kočka a mimi

mám kocoura je vykastrovanej ale nemůž otěhotnět jestli je to tím že máme kocoura

Já také řeším problém s kocourkem. Jsem v 17. týdnu a máme živého kocourka, který, když se rozdovádí, škrábe a kouše. Jinak je to ale i velký mazel, hlídá si nás, chodí za námi někdy jako pejsek. Přes den chodí ven a v noci ho máme doma. Rodiče moji i přítele na nás rozhodně naléhají, abychom ho dali pryč. Já ho mám ale moc ráda, on nás má evidentně také rád, rozhodně bych ho nechtěla dát pryč. Jen mám strach z toho škrábání. Přítel si s ním hraje tak, že ho "mučí" a nechá se od něj kousat a škrábat. Když mu já dám po škrábnutí najevo, že to přehnal, tak je na mě pak jemnější. Doufám, že pochopí, že miminko nesmí škrábat.

Máme dvě kočky a jednu dceru a druhé děcko na cestě. Když jsem čekala první dceru tak jsme v 7měsíci už dali do ložnice postýlku aby jsme mohli kočky naučit že se do postýlky neleze a taky jsme je to naučili. Ted učíme dceru že na kočky musí být hodná a že se jim neubližuje a taky to funguje. Kočky jsou chytrá zvířata. Navíc je prokázáno že kočky jsou čistotnější než kdejaký člověk. Záchod taky není cítit. Záleží na povaze zvířete.

@luliAhoj,
mám taky doma kocoura a čekám mimčo. Můj kocour je vyvoněnej a čistotnej. Ještě nikdy mě neškrábnul a hlavně ví, že to nesmí. Stříhám mu drápky, pže když se mnou v noci spinká a má opřené tlapičky o mojí tvář tak aby mě to nepíchalo Je to můj miláček a dělá mi radost tím jak mi dává najevo, že mě potřebuje, takže si nedokážu představit, že by šel po narození miminka pryč. Asi by se mi stýskalo a nemohla bych mu to udělat. Jenže každá kočka je jiná. Pokud by byl zlej a škrábal a zlobil tak bych to asi taky zvažovala, ale teď mám doma spíš takové chlupaté a hodné miminko. Jinak mám záchudek ten uzavřenej s pachovým filtrem a měním ho ob den, použivám antibakteriální písek a můsím říct, že teda není vůbec nic cítit a to mi potvrdily i návštěvy.

Ahoj holky, taky přesně tohle řeším.. Jsme ve 36.tt, první mimi. Máme kocourka, který je šíleně živý - lépe řečeno, hodně divoký. Někdy mám pocit, že má křídla - když se odrazí - přeletí celou místností vzduchem - dokáže přeskočit jedným tahem komplet velkou manželskou postel.. Také trhá, škrábe a kouše - oba dva máme na rukou i nohou šrámy od škrábanců a zubů.. Nechali jsme ho vykastrovat a očekávali, že se sklidní - ale ne.. :) Pokud bychom měli velký byt, dokázala bych vzít zodpovědnost na sebe a nabídla se, že budu hlídat, aby byl vždy v místnosti, kde mimčo zrovna není - ale máme ateliérový typ bytu - komplet otevřený prostor - takže všechny místnosti jsou tzv. v jedné. Pokud bych ho chtěla nechat v oddělené místnosti, muselo by to být v chodbičce nebo koupelně - a to také není řešení, protože tyto místnosti jsou malé, v chodbě bude navíc kočárek a mít tam ještě kocourkův záchod a misky s jídlem a pitím - to se nedá.. Teď v létě je non-stop otevřený balkon (protože jsem celou dobu doma), takže jídlo i záchod má ven - takže se smradem problém nemáme. Ale holčička se narodí v září - to už bude chladněji a nebudu moct tolik větrat, proto se záchodem na balkoně již počítat nemůžeme. Pravda je, že když je záchod vevnitř, ačkoli ho minimálně 2x denně vyměňuji - je to cítit. Ihned jak má záchod čistý, má potřebu si jej označkovat, čili ihned do čistého jde udělat minimálně cvrk.. Jsem z toho zoufalá, protože na druhou stranu na něm strašně lpíme, hlavně manžel jej miluje - zatím nemá vybudovaný vztah k děťátku (víte jak to je - u chlapů to přichází později), takže nutnost přestěhování kocoura někam jinam vůbec nepřipouští a já se s ním kvůli tmu nechci hádat. nechala jsem to být a spoléhám na to, že jakmile bude mimčo z porodnice doma, manžel uvidí, že nemáme prostor pro oba - mimino i kocoura - a schválí možnost dát jej k jeho rodičům, kteří mají baráček. ... tak jsem vám moc asi neporadila - ale pomohlo mě, že jsem se mohla alespoň takhle svěřit. Držím vám pěstičky, ať se rozhodnete správně..

Ahoj já mám doma taky kočku a také miminko no spíš už pul ročního roštačka.Nevím jak jiné kočky ale ta neše si malého ani nešímala kočarek ani postýlka ji nazajímaly ,chloupky teda jsou ale není to tak strašné .ale musím říct že naš kocour nechodí vubec ven je už od kotěte jen doma .Já si myslím že to na malého nemá nějaký extra vliv a upřímě spíš bych se bala mít doma pejska.No a jen co malý začne chodit tak mám spíš strach o kočku a ne o něho

Já nevím, jako mimino jsem vyrostla mezi několika kočkama a jedním psem, nepřijde mi, že by mě to poznamenalo. Já tedy děti ještě nemám, ale kočku mám, je jen doma, takže čistotná, očkovaná, a myslím, že to bude v klidu, až budu mít jednou mimi. Nelíbí se mi lidi, co si pořídí kočku, a nemyslí a nezváží situaci, co bude až jednou přijde mimino. Když Vám kočka vadí, nepořizujte si ji do bytu vůbec. Kočka, též jako mimino, není hračka, co se dá odložit, když už se člověku nehodí do krámu.

Ahojky, no koukám že tady hodně maminek řeší stejný problém s kočkou, taky nevím co s ní...naše číča je ještě ke všemu žárlivá, takže mám strach co bude dělat až bude miminko...nepustí ke mně pořádně nikoho, je horší než pejsek, je fakt že jsem si jí rozmazlila sama ,našla jsme jí jako mimi a krmila jsem jí kapátkem a ona si od malička zvyknula na to že s ní furt jsem, taky přemýšlím co s ní budu dělat a jak si zvykne a jestli miminku neublíží.

@Veryjo jo zvířatka na dvur nebo zahrádku a kočka je myslím to nejmín vhodné zviře k mimču

@Marčelaahoj my teda kočku nemáme ,ale myslím že pokud jste na bytě tak kočka a miminko pospolu to neni dobrý,už jen ty chlupy všude

@imonaMně kočky nevadí, ani psi, ale mají své místo venku, přes práh do baráku mi to nesmí. Kamarádka měla doma kocourka.......takového bílého, chlupatého........nevím přesně, co to bylo zač.....když se jim narodil první chlapeček, kocour putoval k příbuzným.

@imonaA co by jsi delala kdyby si tu kocku uz mela??

Tak na kočku opravdu pozor, může miminko udusit, děsně rády spí v kočárku na hlavě miminku, to mám z vlastní zkušenosti. Kočky nenávidím, pro mě jsou to bacilonosiči a k miminku kočka nepatří!!!

Ahoj Lucko,
já jsem ve 28t.t.taky s prvním miminkem a máme doma taky kočičáka a přemýšlíme, jak to bude....co jsem slyšela od kamarádek, které mají kočku, tak prý dobré, jen se musí opatrně, protože kočky mají tendenci skákat do kočárku, do postýlky, sedačky....takže radši asi nenechávat kočku samotnou volně po bytě, když může k miminku...mohla by ho (ne chtěně) drápnout, škrábnout, však ty naše kočeky znáš nejlíp, jak si chtějí hrát, ale neodhadnou. Náš kocour s námi rád bojuje, ale je pravda, že když přijdou neteře (už jim je 5 a 6 let), tak se chová jako zlatíčko, až nechápu, nechá si absolutně všechno líbit, tahat se, mazlit se a nikdy je nedrápl....tak si říkám, že možná pozná malý mláďátko . No, těším se, že sem taky napíšou maminky, které mají již praktickou zkušenost, tak uvidíme . Když kočka k miminku hodně přilne, tak se bude chtít tulit a to může být zrádné....m ohla by mu lehnout na obličej, nebo tak....pak chlupy a hygiena....radši opatrně. Přeji krásný zbytek těhulkování a moc moc štěstí a zdraví s mimískem a hodně srandy s kočičákem.Helča