[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vztah s pubertálními potomky je tak trochu balancování na ostří nože. Jsou citliví, plní emocí a vzdoru, vidí svět černobíle a rodiče jsou pro ně předpotopní geronti. Přitom někde v hloubi duše i teenageři chtějí se svými matkami a otci vycházet dobře. Každopádně je dobré vědět, co je v normě a co už ne.
Kladete nereálné požadavky na jejich čas a pozornost
Pokud neustále vaše dcera nebo syn ruší své plány s přáteli, spolužáky nebo kýmkoli jen kvůli tomu, že vy toužíte se svými potomky být, pak to není v pořádku. Takový vztah je nezdravý a vy jste se ocitla v situaci, která rozhodně nesvědčí sebevědomí vašich potomků. Jistě, je fajn dát občas přednost mámě, ale ne pořád a přede všemi a vším ostatním v životě. „Může se stát, že jeden bude očekávat, že veškerý volný čas bude ten druhý trávit s ním. A ten druhý to bude dělat, protože bude mít pocity viny nebo bude cítit závazek,“ říká psycholožka Gina Delucca. To ve finále poškozuje vzájemné vazby.
Dáváte najevo dítěti, že je zodpovědné za vaše blaho
Jestli říkáte nebo děláte věci, které naznačují, že je vaše dítě zodpovědné za vaše emocionální blaho, pravděpodobně už mezi vámi žádné hranice nefungují. Ale to není v pořádku, vaše dcera nebo syn nemohou ovládat stav vašich emocí, to dokážete jen vy sama. „Někteří rodiče naučili své děti, aby cítily zodpovědnost za jejich emoce,“ říká terapeutka Amanda Stemen. Pokud neustále pronášíte věty typu „protože jsi to neudělal, mám strach“, „je mi smutno, když nevoláš“ nebo „kdybys to neudělal, nebyla bych naštvaná“, pak je váš vztah k dětem toxický a měla byste s tím něco udělat.
Dítě vám raději lže, než aby vás zklamalo
Jestli vaše dítě potřebuje lhát vám o tom, jak trávilo svůj volný čas, aby se nedostalo do potíží, pak je to nezdravé. Dospívající dítě by nemělo mít pocit, že je potřeba lhát vlastní matce, protože se bojí jejího nesouhlasu. Když se vám nelíbí to, co dělá vaše dítě, je to váš problém. Vaše dcera nebo syn jsou zodpovědní za vlastní rozhodnutí a následky. Nepotřebují neustále váš souhlas nebo nesouhlas, nepotřebují, abyste jim sdělila, že je něco nesprávně. To samozřejmě neznamená, že se svých dětí nemůžete zeptat, jaké to bylo tam, kde byly.
Jejich povinnosti děláte za ně
Fyzicky i duševně zdatní teenageři, kterým už je třeba osmnáct, by měli dělat všechno sami – prát si, uklízet pokoj nebo si domlouvat lékařské návštěvy nebo si dohodnout brigádu. Jestli to pořád děláte za ně, protože chcete být užitečná, může to bránit jejich růstu a rozvoji. „Zdá se, že je to pouze pečující gesto vůči dítěti, ale je to také nezdravý signál, že zasahujete do schopnosti dítěte žít nezávisle a postarat se samo o sebe,“ říká psycholožka Delucca.
Než se dítě rozhodne, zeptá se vás
Nenecháte svého potomka, aby se každý den rozhodoval sám za sebe, a pořád mu dáváte své svolení nebo radu? Něco asi nebude v pořádku. Vaše téměř dospělé děti by měly dělat svá vlastní rozhodnutí a vy byste jim to měla umožnit. Když budou chtít, dobře, můžete jim poradit, ale nesmíte mít dojem, že musíte. Nemusíte!
Porušujete soukromí tím, že čtete jejich e-maily nebo esemesky
Čtete svým dětem jejich osobní poštu? Sledujete je na sociálních sítích a pořád se snažíte vměšovat do jejich soukromí? Jde o klasické porušení hranic mezi matkou a dítětem. Tohle nikdy nedělejte, nikdy.
Se svými dětmi pořád soutěžíte
A o co, prosím vás? Ve zdravém vztahu matka-dítě je rodič hrdý na to, co se dítěti podařilo, nezávidí mu a raduje se z každé maličkosti. Jakmile vzniknou pocity vzájemné konkurence, stojí za to přemýšlet nad tím, proč se tak děje. Co vás žere? Co vám vadí? Na co žárlíte? Na jeho vzhled, úspěchy? Je čas, aby začali zářit váš syn nebo dcera, ne vy. Jakmile se takhle budete chovat, může to vyvolat v dítěti pocit, že není dost dobré.