Maminka.czRodičovství

10 bláznivých rodičovských předsevzetí. Která vezmou nejrychleji za své?

Simona Procházková 21.  6.  2022
Než se mi narodil syn, měla jsem jasno ve spoustě věcí a před porodem jsem měla přesně nalinkováno, co a jak bude probíhat. A hlavně – jistojistě jsem věděla, co rozhodně nikdy nebudu dělat! Jak rychle ale všechna předsevzetí vzala za své!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jste na tom podobně? Také jste si jako natěšená těhule nebo čerstvá „prvomatka“ (která absolutně nikdy ani zdaleka netuší, do čeho jde a co ji čeká) krásně naplánovala, jak budete za každých okolností upravená, milá a usměvavá, tolerantní a spravedlivá, důsledná a přísně zásadová? Gratulujeme! Pravděpodobně ještě během šestinedělí zjistíte, jak dalece se vaše představy mohou lišit od každodenní reality.

VIDEO: Tohle na ně platí: Proč nefunguje, když dětem říkáte, ať neběhají a neskáčou

Nebudu jako slonice!

Pokaždé, když jsem slýchala od kamarádek, kolegyň nebo sousedek, jak přibraly v těhotenství dvacet nebo třicet kilo, jen jsem valila oči a nechápavě kroutila hlavou. Proč? Jak je to možné? To se tak cpaly? Jak je možné, že to dopustily? A bum. Otěhotněla jsem s krásnými šedesáti kily, a co se nestalo? Porodit se dovalila devadesátikilová velryba. Dodnes tomu nerozumím. Fakt jsem se totiž snažila. Přestalo mi chutnat sladké, nepřejídala jsem se, divoké chutě se mi také vyhýbaly. Jenže i tak se to prostě nedalo zastavit, navíc se přidaly obrovské otoky a bylo vymalováno. Poslední měsíc už jsem se váze vyhýbala obloukem, protože jsem brečela jen při pohledu na ni.

Budu kojit minimálně rok

Všichni mi tvrdili, že kojení je naprosto přirozený proces a půjde to vlastně tak nějak samo. Jenže ono to nešlo. Navíc to ze začátku dost bolelo (tak dost, že se mi bolestí kroutily palce u nohou a tekly slzy). Někdo by měl hned v porodnici už tak vystresovaným maminkám říct, že když se kojení navzdory obrovskému přání a maximální snaze nakonec tak úplně nepovede, neznamená to, že selhaly a mají si připadat neschopné nebo méněcenné. A všem zvědavým chytrákům doporučuji, aby si vždy nejdříve raději v duchu napočítali do deseti, než vysloví tu nejpitomější otázku: „A proč už nekojíš?“

Nechám ho vybrečet

A najednou zjišťuji, že to fakt nedokážu. S několikatýdenním novorozencem v pokojíčku jsem si klepala na čelo, jak jsem mohla být tak nekompromisní a že jsem odsuzovala maminy, které se hnaly k postýlce okamžitě, jakmile jejich dítko jen vzlyklo nebo píplo. Samozřejmě jsem běhala taky. A ráda. I když mě můj muž přesvědčoval, ať aspoň chvíli vydržím a počkám, že se třeba uklidní. Nosila jsem, mazlila, zpívala, čekala, až mi drobeček usne v náručí. Přestože vím, že je to podle jakýchsi výchovných zásad určitě špatně. Mateřské hormony mě zkrátka dostaly.

10 jednoduchých způsobů, jak být ještě lepší mámou

Ven vždycky stylově!

Budu matka jako z reklamy. I na tu nejobyčejnější každodenní procházku vyrazím jedině nalíčená, upravená, s načančaným miminkem v kočárku, nejlépe v šatičkách a botách na podpatku. Ani na nákupu u nás v samoobsluze mě nikdo nikdy neuvidí s mastnými vlasy a ve vytahaném svetru! Tak určitě. Naše výpravy ven vypadaly tak, že jsem popadla nejbližší džíny, vlasy prohrábla prsty a stáhla do culíku. Hlavně nezapomenout ubrousky, dudlík, plínku, chrastítko a deku, přebalit (už zase, jako naschvál těsně před odchodem z domu) pokakané robátko a tři patra dolů po svých (výtah nemáme) pro kočárek. Tam nacpat mimčo a hurá během zpět do bytu pro zbytek věcí. Cesta zpět byla většinou okořeněna ještě o tašku s nákupem v zubech. Je jasné, že šatičky a podpatky jsou pouhou utopií.

Do naší postele nesmí!

Slyším sama sebe rezolutně říkat: „Vy jste si naučili mimino do postele? To nikdy nedopustím. Chci své soukromí aspoň tam a potřebuji se pořádně vyspat. Takhle si ho rozmazlit, neexistuje!“ Abych to shrnula, ve třech jsme spali od synových dvou měsíců. Je to totiž tááák pohodlné a praktické! Nemuset vstávat pětkrát za noc z postele, jen se přetočit, nakrmit a spát dál. A navíc – od té doby, co spinkal mezi námi, budil se už jen jednou, paráda! Nikdo vám už ale předem neřekne, jak náročné je později vyexpedovat ho do vlastního pokojíčku!

Strava jedině domácí!

Žádné kupované skleničky, příkrmy budu vařit pěkně sama doma, abych věděla, co do nich dávám, a aby byly co nejvýživnější. Pořizovala jsem tu nejčerstvější zeleninu, kvalitní maso, vymýšlela ty nejchutnější kombinace, používala vlastnoručně vypěstované bylinky. Dokonce jsem po nocích vyráběla ovocné přesnídávky z našich vlastních jahod, jablek a hrušek. Slavila jsem úspěch, dokud synek neochutnal u kamarádky kupovanou výživu. Nevím, v čem je zakopaný pes, ale začal dělat drahoty a donutil mě vyrazit do obchodu. Nakonec jsem tedy „hotovky“ vzala na milost a zjistila, že vážně ušetří dost času, který můžeme strávit venku nebo při blbnutí.

Jak ovlivňuje váš temperament výchovu vašich dětí? Víc, než si myslíte!

Množné číslo nikdy!

Je to trapné a dělají to jen ty „ostatní“ matky z pískoviště. Mě to přece nepostihne, jsem moderní, vzdělaná a pracující žena, které se syndrom „mykání“ vyhne, na to si dám sakra pozor! Haha. Pokaždé, když jsem se přistihla, že mi (už zase!) ujelo „my jsme dnes krásně spinkali“ nebo „my budeme dnes papat mrkvičku s masíčkem“, musela jsem se jen smát a konstatovat, že se tomu zkrátka nedá utéct. A stejně tak jsem se neubránila, navzdory veškerým předsevzetím, láskyplnému vyprávění o pokrocích a „úspěších“ našeho malého génia všem bezdětným kamarádkám a každému na potkání, ať už na poště, v lékárně nebo tramvaji.

Budu důsledná!

Dám na rady své maminky a od začátku zavedu striktní a pravidelný režim, který miminka potřebují, uklidňuje je a dělá jim po všech stránkách dobře. V sedm koupání, v půl osmé v postýlce. Jenže to neuvidím ani zprávy! A co když usne v době, kdy se mi to vůbec nehodí? Mám ho budit na krmení? Uf. A co teprve vztekající se batole! Jak si poradit s jeho záchvaty, vymáháním pozornosti nebo prosazováním své vůle? Když se jednou řekne ne, platí to, trvá si na svém můj muž. Jenže není celý den ve společnosti řvoucího človíčka, který hází věcmi, hodinu brečí, rudne a dělá jeden naschvál za druhým ve snaze dosáhnout svého. Veškerá dobře míněná doporučení házíte za hlavu a jednou prostě povolíte. A už se to veze…

Žádné sladkosti! Tak určitě...

Jsou věci, které jsem ochotná přehlédnout. Nebo nad nimi mávnu rukou. Pokud jde ale o stravu, hodlala jsem být přísná a dbát na to, aby si moje dítě nevytvořilo nezdravé návyky, které by mu do budoucna komplikovaly život. Takže žádná čokoláda, bonbonky, lízátka a podobně, minimálně do tří let. Jenže vysvětlete to příbuzným! Tuhle „tajně“ kousek sušenky, tady čokoládová figurka z vánoční kolekce… Vzdala jsem urputnou snahu, jak syna držet od sladkého co nejdál, a jen dohlížím, případně schovávám, v krajním případě bez lítosti rovnou vyhazuji. Mám radost, že se mi daří i v jeho sedmi letech to, že pije většinou jen vodu nebo neslazené čaje, nevyžaduje „dobrůtky“ typu párků a uzenin, a za svůj největší úspěch považuji, jak moc zbožňuje zeleninu, ovoce, bílé jogurty i luštěniny. Snad mu to vydrží.

Šest věcí, které dělají rodiče úspěšných dětí! Zkusíte je taky?

Nebudu křičet! Nikdy!

Mělo mi být jasné, že s mým temperamentem to je úkol skutečně nadlidský. A nesplnitelný. Je milion věcí, které vás při výchově zaskočí, překvapí, vykolejí, a stejně tak milion situací, které vás v případě vzpurného batolete paralyzují, šokují, zvednou vám mandle nebo vás přímo vyděsí. Vběhne bez varování do silnice, ve vteřině roztrhá vaši nejmilovanější knihu, nechá zašpuntované umyvadlo, vodu pustí naplno, zavře koupelnu a tváří se jako andílek, po páté výzvě k uklizení hraček rozházených po obýváku do nich začne kopat a urputně dělá, že vás vůůůbec neslyší… A co teprve, když k tomu přibudou domácí úkoly a večery nad písankou... Alternativní výchovné směry by ze mě neměly radost, ale já prostě občas ječím.

Témata: Rodiče, Porod, Mateřství, Rodina a vztahy, Děti, Rodina a vy, Batole, Výchova, Péče o dítě a jeho výchova, Rodičovství, Kočárek, Kojení, sloni, Realita, Postel, Kamarádka, Zelenina, Předsevzetí, Kočárky na Heureka.cz
Mohlo by vás zajímat
Před pěti lety získala titul Nejkrásnější dívka světa. Jak vypadá Anastasiya dnes a čím by chtěla být, až vyroste?
Mrázková Dita
slavné děti
Princ George nebo princezna Charlotte jako dospělí: Jak se promění tváře dětí z královských rodin za několik let?
Formánková Simona
Galerie
Těhotenství s trojčaty týden po týdnu. Podívejte se na neskutečnou proměnu ženského těla
kog
Těhotenství
Použitý kondom nebo ojetá pneumatika? Tyhle těhotenské fotky jsou kreativní až za hranu! Posuďte sami
Formánková Simona
Galerie
První těhotný muž světa porodil 3 děti. Nechtěl jsem zůstat lesbickou ženou, opačné pohlaví je pro mě přirozenější, říká
Formánková Simona
transgender
Nejmladší matka ve Velké Británii otěhotněla už v 11 letech! Dceru jí odebraly úřady, dodnes se s tím nevyrovnala
Mrázková Dita
Životní příběh
Intimněji už to nejde: Tyhle fotky zachycují první vteřiny dítěte na světě. Podívejte se na dechberoucí detaily
Víchová Tereza
Porod
Upečte si dokonale vláčný perník. S nastrouhanými jablky bude nepřekonatelný
redakce
Recepty
Chlapec žil pouhých 10 dní. Společně strávený čas pro nás byl požehnáním, tvrdí rodina. Jejich dojemný příběh obletěl celý svět
Formánková Simona
Příběhy