Partnerské soužití

Maminky pomoc. manžel na záchodě strašně smrdí, nejhorší je když k nám má přijít návštěva. Bojím se mu to říct aby se neurazil

Ahoj všem,muj poslední příspěvek zde je 4 roky stary,v te době jsme s manželem čekali miminko a prozivali jsme dost vaznou manželskou krizi. Chtěla bych tímto příspěvkem povzbudit všechny,ktere jsou v podobne situaci,aby to hned nevzdavaly. Já sama jsem čekala 2 dlouhé roky,nez jsme si s manželem našli k sobe cestu zpátky. A nebyly to pro me lehke roky,to přiznávám. Ale stalo to za to. Dnes máme již skoro 4 leteho chlapecka a snažíme se o další miminko,bohuzel zatím se nedari. Takže všem držím palečky. Nevzdávejte to

Ahoj holky. Obracim se na vas, protoze jsem po pravde v dost zoufale situaci. Mam doma 3 nedelni holcicku a nas "tatinek" s nami uz tyden nekomunikuje. Jeste pred tydnem jsem si myslela, ze mam vedle sebe toho nej partnera a nej tatu, jakeho si clovek muze predstavit. Jednoho dne se ale sebral, zavrel se do pokoje a ted nas sotva pozdravi. Snazila jsme se dostat z nej co se stalo, ale marne. Pry ted chce byt sam. Opoustet nas pry ale nechce. Myslite ze se jedna o nejaky stav v dusledku narozeni naseho miminka? Cele tehotenstvi se na malou moc tesila staral se o me...proto tomu nerozumim. Vyhledala jsem mu kontakt na psychologa a dohodli jsme se, ze mu zavola, ale myslim, ze ted bych ho vic potrebovala ja. Nemate nekdo podobnou zkusenost? Nevim jak se mam chovat a vratit vse zpet. Nemuzu hodit nas vztah jen tak pres palubu. Budu moc rada za jakykoliv nazor. Diky.

@dastyahoj, jak jsem četla tvé řádky, myslela jsem, že píšeš o mě. Já nakonec manžela opustila.Dnes už žijeme každý zvlášť. Rozhodnout se musíš sám.

@dastyahoj..no..to je taky těžký...mluvíte spolu o tom?možná se jí zkus na rovinu zeptat co chce..a jestli taky víš co chceš ty?možná hledá náhradu právě za ty děti a bojí se,že jí život moc utíká...ale jestli jste každý opravdu někde jinde..a nemáte společného vůbec nic(krom dětí samozřejmě) a ona tu novou známost myslí vážně...a podle toho že jezdí na dovolenou s přítelem...no musí ti být hrozně..tak by možná bylo lepší jít za novým životem...ale tohle je všechno jen na tobě...držím pěsti abys byl spokojený a všechno to vyřešil...

Chci se zeptat, po odchodu děti a v manželství jsem 25 let, se to nějak rozsypalo ,vubec si nerozumíme a i ve většině zájmu jsme každý jinde . Došlo to tak daleko, že manželka jezdí na dovolenou a výlety z přítelem . Po hádkách a zjištění , že někoho má , spolu žijem jen ze zvyku, kvuli majetku ,dětem a pod. Má smysl ještě v tom pokračovat, nebo to ukončit a najít někoho komu na mně bude záležet?

@VeryDíky Veruško, doufám, že ano. Nečekám, že to bude hned úplně ideální, ale když to srovnám před měsícem a teď, tak nebe a dudy.

No vidiš......určitě je to na dobré cestě !!! Někdy se prostě nějaká krize vyskytne......taky u nás byla......a pak se to spraví. Pěkně si pro drobka zařizuj.....to mě bavilo, to vychystávání, a tak a přeju hodně štěstíčka

Tak snad to bude dobré, manžel už se mnou normálně komunikuje, včera jsme celý den strávili spolu, dokonce jsme byli spolu po dlouhé době na nákupech v obchoďáku a dneska jsme jeli pro kočárek a postýlku. V plánu je také zvelebování našeho baráčku, takže doufám, že to nejhorší už máme za sebou. Musím zaklepat, abych to nezakřikla. Díky za podporu, zase dám vědět a držte se. Poslední dobou to nějak moc rychle ubýhá, ale už jsem doma, tak mám víc času na zařizování věcí pro našeho drobečka.

Třeba se to spraví, uvidíš, co poradí v poradně. Někdy se takový stav i vleče...já to znám právě sama od sebe....kdy sem měla pocity, že už nemůžu pokračovat dál.....všechno mi vadilo, k tomu nějaká ta depka....návaly zlosti a tak....nejspíš z těch všech změn, kterýma sem za krátkou dobu prošla....... Ale už je to fajn. Tak to tak snad i vydrží. Moc ti přeju, ať se to zase spraví u vás doma.

Jasně, poradna se koná 4.1. Uvidíme, manžel se stále chová odmítavě a chladně, prostě to není to, co to ještě nedávno bylo.

No to je dobře......že se to vydařilo. Třeba už je to na dobré cestě, aby zase všechno fungovalo jak má. Moc bych vám to přála. A ta poradna platí? Budete chodit?

Tak Štědrý den jsme strávili spolu, bylo to docela fajn, měla jsem z toho trochu obavu. Navštívili jsme známe, dali jsme si slavnostní večeři a pak poseděli u krbíku, příjemné hudby a stromečku.

KARKAB,to je hrozné,ale jak píše Zuzka,když Ti nebyl oporou těd co by Tě s ním čekalo v budoucnu,určitě ne pohádka.Ta Tvá opravdová pohádka Tě teprve čeká.Vánoce prožij s lidmi kterým na Tobě záleží.Krásné svátky všem

Taky přeju hezké svátky, a ať vyjde ten pohodový š. den, a uvidíš.....bude zase všechno fajn.

@VeryVěruško, díky za podporu. Manžel má taky snahu, blbý je, že teď ke konci roku má toho v práci moc a nejsme spolu tolik, kolik bychom potřebovali. Ale zítra si chceme udělat pohodový Štědrý den u pohádek a krbu s naší hafinou a kočičkou. Jinak včera jsme byli na 3D ultrazvuku, manžel šel taky, tak mě to moc potěšilo. Přeji všem příjemné svátky.

Jéééééj, tak to je nemilé. A navíc ty svátky k tomu....ale co: na svátky se klidně vyprdnout, budou další.......vám přeju, ať to srovnáte a bude zase všechno dobré. Víš co.....to může být třeba jenom takové přechodné.......a pak se to zase spraví. Ono občas ten stereotyp udělá svoje......znám to taky. A myslím, že pokud on s tím taky bude chtít něco udělat, tak jako ty......s pomocí v poradně se to určitě podaří. A hlavně se nestresuj. Protože jednak to nedělá dobře miminku, a za druhé.......když budeš vystresovaná, tím víc se ti možná manžel vzdálí. Takže žádné stresy něco nového na sebe, kadeřník, nějakou hezkou barvičku, na vlasy, na pusinku.... zkusit něco jiného než obvykle......neboj, určitě se to podaří.

Ahoj holky, tak u nás se objevila po 9 letech vztahu a 5,5 letech manželství krize. Jsem v 7. měsíci těhotenství, takže paráda. Špatně to psychicky i fyzicky zvládám, snažím se myslet na to malé, co se narodí a ještě zachránit vztah. Manžel začal před rokem podnikat a je často pryč, takže starost o dům je na mně. Když mi v dubnu 2009 navrhnul, abych vysadila prášky, byla jsem šťastná. Miminko už jsem dlouho chtěla a na manžela jsem se snažila netlačit, chtěla jsem, aby k tomu rozhodnutí dospěl sám. Po 2 měsících jsem otěhotněla, do stropu radostí neskákal, ale byl rád. Od září jsme začali mít trochu vážnější problémy v komunikaci. Protože byl pracovně často pryč, zvykla jsem si na samotu a upnula se na miminko. Na začátku prosince mi řekl, že jsme se vzájemně odcizili a neví, jestli to půjde ještě vrátit zpátky. Ani nevíte, jak mi bylo. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná a stále i po 9 letech ho miluji. Řekl mi, že mě má taky rád, chtěl by se mnou žít, ale neví, jestli to ještě bude takové, jako bylo. Mám strašný strach, že o něho přijdu, proto jsem se objednala i do poradny pro rodinu. Vánoce budou letos na houby, ale doufám, že náš vztah zachráníme a příští Vánoce už budeme slavit jako šťastná rodina. Tak jsem si tu trochu vylila srdíčko.

No, holky, já vždycky říkám, že chlapů je jak (slušně řečeno)- hovínek, ale kvalita je stejná!Karkabi, nevěš hlavu, všechno dobře dopadne! Jsem taky rozvedená a zase vdaná, taky jsem měla dost vážné zdravotní problémy(ženské) a teď mám 3měsíční nádhernou holčičku a manžela, který patří mezi ty lepší jedince. Jestli Ti nebyl ten Tvůj oporou teď, nebyl by Ti partnerem ani v budoucnu!! DRŽ SE!