[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Každý rodič chce pro své děti udělat to nejlepší, a tak ho často přepadají pochyby a obavy, jestli to, co dělá, stačí. Zda dokáže své dítě vychovat tak, aby bylo v životě šťastné a vyhnulo se větším průšvihům. Tyto úvahy jsou přirozené a posouvají nás na cestě k dokonalému rodičovství dopředu, přesto je důležité smířit se s tím, že i rodiče jsou lidé, a proto chybují. Nikdy tak nebudete dokonalými rodiči. Máme a pro vás ale důkazy, které ukazují, že to s vámi a vašimi dětmi nedopadne tak špatně, jak se možná bojíte.
Každý den by u vás měla zaznít tahle jednoduchá a přesto kouzelná větička. Dětem dodává pocit bezpečí a jistoty, umožňuje jim to učit se novým věcem s jistotou, že jim za zády vždy stojí milující rodič. Proto se nebojte dát svým dětem lásku najevo, jejich charakter to posílí. A když dítě za vámi přijde samo od sebe a tuhle kouzelnou vám řekne, vězte, že to děláte správně.
Každý rodič by měl naučit své potomky o něco poprosit a také poděkovat. Ano, občas na to zapomenou, jsou to přeci ještě děti. Ale když vám dítě připomene, že vy sami máte tato slova používat, je jasné, že se vám povedlo ho něco naučit.
Vztah k dobrému jídlu je jednou z nejdůležitějších věcí, které by rodiče měli svým dětem předat. Jde přece o jejich zdraví. Proto jim podávejte ke každému jídlu kousek zeleniny a ovoce, zvyknou si na to. A i když teď třeba vaše dítě dává přednost párkům v rohlíku, pizze a hranolkům a samo si zeleninu nikdy dobrovolně nevybere, stačí, když sní, co mu předložíte.
Možná si každý večer, když je vaše dítě už v posteli a vy uklízíte nepořádek, který svým hraním způsobilo, povzdechnete, co z něj bude. Zvlášť, když ho napomínáte, aby po sobě samo uklidilo a nikdy to neudělá. Ale pozorujte ho někdy jen tak, bez napomínání. Možná si všimnete, že samo srovná pyžamo pod polštář, uklidí boty na místo nebo pověsí spadlý ručník. Už jste ho naučili uklízet, a když ho nebudete pořád kontrolovat, jistě vás příjemně překvapí.
Vkus dětí je velmi složitá záležitost. Nejsou ještě ovlivněny módními trendy, nevědí, co se jak nosí a proč. Ale to není důležité, to se časem naučí. Důležité je, že se snaží oblékat se samy a dokonce si vybírají, co si vezmou na sebe. Tím totiž prokazují touhu zkoušet, hledají se. Co na tom, že se věci k sobě občas nehodí, nebo jsou vrstvené jinak, než byste to udělali vy. Důležité je, že to zkouší.
To, že vaše dítě občas zlobí, není znakem toho, že jste špatní rodiče. Naopak. Je to známka toho, že jste milí a chápaví a vaše dítě ví, že může zkoušet hranice. Tím se totiž učí a poznává svět. Podstatné je, aby dítě zlobilo jen občas, ne neustále.
Máte jenom jedny nervy, a tak občas vyletíte a křičíte na své děti. Pak vás to mrzí a máte výčitky, že nejste lepší rodič. Tak to pro vás máme novinku. To, že se občas rozčílíte naopak znamená, že jste dobrý rodič, protože chcete, aby z vašich dětí vyrostli slušní lidé, a záleží vám na tom.
Pokud máte jedináčka, možná trpíte pocitem, že se mu dostatečně nevěnujete. Dítě, které je samo, se často nudí a chodí za rodiči se slovy: „Mami (tati), pojď si hrát.“ A dokáže to celý den. Nemusíte mu vyjít vstříc vždy, a když to neuděláte, neznamená to, že jste špatní rodiče. Musíte si na něj však najít čas každý den, i kdyby jen na chvilku.
Je vám zle, jste nemocní, nebo prostě jen nemáte náladu? Asi byste si nejraději zalezli do postele a nevystrčili ani nos. Ale nemůžete, máte přeci dítě. A tak jdete a vykonáte všechny ty nutné úkony – uděláte jídlo, umyjete dítě, uložíte ho do postele. I když se vám nechce. Protože své dítě milujete. Myslíte, že je to samozřejmé? Podívejte se někdy na zprávy a uvidíte, že není. Nebo třeba šlápnete uprostřed noci na kostičku lega. Strašně to bolí, ale vy nezařvete a jen tiše stojíte a čekáte, až bolest zmizí. Nechcete své dítě vzbudit. I to je láska.
Špatní rodiče nikdy nepřepadnou pochybnosti o tom, co a jak dělají. To jen ti, kteří se chtějí zlepšovat, pochybují a tím se učí. Takže neusněte na vavřínech a i nadále o sobě občas zapochybujte. Posune vás to.