Partnerské soužití

Ahoj holky, tak u nás se objevila po 9 letech vztahu a 5,5 letech manželství krize. Jsem v 7. měsíci těhotenství, takže paráda. Špatně to psychicky i fyzicky zvládám, snažím se myslet na to malé, co se narodí a ještě zachránit vztah. Manžel začal před rokem podnikat a je často pryč, takže starost o dům je na mně. Když mi v dubnu 2009 navrhnul, abych vysadila prášky, byla jsem šťastná. Miminko už jsem dlouho chtěla a na manžela jsem se snažila netlačit, chtěla jsem, aby k tomu rozhodnutí dospěl sám. Po 2 měsících jsem otěhotněla, do stropu radostí neskákal, ale byl rád. Od září jsme začali mít trochu vážnější problémy v komunikaci. Protože byl pracovně často pryč, zvykla jsem si na samotu a upnula se na miminko. Na začátku prosince mi řekl, že jsme se vzájemně odcizili a neví, jestli to půjde ještě vrátit zpátky. Ani nevíte, jak mi bylo. Nikdy jsem mu nebyla nevěrná a stále i po 9 letech ho miluji. Řekl mi, že mě má taky rád, chtěl by se mnou žít, ale neví, jestli to ještě bude takové, jako bylo. Mám strašný strach, že o něho přijdu, proto jsem se objednala i do poradny pro rodinu. Vánoce budou letos na houby, ale doufám, že náš vztah zachráníme a příští Vánoce už budeme slavit jako šťastná rodina. Tak jsem si tu trochu vylila srdíčko.