[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zdravím.Moje dcera má 5,5roku.Pořád spí s náma v ložnici,má svoji postel.Většinou spává ve svoji,ale občas chce aspoň usnout v moji nebo spát s náma.Od malička chtěla spávat semnou.Máme druhé dítě,to spáva v postýlce v pohodě.Pokojíček už je dlouho zařízený,je tam poschoďová postel a dcera tam prostě nechce sama spávat.Prý se bojí a je jí smutno po mě.Vím,že by brečela,kdybych ji tam nechala a chodila by za mnou,že tam nechce být.Tak ji nenutím.Do školy jde až př rok,ale co když ani pak nebude chtít spát sama v pokojíku?Ještě k tomu je uplakánek,brečí co chvíli kvůli každé prkotině,všechno je ji líto.Je to šílené.Je introvert sice po mě,ale já jsem nebrečela pořád jako ona.Zdá se nám,že je přecitlivělá.Snažím se jí říkat,proč brečí,že se kvůli tomu nebrečí a nic nepomáhá.Zdá se mi,že je na mě trochu závislá.Tulíme se přes den,ale ona chce někdy pořád,hl.když vidí ml.sourozence.Chová se někdy jak miminko.Minule říkala,že jsem jen její máma.Jednou jsem šla s holkama na pokec ven přes noc.Manžel říkal,že začla šílet a pořád brečela,kde je máma?Půl h tak vydržela .Já pořád čekám,kdy z ní bude větší rozumná slečna.Chodí do školky druhým rokem a oba dva skoro probrečela,že je jí po mě smutno.Tak se bojím,až bude ve škole,jestli taky i tam bude brečet..Už si sní nevíme rady.Učitelka říkala,že bude lítostivá a ubrečená po celý život,já doufám,že ne.Chtěla bych z ní mít šťastné a nebrečíčí dítě.
Milá maminko, nepíšete, kolik je vašemu druhému dítěti. Dcera může prožívat sourozeneckou rivalitu po narození bratříčka či sestřičky. Pokud je druhé dítě v batolecím, či vyšším věku, není možné, aby v pokojíčku spaly obě vaše děti? Zkuste přijít na to, proč na vás dcera tolik visí, proč se tolik obává vaší nepřítomnosti. 5,5 roku je dostatečný věk na to, aby vydržela bez vás doma jen s tatínkem. Zkuste ji začít trénovat, pomáhat ji navykat si na vaši nepřítomnost. Nechte na ní i menší samostatné úkoly, povzbuzujte ji, ať si cení troho, co už umí sama. Pokud se situace nebude lepšit, začněte ji řešit s dětským psychologem. Brzy půjde do školy a bude muset zvládat i další úkoly samostatně. Hodně štěstí přeje LB.
Ludmila Burdová