Poradna na téma Speciální pedagogika

PaedDr. Ludmila Burdová

Dr. Ludmila Burdová se již dvaadvacet let věnuje speciální pedagogice, psychoterapii a práci s dětmi. Nyní pracuje ve Středisku pro děti a mládež v pražských Modřanech.

Odborník: PaedDr. Ludmila Burdová
   

Poradna byla ukončena

V tuto chvíli nelze přidávat další dotazy. Již odeslané dotazy budou zodpovězeny.

   

Příspěvky

Tisknout:

2 leta dcera bije deti

Dobry den pani doktorko. Dceri je 22 mesicu, vzdy byla hodne ziva, jako miminko ubrecena, chvili neposedi a neustale nekde poletuje, ale nebyla agresivni. Asi od roku si prosazuje svou, obcas se vzteka, nic hrozneho, ale ted zacala bit ostatni deti (vsechny - mladsi i starsi) Bohuzel vetsinou bezduvodne. Napr. v detskem koutku najednou prijde k jinemu diteti a zaryje se do nej. Jeste bych pochopila, kdyby si branila hracku, ale dela to naprosto bezduvodne. Deti stipe, bije, strka, skrti... Vubec nechapu, kde se v ni ta agrese bere, doma to nevidi, na tv (krom detskych serialu )nekouka.. Chtela bych vas poprosit o radu, snazime se ji nebit, ale domlouvat, ale bohuzel to nepomaha. Nerada bych neco zanedbala a nevim jak postupovat v odnaucovani toho. Dekuji vam za odpoved a radu

PaedDr. Ludmila Burdová | 30.7.2011 15:26

Milá maminko, určitě to nemáte lehké. Osobně bych doporučila návštěvu dětského psychologa, nicméně než se k němu objednáte, mohu poradit jediné. Důsledně dceru kárejte a trestejte za to, když se nechová hezky k ostatním. Domluvy u 2 letého dítěte mnoho nepomohou. Pokud ji plácnete nebo jí dáte na zadek, musí každopádně vždy vědět za co a musí to být ihned. VŽDY jí důrazně řekněte "tohle se nedělá! Nesmíš ubližovat ostatním" a vymyslete i nějaký drobnější fyzický trest. Plácnutí přes ruce, přes zadek. Patrně se začne vztekat, ale uvidíte, že časem se bude za podobné zlobení vztekat méně a méně. Zároveň musí vědět, že ona sama je dobrá a máte ji rádi, jen neschvalujete její chování. Tzn. u ostatních činností buďte láskyplní a srdeční, věnujte se jí, chvalte jí. Buďte trpěliví a všímejte si každého úspěchu a pochvalte ji za něj. Pokud se nebude dařit chování ovlivnit, choďte mezi děti prozatím méně a vyhledejte odborníka z dětské psychologie, Vaše paní doktorka bude jistě některého znát. Hodně štěstí přeje LB.

Tisknout:

Písmena

:-) Dobrý den pí doktorko. měla bych dotaz ohledně syna, kterému je 7 let, měl odklad ŠD a v září půjde do školy. Píše, počítá, je šikovný. Zjistila jsem, že písmeno J píše obráceně, O píše zprava do leva, písmeno D též obráceně, tak nevím, zda to mám nějak řešit, když ho upozorním, tak je protestujen nebo počkat až bude chodit do školy a bude mu vše vysvětleno, Je pravák, živější.Děkuji za odpověď Hanka

PaedDr. Ludmila Burdová | 24.7.2011 23:21

Milá maminko, nijak se kvůli obracení písmen nevzrušujte. Berte to tak, že syn se psát naučil proto, že ho to baví, ne, že musí. Proto si může s písmeny hrát a psát některé "po svém". Ve škole mu paní učitelka vysvětlí, že je potřeba je psát správně a bude je tak muset psát jako ostatní děti, do té doby ho vždy pochvalte, že píše hezky, ale že správně jsou ona písmenka obráceně. Hodně štěstí přeje LB.

Tisknout:

Malování vzhůru nohama

Dobrý den. Tří a půl letá dcerka často maluje postavy a hlavonožce vzhůru nohama. Znamená to něco, je to normální? Dokáže malovat i správně nohama dolů, nicméně častěji jsou obrázky vzhůru nohama. Předem moc děkuji za radu. Šárka

PaedDr. Ludmila Burdová | 11.7.2011 12:39

Milá maminko, zkuste zjistit, proč maluje vzhůru nohama? Třeba jen někde viděla takový obrázek, nebo se to v jejím okolí někdo snažil naučit vzhůru nohama, nebo to zkrátka chce dělat JINAK :) Což by v tomto období nebylo nic neobvyklého. Pokud jsou obrázky hezké a dobře zpracované, nemějte obavy, má zkrátka jinou techniku malování a uvidíte, že brzy pozná výhody malování s přirozenou orientací. Zdraví LB.

Tisknout:

autismus

Dobrý den.CHtěla bych Vás poprosit o radu.Jsem na rodičovské dovolené(3letá varianta)a příští týden mě čeká nástup do práce.Ale jelikož byl u staršího syna prokázán autismus,tak zůstávám doma a mám schválenou péči o dítě.Jakým způsobem mohu ukončit pracovní poměr?Jelikož se firma přestěhovala do jiného města,je možné zaslat výpověď poštou?Zaměstnavatele jsem již o tom informovala a výpověď mám prý podat osobně....předem děkuji za radu...s pozdravem Petra

PaedDr. Ludmila Burdová | 1.7.2011 16:25

Milá maminko, v tomto případě bohužel nemohu sloužit, právní detaily podání výpovědi neznám. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí se zasláním výpovědi poštou, buď ji předejte osobně, nebo se poraďte s někým, kdo se zaměstnaneckým právem zabývá. Sama za sebe doporučuji promluvit s někým z personálního oddělení a vysvětlit mu, proč je pro Vás obtížné předat výpověď osobně. Uvidíte, že Vám někdo vyjde vstříc, pakliže je to právně možné. Hodně štěstí přeje LB.

Tisknout:

pc hry

Dobrý den paní doktorko. Manžel ze synem hrají PC hry. přiklad posel smrti. Kde jsou záblesky mrtvol atd. Já mu řikám at to nehrají že se syn bude bát nebo že se mu to bude zdát. Mě by zajimal váš názor co se v něm může vypěstovat. Syn má 4 roky.A jak to těm mím chlapům vysvětlit že tyto hry se hrát nebudou. Děkuji moc.

PaedDr. Ludmila Burdová | 19.6.2011 22:44

Milá maminko, jsou období, kdy děti, zvláště chlapce, přitahují krvavé filmy, horory, násilné hry a podobně, je to zcela normální. Pokud Váš syn netrpí nočními děsy a hry na něj nemají velký vliv, buďte především ráda. Ale zkuste s manželem probrat variantu, že se podobnými hrami a tématy bude zatím zabývat sám a syna k nim pustí o pár let později. 4 roky jsou opravdu poměrně málo na to, aby dítě bralo podobné věci s nadhledem. Máte pravdu, že mohou (v této době) nadělat víc škody než užitku. Zdraví LB

Tisknout:

dcera

Zdravím.Moje dcera má 5,5roku.Pořád spí s náma v ložnici,má svoji postel.Většinou spává ve svoji,ale občas chce aspoň usnout v moji nebo spát s náma.Od malička chtěla spávat semnou.Máme druhé dítě,to spáva v postýlce v pohodě.Pokojíček už je dlouho zařízený,je tam poschoďová postel a dcera tam prostě nechce sama spávat.Prý se bojí a je jí smutno po mě.Vím,že by brečela,kdybych ji tam nechala a chodila by za mnou,že tam nechce být.Tak ji nenutím.Do školy jde až př rok,ale co když ani pak nebude chtít spát sama v pokojíku?Ještě k tomu je uplakánek,brečí co chvíli kvůli každé prkotině,všechno je ji líto.Je to šílené.Je introvert sice po mě,ale já jsem nebrečela pořád jako ona.Zdá se nám,že je přecitlivělá.Snažím se jí říkat,proč brečí,že se kvůli tomu nebrečí a nic nepomáhá.Zdá se mi,že je na mě trochu závislá.Tulíme se přes den,ale ona chce někdy pořád,hl.když vidí ml.sourozence.Chová se někdy jak miminko.Minule říkala,že jsem jen její máma.Jednou jsem šla s holkama na pokec ven přes noc.Manžel říkal,že začla šílet a pořád brečela,kde je máma?Půl h tak vydržela .Já pořád čekám,kdy z ní bude větší rozumná slečna.Chodí do školky druhým rokem a oba dva skoro probrečela,že je jí po mě smutno.Tak se bojím,až bude ve škole,jestli taky i tam bude brečet..Už si sní nevíme rady.Učitelka říkala,že bude lítostivá a ubrečená po celý život,já doufám,že ne.Chtěla bych z ní mít šťastné a nebrečíčí dítě.

PaedDr. Ludmila Burdová | 19.6.2011 22:44

Milá maminko, nepíšete, kolik je vašemu druhému dítěti. Dcera může prožívat sourozeneckou rivalitu po narození bratříčka či sestřičky. Pokud je druhé dítě v batolecím, či vyšším věku, není možné, aby v pokojíčku spaly obě vaše děti? Zkuste přijít na to, proč na vás dcera tolik visí, proč se tolik obává vaší nepřítomnosti. 5,5 roku je dostatečný věk na to, aby vydržela bez vás doma jen s tatínkem. Zkuste ji začít trénovat, pomáhat ji navykat si na vaši nepřítomnost. Nechte na ní i menší samostatné úkoly, povzbuzujte ji, ať si cení troho, co už umí sama. Pokud se situace nebude lepšit, začněte ji řešit s dětským psychologem. Brzy půjde do školy a bude muset zvládat i další úkoly samostatně. Hodně štěstí přeje LB.

Tisknout:

dotaz

DOBRÝ DEN JAK NAJDU SVŮJ PŘÍSPĚVĚK A ZDA MI BYLO NA NĚJ ZODPOVĚZENO.NEMŮŽU HO NAJÍT. DĚKUJI ANDREA

redakce | 13.6.2011 17:33

Dobrý den, váš dotaz byl již zodpovězen. Najdete ho po přihlášení v sekci Moje Maminka.

Tisknout:

školka

Dobrý den, již teď druhý měsíc zkouším dávat dcerku ( v srpnu ji budou 3roky) do školky, zatím může jen na 5 dnů v měsíci. Ze začátku jsem se tam s ní chodila dívat a hrát, aby si zvykla na prostředí. První den, když jsem ji tam nechala samotnou mě úplně překvapil, že mě nechala v pohodě odejít. Ale další dny, kdyz ji ve školce začnu prevlekat ( někdy už i doma) začne fňukat, že tam bude s maminkou. A tak jí musí pí učitelka vzít a to je vždycky s brekem. Těžko se mi ze školky odchází. Pí učitelka řiká, že poté hned přestane a celé dopoledne je v pohodě. O všechno si řekne, jen se nechce zapojit mezi děti, spíše se drží pí učitelky. Doma vypráví, že se jí ve školce líbilo, učitelka je hodná atd.. Myslíte si , že je to pro děti vhodné dávat je do školky jen na takhle krátkou dobu ? Je lepší dávat do školky na jeden celý tyden vkuse nebo to rozdělit po dni do měsíce (my dáváme po 2-3 dnech za sebou)? Nerada bych ji nějak od školky odradila. Nebo radši počkat až bude moci chodit celý měsíc? Čekáme další mimi a tak jsem si myslela, aby si na školku zvykla a těšila se. Aby se poté necítila dotčeně, že jsem s miminkem doma a ona musí do školky. Děkuji za odpověď.

PaedDr. Ludmila Burdová | 13.6.2011 10:30

Milá maminko, zdá se, že interval docházení, který jste nastavili je správný.Nemyslím si, ze by bylo lepší kdyby dcera chodila celý týden do školky a pak byla tři týdny doma. Na druhou stranu varianta, kdy dítě dochází celý týden je nejoptimálnější. Dítě si navykne na určitý rytmus a jeho adaptace je snažší. Dcerka byla ve školce maximálně desetkrát, proto nelze dělat nějaké závěry. Věřte paní učitelce, že se jí ve školce líbí a časem přijde i to ostatní. Držím pěsti LB

Tisknout:

citlivý syn

Dobrý den paní doktorko, mám syna (9/03), který od září chodí do první třídy. Kluk je ale enormě citlivý, kdykoliv na něj jen zvýším hlas, má slzy v očích, něco se mu nepovde, také, dělá mu problém se "skamarádit", za dětmi co jsou za barákem také moc nechce, má strach, že něco udělá špatně, bojí se chytit balon, aby ho neupustil, aby se mu děti nesmály, letos už dva měsíce pláče, protože jede na tábor (loni tam byl a vše OK), když ho něco trápí, vidím to a ptám se ho, neodpoví, jen slzí, pak křičím :-( že mu neumím číst myšlenky, má velmi nízké sebevědomí, kroužky ho nebaví, chtěl by něco individálního, kolektivní ho nebaví, chodil dva měsíce na karate, pak plakal... Je to pro mě dost těžké, zvlášť když mám teď i dceru (8/09), mám pocit, že teď ještě i žárlí, i když to nedá nikdy najevo, malou miluje, hraje si s ní, bere jí ven, krmí... Ale synovo otec se s ním nestýká, cca 2x do roka, jsem vdaná podruhé, vztah otčím - syn je zdá se v pořádku, je sice přísnější než já, ale v závěru s ním souhlasím (měla jsem totiž také otčíma, který se ke mě nechoval hezky), proto to možná moc hlídám a neustále mu stojím "za zadkem", neustále ho kryju a jsem smutná, když si s ním nechtějí hrát, protože to prostě není žádný raubíř.. Bude to mít v životě dost těžké, nechci aby byl úzkostlivý, prosím poraďte mi jak na něj, jak ho podpořit zda navštívt nějakého psychologa nebo se to časem srovná? Jsem z toho dost nešťastná a moc mě to trápí, nechci mít doma "ukňoranou babu", moc děkuji za jakoukoliv radu, s pozdravem a přáním krásného léta maminka Veronika

PaedDr. Ludmila Burdová | 13.6.2011 10:07

Milá maminko, bylo by dobré zjistit z čeho pramení synova nejistota. Zda plakal i před nástupem do školy. Nevím jak pracuje syn ve škole, zda je tam spokojený. Pokud nezjistíte příčinu jeho chování těžko něco změníte. Hodně synka chvalte, věřím, že se najde několik činností , které synkovi jdou a od nich začněte pracovat na tom,co mu jde méně. Motivujte ho, věřte mu, nepochybujte , že něco nezvládne. Věřím, že časem se výsledky dostaví. Kdyby se situace po prázdninách nelepšila navštivte se synem odborné pracoviště a tam vám jistě poradí jak pomoci synkovi. Osobně věřím, že ani teď ani později nebudete mít doma "ukňouranou babu". Hezké léto všem LB

Tisknout:

Předškolák

Dobrý den, paní doktorko. Prosím Vás o radu. Už nevím jak dál. Mám syna, kterému je 6 let. Bohužel :'( , ale můj syn neumí pořádně počítat ani do 10 natož do 5 :-( . Jsem už z toho vážně vyřízená :-S . At se ho to vše snažím učit jakkoliv O:-) , ne! Nepamatuje si barvy. Po opakování názvu vzápětí neví =-O . Jdu na něho po dobrém i po zlém :-X . Neplatí nic a je hloupej dál. Má odklad do 1. třídy a ted od září má nastoupit do školky. Předtím chodit také, ale jsme přestěhovaní, takže nová bude od září. S hrůzou ho tam povedu :-! . Příjde mi na úroven 4 letého dítěte. Mám dosti času se mu věnovat, ale jak se máme dostat k něčemu, když neumí a nepamatuje si nic. Zvažuji nějakého psychologa, protože takhle ho nemůžu nechat :-( . Co myslíte vy? Děkuji za odpověd. Andrea.

PaedDr. Ludmila Burdová | 13.6.2011 09:36

Milá maminko, jistě jste byla se synkem u psychologa, který navrhl odklad školní docházky. Asi Vám řekl i důvody,proč se tak rozhodl. Nemějte obavy z nové školky. Pokud bude mít syn nějaké větší problémy určitě Vás o nich budou ve školce informovat a doporučí návštěvu psychologa. Buďte trpělivá a radujte se z každého synkova úspěchu. Určitě ho to posílí. Zdraví LB

Další weby Mladé fronty
DIALOG
nápověda
Potvrzení
   
   
   
   
zavřít
Upozornění