10 kroků pro správný bonding

Podle odborných studií se pomocí klokánkování mimo jiné prudce zvyšuje šance na přežití extrémně nedonošených dětí – matčina hruď je tedy něčím podobným, čím je pro malé klokánky matčina kapsa. Prostředí v klokaním vaku se totiž nápadně podobá podmínkám v lidské děloze.

Zázrak na porodním sále

Neobyčejně silný příběh popsal časopis Reader´s Digest. Britce Kate se narodila 14 týdnů před termínem porodu dvojčata. Zatímco holčička jevila známky života, chlapec podle lékařů umíral, a proto jej dali Kate do náručí, aby se s ním rozloučila. Kontakt s maminčiným tělem a její hlas malého Jamieho probral, takže začal pravidelně dýchat a brzy i otevřel oči. Když poté potřela svůj prst mlezivem vytékajícím z bradavky, chlapec ho ochotně olizoval.

Lékaři následně byli nuceni uznat, že těsný kontakt s matkou zřejmě nezralého novorozence přiměl k životu. Po jedenácti týdnech si rodiče obě děti odvezli domů a v osmnácti měsících již nikdo nepoznal, na jak tenkém vlásku Jamieho život visel.

Porod

Bonding: První spojení, které má zásadní vliv na kojení a vývoj

10 kroků k bondingu podle psycholožky Michaely Mrowetz:

1. Ihned po porodu by mělo být novorozené dítě položeno matce na nahý hrudník, v případě porodu císařským řezem lze miminko přiložit k tváři matky, aby cítilo vůni její kůže.
2. V následujících nejméně dvou, ideálně dvanácti hodinách by pokud možno přímý kontakt novorozence a matky (v případě porodu sekcí nebo při extrémní únavě matky ji může zastoupit otec) neměl být vůbec přerušován.
3. Děťátko by mělo být ošetřeno přímo v porodním boxu na těle matky a ihned poté zabaleno společně s matkou do jedné teplé osušky. Vůně matčina těla přináší dítěti nepopsatelně příjemné pocity, proto se doporučuje sprchovat si horní část těla co nejdéle po porodu a nepoužívat přitom parfémovanou kosmetiku.
4. Co nejvíce by měl být podporován kontakt matky a dítěte „skin to skin“, tedy kůže na kůži.
5. Podporován by měl být také oční kontakt maminky s miminkem, zejména vhodnou polohou a podložením hlavy matky při poloze vleže. Jestliže novorozenec musí být v inkubátoru, osvědčuje se používání webové kamery a sdílení fotografií a videí v pravidelných intervalech.
6. Pro následující kojení je zcela zásadní první přisátí děťátka. K němu by mělo dojít podle vlastního tempa miminka – prvních třicet minut mohou oba aktéři porodu klidně odpočívat a seznamovat se. Není třeba spěchat a násilně dítěti strkat bradavku do úst a nutit je sát. Klidně můžete počkat, až si prcek začne strkat pěstičky do pusinky a kývat hlavičkou ze strany na stranu.
7. Důležité je zajistit mamince pohodlnou polohu – vyzkoušejte více možností: postel, křeslo, podložení polštáři. Najděte tu, která vám nejvíce vyhovuje.
8. Zdravotnický personál by se měl k novopečené mamince, respektive oběma rodičům, chovat klidně, vstřícně a nenarušovat intimitu právě vzniklé rodiny. Když praxe za touto teorií pokulhává, neváhejte a ustanovte partnera nebo dulu prostředníkem mezi vámi a zdravotními sestrami: máte plné právo na klid a ohleduplný přístup.
9. Jakákoli vyšetření novorozence (Apgar skóre, poslech stetoskopem, podvázání pupeční šňůry) je dobré provádět přímo na těle matky, nebo v její bezprostřední blízkosti, tedy za jejího dohledu.
10. První minuty s novorozencem jsou naprosto neopakovatelné, proto Michaela Mrowetz radí: Nedívejte se na mobily (esemesky počkají), dívejte se na své miminko a do jeho očí – tento jedinečný okamžik vašemu miminku a vám žádné fotografie ani videa později nezprostředkují.

(Další informace k bondingu naleznete v časopise Maminka 9/2014)