může být odvozena ze jmen jako Melanie „tmavá“, „černá“ či od jména Melissa „včela“ v řečtině. Též může souviset s řeckým slovem měli „med“ a s Lindou znamenající jemná“ v germánských jazyku.Muriel – jméno pochází z keltského jazyka a je složeno ze slova „moře“ a „záře“. Gaelskou podobou je Muirgeal.Henrieta – jméno pochází z germánského Haimric (německy Heinrich), která je sloučenina slov prvků haim „domov“ a ric „síla“, „vládce“.Adela - pochází z germánského jména Adalheid znamenající „ušlechtilá bytost“. Další podobou je Adala, Heidi, Alis(on). Irma – pochází z germánského slova irmin znamenající „svět“.Ariadné – řecké jméno pocházející z krétsko-řeckého slova ari „největší“ a odnos „svatá“ – tedy znamená „nejsvětější“. Byla to dcera krála Mínoa a královny Pasifaë, paní Labyrintu. Její sourozenci se jmenovali Faidra, Katreos, Deukalion, Glaukos a Androgeos.Jolana – maďarské jméno znamenající „dobrá dívka“Jolantha – řecké jméno znamenající „květ fialky“Darina – slovansko-keltské jméno. V keltštině znamená „štědrá“, „plodná“. V pověsti Daireann [Darón], krásná mladá žena zamilovaná do Finn mac Coola, muže s mnoha manželkami. Ve slovanských jazycích to znamená „dar“.Bertha – Pochází z germánského slova beraht „jasný“, „zářící“.Damian – Odvozeno z řeckého slova damazo „dobýt“, „překonat“, „zkrotit“, v podobě damao.Linda – Pochází z německého výrazu lind „jemný“, „mírný“ či Linde „lípa“ anebo z novolatinského slova linda „krásná“.Aurelia – Pochází z latinského rodinného jména Aurelius, který je odvozen ze slova aureus „zlatý“. Jméno s pravděpodobným významem je Oriana.Říjen1. Igor, Ivar2. Oliver, Olivia ("oliva")3. Bohumil4. Francis5. Alžběta, Eliška6. Oriana7. Justina8. Věra (Viera, Vjera)9. Sára10. Marina 11. Selena => řecká bohyně měsíce12. Marcel ("muž", "malý bojovník")13. Renata14. Agata15.16. Finn ("bílý")17. Hedwig – patronka Slezska18.19. Edwin ("bohatý přítel")20. Vendelín21. 22. Sabina ("ze Sabiny"), Sabrina23. Theodor24. Nina („Pěkné oči"), („Matka“), („mocná, vynikající“), („kamarádka“), („Květina“), ("oheň")25. Beata ("blažená"), Krispin ("kučeravý")26. Erik27. Zoe, Liv ("život") „28. Alfred ("rádce")29. Silvia => římská bohyně lesů a stád, ochránce sadů a vinohradů30. Tadeáš ("laskavý“)31. Štěpánka, Samhain – keltský nový rokIgor – ruské jméno přišlo ze severského jména Ingvar znamenající „chráněn Ingem“. První význam i původ může být odvozen z praseverského Ing(w)ia / Yngvi, které je původní jméno boha Freyra. Druhý význam i původ pravděpodobně jeden ze dvou jmen Harjaz „bojovník“ či Warjaz „obránce“. Jméno v důsledku toho znamená „Freyrův bojovník“ či „Freyrův obránce“Ivar – Pochází ze staroseverského Ívarr. Toto severské jméno má několik etymologických výkladů. První význam Ívarra může obsahovat tvar yr „tis“ a –arr „(z hari „bojovník“), ale mohlo být částečně spojeno s Ingvarem a možným Joarem („kůň“). Druhý případný význam -arr pochází též z geir „kopí“ či var“ „ochránce“. Jméno si osvojila angličtina jako Ivor a gaelština jako Iomhar.Alžběta – Pochází z hebrejského jména Eliševa „bůh je moje přísaha“. Další podoby Eliška, Elisabet či pravděpodobně Isabel.Justina – Pochází z latinského jména Justinus, odvozenina od Justus znamenající „spravedlivá“. Další podoba je Justa.Oliver – Pochází ze staré horní němčiny, spojuje se staroseverským „Óleifr“ znamenající „pozůstatek předků“.Vendelin – Stará zdrobnělina germánských jmen začínajících Wandal znamenající „Vandal“. Vandalové byli germánský kmen, která pronikl do Španělska a Severní Afriky v 5. století.Marina – Z latinského slova maris „mořská“.Erik – Pochází ze staroseverského jména Eiríkr (či Eríkr). První slovo je odvozen ei- ze starého praseverského slova aina(z) „jediný“ či „sám“ či z praseverského aiwa(z) „kdy“ či „“věčný“. Druhé slovo –ríkr stvořen z rík(a)z „vládce“ či „kníže“. Či může pocházet ze starogermánského ríkiaz, který znamená „silný“ a „bohatý“. Jméno je obvykle vykládáno „jediný vládce“, „samovládce“, „věčný vládce“ či „vždy silný“ a „vláda“.Sára – Pochází z hebrejského jména sáráh „kněžna“.Štěpánka – Pochází z řeckého jména Stephanos „vavřín“.Renata – Pochází z latinského jména Renatus „obrozený“. Stejné jméno je René.Agáta - Pochází z řeckého slova agathos „laskavá“, „dobrá“.Hedwig – Pochází z germánského jména Haduwig „vítězící v boji“.Samhain (31.10.-1.11.) - hranice mezi létem a zimou, pro Kelty byl začátkem nového roku, a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Když byla na začátku 1. stol.n.l. keltská území dobyta Římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. K symbolům přibylo obilí a ovoce. Během dalších asi 500 let se šířil vliv katolické církve. Papež Řehoř IV. se chtěl zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořil nový svátek - svátek Všech Svatých, který měl staré zvyky nahradit (anglicky se svátek jmenuje All Hallows' Day, z toho vzniklo pozdější Halloween). Ale lidé to vyřešili tak, že prostě slavili svátky oba. V 16. století už byly svátky prolnuty tak, že se slavily jako jeden.Astronomické hledisko: Svátek Samhain se slaví v takzvaný „čtvrtící den“ (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (den stejně dlouhý jako noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). Jiným čtvrtícím dnem jsou Hromnice (v keltském kalendáři svátek Imbolc). Samhain se slaví jako protipól Beltainu, přesně po půl roce.Zvyky: Zvyk byl prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.Současnost: Tradice do současnosti přežila především v podobě Halloweenu, svátku, který se slaví v podvečer 31. října především v anglicky mluvících zemích - jak v Irsku a Británii, tak i např. ve Spojených státech, kam tento svátek přenesli irští emigranti. V menším měřítku se rozšířil i do jiných zemí včetně České republiky.Ze starých zvyků se ve spojitosti s Halloweenem zachovaly zejména „lucerničky“ pro mrtvé (dýně vyřezaná do podoby strašidelného obličeje se zapálenou svíčkou uvnitř se stala jakýmsi symbolem Halloweenu) a převlékání do strašidelných kostýmů - v dnešní době se převlékají koledníci (zejména děti), kteří chodí dům od domu žadonit o cukroví, případně o peníze. Málokterý z malých koledníků ale tuší, odkud se tento svátek vzal a jaký byl původní účel těchto zvyků.Samhain blízký jeho původní keltské podobě v současnosti slaví příslušníci některých novopohanských náboženství, zejména keltského novopohanství a Wiccy.Listopad1. Felix3. Hugbert 4.5.6. Liběna7. Saskia8. Bohumír9. Bohdan, Darek10. Eugen ("blahorodý")11. Lutobor12. Benedikt ("blahoslavený")13. Tibor ("z Tiburu")14.15. Leopold16. Otomar, Edmund17. Mahulena18. Romy, Odin19. Dafne20. Nikola, Nikita, Niké 21. Albert ("vznešený")22.23. 24. Emilie, Amilia25.26. Artur ("medvědí muž")27. Xenia ("pohostinná")28. Rufus ("červený"), Tristan (Drustan)29. Zina30. OdetaFelix – Pochází z latinského slova felix, felicis „šťastný“.Hubert – Toto germánské jméno pochází ze slova hug „mysl“, „duch“ a beraht „jasný“. Též se vyskytuje i jako příjmení. Další podobou je Hugbert i Hugo.Saskia – Často vykládá jako jméno holandského původu, který původně znamenal „saská žena“ (změna ze „Saxia“). Nicméně, u tohoto jména napadá myšlenka, že by to mohlo být slovanského původu znamenající „ochránce lidstva“. Též může být dánského původu, což se vykládá jako „údolí světla“.Nikola – francouzské mužské jméno řeckého původu (Nikolaos) je vytvořeno ze slova nikos „vítězství“ a laos „lidé“.Dafne – Řecké jméno znamenající „vavřín“. Řecká mytologie zná nymfu, kterou její otec proměnil ve vavřínový keř, aby unikla bohu Apollónovi.Otomar – Pochází z germánského jména Audamar, který je stvořeno ze slov od „majetný“, „bohatství“ a meri „slavný“. Vykládá se tedy „bohatstvím slavný“.Odeta – Francouzská zdrobnělina germánského jména Oda znamenající „bohatství“. Další podobou je Odilia, Otto i Otilia. Edmund – Vykládá se jako „bohatý ochránce“ a pochází ze staroanglického ead „bohatý“, „blažený“ a mund „ochránce“. Jméno nosili dva anglosaští králové Anglie.Leopold – Pochází ze staro horno německého liut „lidé“. Germáni neměli slovo pro „lva“, takže použili latinské slovo leo. Neměli tušení o existencí lvů, dokud se nestřetli s Římany. Druhá část je germánského původu a znamená statečný, přirovnává se k bold. Jméno se tedy vykládá jako „statečný jako lev“ či „statečný v lidu“..Odin - jméno hlavního boha severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové, avšak tento bůh byl známý a uctívaný patrně po celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše Wođinaz či Wođanaz. Švédové mu říkali Oden, Anglosasové Wodan a Langobardi Godan. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve Starší a Mladší Eddě. Podle severské mytologie je Ódin synem obra Borra a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) "moudrosti věků". Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, styrač a jilm.Niké – Řecké bohyně vítězství. Její matkou je Styx (nenávist) a otcem Pallás (boj), sourozenci Biá (násilí), Zelos (moc, úsilí) a Kratos (síla). Spolu pomohli Diovi v boji proti Titánům. Pouze Níké ale byla uctívána, a proto je známější než její sourozenci. Centrem kultu Níké byl chrám v athénské Akropoli. Ve výtvarném umění byla důsledně zobrazována jako okřídlená postava, čímž v antické mytologii tvoří výjimku v zobrazování božstev. Často je zobrazována jako malá soška v rukou Dia či Atheny. To vyjadřovalo skutečnost, že Níké byla ctěna nejen lidmi, ale i ostatními božstvy.Níké byla zobrazována s různými atributy, které symbolizují vítězství. Často s hudebními nástroji (Kitharou (Lyrou), Phialou) s Thymaterionem (kadidelnicí) s dary pro vítěze (věnec, květiny, palmová ratolest, šerpa, džbán s vínem (Oinochoe).Tristan – Pochází z bretonského jména Drust či Drustanus. Je odvozeno od slova „hluk“, které můžete spatřit podstatné jméno trwst (plural trystau) v moderní velštině a sloveso trystio „dusající“.Prosinec1. Iva 2. Blanka, Vivien3. Svetoslav, Svetomír4. Bára5. Jitka6. Den svatého Mikuláše7. Benjamin ("milovaný syn")8. Květoslava9. Vratislav10.11. 12. Simona13. Lucie14. Lydia15. Radana16. Elvis17.18. Miloslav19. Ester ("hvězda")20. Dagmar21. Natali, Noel, Rod(an) Kračun – slovanská oslava zimního slunovratu, zrození mladého slunečního boha Božice Alban Arthuan (Méan Geimhridh) – keltská oslava zimního slunovratu22.23. Vlasta24. Adam, Eva26. 27. Gaia28. Bohumila29.30. 31. Den svatého SilvestraBlanka – Znamená „bílá“ ve francouzštině (Blanche) a španělštině (Blanca) a je odvozen z pozdějšího latinského slova „blancus“, který pochází z germánských slov označujících barvy – ostatní slova jsou pro „šedou“ (německy „greis“ znamenající „šedovlasý“, francouzsky „gris“) a „hnědou“ (francouzsky „brun“) – což byla myšlenkapůjčování z latiny ke klasifikaci koňů (stará angličtina a španělština „Blanca“ – bílý kůň) (angličtina a francouzština „Blanche; italština „Bianca“; portugalsky „Branca“)Vivien – Původem latinské jméno o období Římské říše – mužská Vivianus a ženská Viviant, které přežili do dnešní doby. Jméno Vivianus bylo zaznamenáno už v 1. století, je příbuzný s přídavným jménem vivus „živý“.Jitka – česká zdrobnělina hebrejského jména Jehudit znamenající „z Judeje“ či „židovka“.Svetoslav – Slovanského původu znamenající „ten, kdo uctívá světlo“. Zdrobněliny: Sveťo, Světek, SvetošSvetomír – Slovanského původu znamenající „zářivý mír“Lucie – Pochází z latinského slova lux „světlo“. Mužská podoba je Lucian i Lucius.Lydia – Je řeckého původu znamenající „z Lydie“. Lydia je oblast v Turecku.Simona – Pochází z hebrejského jména Šim’ôn znamenající „naslouchající“.Elvis – Jméno tvrdí, že pochází ze staroanglického Eall-wis znamenající „vše moudrý“ či možná pochází ze staroseverského Alvíss Dagmar – Jméno je staroseverského původu znamenající „denní panna“ (Dagmar), dagr "den", a mar "panna".Adam – Pochází z hebrejského podstatného jména ha adamah znamenající „ze země“.Eva – Pochází z hebrejského jména Chavvah, které je odvozeno z hebrejského slova chavah „dýchat“ či z příbuzného slova chayah „žít“, „život“.Natali – Pochází z latinského slova dies natalis „den zrození“. Francouzská podoba je Noel.Gaia – Pochází z řeckého slova γαια (gaia), souběžná forma ze slova ge znamenající „Země“. V řecké mytologii byla matkou bohyň, které řídila skrz Zemi. Byla družka Urana a matka Titánů a Kyklopů.Bára – Ve staroseverštině Bára znamená „vlna“. Varianta Bara znamená „nevinnost“ v arabštině a hebrejštině a v japonštině znamená „růže“. Bara je národ Malagasiů v Madagaskaru.Barbora – Pochází z řeckého slova barbaros „barbarka“, „cizinka“.
Autor tohoto tématu zvolil, že odpovídat mohou pouze přihlášení diskutující. Přihlaste se, případně se před tím zdarma zaregistrujte.

Posílat příspěvky e-mailem:
E-mail:
reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dnešek je lehce extrémní, ještě, že máte spojení mezi vládnoucí planetou a Marsem. Ženy narozené okolo 18. října jsou především…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama