Maminka.czDiskuzeDěti a rodina

Nevim jak dal

Mam malou holcicku, s jejim otcem nejsem ve styku a proto ziji u rodicu. Jenze tady je problem,hodne se hadam s mamou a uz tady dlouho nevydrzim. Podle ni vse delam spatne :( Nevim co delat, z materske si nemuzu dovolit podnajem a nevim co delat abych ji dokazala, ze se dokazu o svoji dceru postarat i bez jeji pomoci. Mam pocit ze jsem v pasti. Neznate nekoho kdo mel podobny stav a dokazal to nejakym zbusobem resit? Nejaka rada kde zacit? Dekuji
Celkem 8 odpovědí Zobrazit jako strom
@jedinacekDobrý den a děkuji,že jste mi odepsala.Ted,když tak koukák kolem sebe,vidím,že takto nespokojených lidí je tolik.ale přesně ta,moje matka nevychází ani se mnou a mého přítele prostě nenávidí,protože parkrát řekl pravdu,a to si neměl dovolit a matka je pak ta ublížená.Když jsem ji nedávno navrhla,že si půjčím peníze a vyplatíme jí,začala s tím,že nás nechá vyvést policií a podobné hlody.Také hlídá syna a miluje ho a on jí také,ale jak se to stupnuje,mám dole sedm kilo za týden a takový život člověka prostě ubíjí.Uvidíme,snad něco vymyslíme.K
Odpovědět To se mi líbí0
Ano, nemám zcela stejný problém, ale obdobný. Sice máme s mužem a synem své vlastní bydlení, ale na mámu (babičku) jsme dost odkázani, hlavně, co se hlídání týče. Vztahy nás dvou (matka, dcera) nejsou zdaleka ideální, spory jsou na denním pořádku. Přesně jak píšete. Nic neděláme dobře, vše by dělala lépe, dítěti zakazujeme věci, nedáváme mu tunu sladkostí....pořád dokola. Vyhrocené situace jsou na denním pořádku, ale musíme je se zatnutými zuby chtě nechtě překousávat, protože když není to, co chce babička (matka), tak slyšíme stále tu stejnou frázi. Nelíbí se Vám,, tak hlídat nemusím. Je to hodně vysilující a stresující, zatím bohužel taky nevíme, jak z toho ven. Jediné pozitivum je, že jí má náš syn rád (proč by taky neměl, když mu vše dovolí, a rodiče jsou pak ti hnusní "tyrani", kteří se ho snaží vychovávat. Je to více méně zapeklitá situace, z které není moc východisek. Pokud nemáte hodně peněz (což píšete, že nemáte). Nevím, jediné, co možná by šlo poradit, co jsem viděla, že se v dnešní době už začíná dělávat, je pronajmou si byt s někým cizím. Třeba s nějakou maminkou s dítětem, která je taky sama a neutáhne sama nájem. Není to sice optimální, ale co vy víte. Možná v nové spolubydlící najdete i novou kamarádku s podobným osudem nebo životním údělem. Přeji hodně zdaru v řešení nelehké situace.
Odpovědět To se mi líbí0
@EvulinJá bydlím v domě s mojí matkou ,babičkou,přitelem a synem.Přítel z té zříceniny udělal vlastníma rukama obytný dům,nemáme na to jakýkoliv papír a investovali jsme do domu oba všechny úspory,ale můj přítel i po šesti letech a veškeré dřině pořád bude nejhorší na Světě.S mojí mámou si nepadli do noty od začátku,ona koneckonců nevoní ani mně,nenávidíme se a já potřebuji poradit,jak se jí zbavit,jak jí zbavit vlastnictví domu.At odtáhne pro jedou a navždy a už o ní nikdo z nás neslyší.Deptá každého,vlastní matku,mně,přítele a navíc je majitelka nemovitosti.Poradtě mi prosím někdo,co mám,dělat,aby nám všem už pro jednou vypadla ze života a už se do něj nikdy nevrátila.Nevím,kdo by stokrát za den a stále snášel její hysterické výlevy a terorizování.Poradte,jak ji zbavit vlastnictví domu a vyhnat jí s holým zadkem jako toho psa,protože si nic jiného nezaslouží.Jsme přesvědčeni,že až odtáhne,budeme všichni jako na novém Světě.Jak jí zbavit vlastnictví domu?Děkuji za všechny rady ,ale za chvíli bude ze mně cvok jako ona...
Odpovědět To se mi líbí0
Ahoj,

zakládám novou diskusi na téma "společné bydlení s rodiči nebo tchány" .

Ráda se podělím o své zkušenosti, díky.
Odpovědět To se mi líbí0
Dekuji :-[
Odpovědět To se mi líbí0
chápu a soucítím... :'( My bydlíme s manželem a synkem v domě spolu s jeho rodiči a babičkou a dědou. Máme 3 bytové jednotky a zahradu máme taky na jiné straně domu ale... Rady co mám a nemám, dostávám spíš od babičky. Když mě nase...tak prostě odejdu nebo si občas dupnu: Jsem dospělá, ona v mém věku měla třeba 2 děti tak já to taky zvládnu... Prostě si s mamkou vyčistěte vzduch <3 Přeju pevné nervy!!!
Odpovědět To se mi líbí0
Docela ti rozumím.. měla jsem podobný problém a přesto jiný, protože v té době když jsem bydlela u rodičů a měla s mamkou ponorku jsem ještě neměla malýho.. u mě byla jediná záchrana, že jsem našla manžela, se kterým jsme šli do podnájmu.. a opravdu nám to s mamkou hodně prospělo.. ona ví, že mi nemůže do všeho mluvit a já se ji nebojím říct svůj názor, když něco nechci, tak ji to hned řeknu... hodně se náš vztah tím zlepšil.. mrzí mě to, ale jediné vysvobození vidím v tom, že si najdeš partnera, ve dvou se to už dá řešit.. ženská na mateřské těžko sežene peníze na nájem.. neříkám že je to nemožný, ale je to hodně těžký
Odpovědět To se mi líbí0
A co si s matkou promluvit? Utíkají od problémů mladí nevyzrálí lidé, je potřeba ale problém řešit... Přeji hodně štěstí.
Odpovědět To se mi líbí1

Diskuze

Doporučujeme