[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
K tomuto tématu mě inspirovala internetová poradna, ve které doktor Michal Koucký, vedoucí lékař oddělení rizikového těhotenství U Apolináře a náš přední odborník na problematiku předčasného porodu, už léta ochotně radí budoucím maminkám, a hlavně trpělivě (a někdy stále dokola) vyvrací mnohé obavy, předsudky a mýty, které mají hlubší kořeny než borovice černá. Tady je „top ten“ těchtomýtů a jejich uvedení na pravou míru přímo z úst, respektive klávesnice doktora Kouckého.
Otázka: Jen co vstoupíte do ordinace, lékař vás automaticky posílá na ono neoblíbené „křeslo“? Je ale vaginální vyšetření skutečně nutné při každé kontrole?
Odpověď: „Moderní porodnictví u žen, které jsou bez obtíží, nedoporučuje po 30. týdnu žádné vaginální vyšetření, protože to nám nic neřekne o tom, jaké je riziko předčasného porodu. Jen ve 36. týdnu se provádí stěr na zjištění přítomnosti streptokoka. Jediný způsob, jaký má porodnictví k predikci rizika předčasného porodu, je cervikometrie, tedy hodnocení děložního hrdla vaginální sondou, do 30. týdne. Je-li naměřená hodnota mezi 20. až 30. týdnem těhotenství více než 25 mm, pak je riziko předčasného porodu před 33. týdnem hluboko pod 1 %. Později už žádná možnost predikce neexistuje, rozhodují jen příznaky. Pokud žena nekrvácí, nemá pravidelně křeče a podobně, nevyšetřujeme.“
Otázka: Obecně se uvádí, že po 28. týdnu by těhotná už neměla sednout do letadla, protože si tím koleduje o předčasný porod. Mnoho žen má ale obavu z létání naopak v prvním trimestru, protože „se říká“, že zde existuje riziko potratu. Jsou tyto obavy namístě? Odpověď: „Ne, není prokázáno, že by vlastní let,navodil‘ potrat či předčasný porod. U stevardek je sice vyšší výskyt potratů, ale pravděpodobně proto, že mají horší genetickou výbavu. Jejich vajíčka jsou zkrátka více vystavena kosmickému záření, letadla lítají blíže stratosféře, a tak je expozice škodlivému záření vyšší než na zemi,“ říká doktor Koucký. Pokud tedy odkládáte dovolenou jen proto, že nevíte, jestli mezitím neotěhotníte, můžete si oddychnout,
Otázka: Máte rizikové těhotenství nebo vám lékař doporučil tzv. klidový režim? Co si pod tím vůbec představit?
Odpověď: „V anglosaském písemnictví se tím rozumí postelový režim (bed rest) a ten rozhodně ničemu nepomáhá, naopak spíše mírně zvyšuje riziko předčasného porodu, ač souvislosti neznáme, a docela hodně riziko žilní trombózy. Když už, těhotné by měly omezit závažné fyzické aktivity, ale to se týká obecně všech těhotných.“ Příliš tvrdý klidový režim může navíc vést k umělému vytváření obav, které vyplývají z přehnané léčebné intervence, a způsobit stres jako další nadbytečný rizikový faktor předčasného porodu. Ženy s hrozícím předčasným porodem sice do porodnice ukládáme, ale hlavním cílem je diagnostika a pozorování. Při bezprostředním riziku pak samozřejmě. Takže? Běžné činnosti vás ani miminko rozhodně nijak neohrozí a ležet většinu dne byste stejně ani neměla. Vyvarujte se jen cvičení, dlouhých procházek a samozřejmě zvedání těžkých věcí.
Otázka: Opravdu jedna sklenička nevadí? Anebo i to může ohrozit miminko, jak se člověk občas dočte?
Odpověď: „Zarytí odpůrci alkoholu píšou, že by se těhotné neměly pití po celou dobu ani dotknout, ale realita je taková, že střídmé dávky jsou přípustné. Není objektivně nijak doloženo, že by například dvě deci vína (nikdo nezná přesnou hranici) způsobily vyšší riziko vad či takzvanou behaviorální toxicitu (tak jako jiné drogy) u dítěte. Fetální alkoholový syndrom je popisován jen u dětí, jejichž matky v těhotenství pravidelně konzumovaly násobně vyšší dávky alkoholu.“
Otázka: Je nutné se „dopovat“ speciálními potravinovými doplňky pro těhotné? Nebo v našich podmínkách stačí normální, pestrá strava? Odpověď: „Objektivně je doloženo, že riziko komplikací, jako je například předčasný porod nebo rozštěpové vady, dokáže snížit jen užívání folátů. To je souhrnný název pro listovou kyselinu a její aktivní formu metafolin, kterou neumí v játrech adekvátně vyrobit 30 až 40 % lidí,“ vysvětluje lékař.
Otázka: Traduje se, že by se těhotné měly lékům proti alergiím (pylovým i jiným) vyhýbat a sáhnout po nich jen v nouzovém případě. V příbalovém letáku jednoho z nich se píše: „Zyrtec nemá být podáván těhotným ženám. Náhodné užití léku by nemělo vyvolat žádné škodlivé účinky na plod. Nicméně lék užívejte, jen pokud je to nezbytně nutné a po poradě s lékařem.“ Už teď vás děsí představa vskutku výživné pylové sezony, případně vidiny toho, jak po bodnutí včelou bez léku opuchnete a osypete se, aniž byste mohla příznaky zmírnit osvědčeným lékem? A co běžné kapky do nosu? Opravdu si musíte v těhotenství vystačit jen s mořskou solí, vincentkou a jinými přírodními, avšak pro řadu z nás nedostačujícími přípravky?
Odpověď: „Není co dodat, běžné léky na zmírnění příznaků alergie jsou považovány za bezpečné a jejich užívání není spojeno s rizikem ohrožení plodu. Co se týče kapek do nosu, pokud se dodrží doporučené dávkování, tedy maximálně týdenní užívání, nejsou žádné zprávy o negativním vlivu na plod,“ konstatuje Michal Koucký.
Otázka: Znepokojuje vás, že vám na váš vkus často tvrdne břicho? Vyhledala jste si k tomuto tématu všechny možné odkazy a teď úzkostně pročítáte, zda četnost nepřekračuje deset denně, což je počet, který je obvykle považován za „neškodný“?
Otázka: Zažila to spousta z nás. Ještě než jste věděla, že jste těhotná, „zhřešila“ jste: opila jste se na kamarádčině svatbě, dala jste si s bohémskými přáteli „trávu“… A teď se bojíte, co když bude miminko kvůli vašemu „excesu“ nemocné? Odpověď: „Pokud těhotenství přežije po možném,inzultu‘ první trimestr, pak by plod neměl být poškozen. První tři týdny po početí platí pravidlo,všechno, nebo nic‘, což znamená, že buď se těhotenství potratí do konce prvního trimestru, nebo se vyvíjí bez vady. Která varianta nastane, nelze nijak zjistit.“ Víte co? Udělejte si malý soukromý průzkum mezi kamarádkami, které už jsou maminkami zdravých dětí. Až uslyšíte všechny ty historky, nejspíš se rychle uklidníte…
Otázka: Chtěla jste rodit normální cestou, ale nevyšlo to. Ať už jste podstoupila plánovanou, nebo akutní sekci, znamená to, že příště zase na „císaře“? Odpověď: „Pokud není jizva po předchozím řezu ztenčelá a/nebo bolestivá (řezavé bolesti hluboko v podbřišku), odhadovaná hmotnost plodu v termínu nepřesahuje 4 kg a nejsou žádné jiné důvody k sekci, lze rodit přirozenou cestou.“ Bohužel ani kontrola jizvy ultrazvukem toho o riziku prasknutí dělohy příliš nenapoví. Nicméně rozhodně to není tak, že by přirozený porod „napodruhé“ byl předem vyloučen! Vy to ovšem nijak neovlivníte, tak proč se trápit?
Otázka: Už pět let jste neměla antibiotika, a zrovna když jste těhotná, dostanete angínu. A všichni vás straší, že antibiotika můžou miminku ublížit, že jsou to známé „dryáky“. Anebo se vám během těhotenství udělá opar a teď váháte, jestli ho nechat být, nebo použít mastičku?
Odpověď: „Kromě penicilinové řady, kam ale patří i Unasyn, Augmentin a mnoho dalších, lze v těhotenství bez problémů užívat i tzv. cefalosporiny a makrolidy (azithromycin, například Sumamed), ale také linkosamidy (Klimicin, Dalacin), dále například lék na bakteriální vaginózu Metronidazol, za relativně bezpečný (s výjimkou posledních šesti týdnů před porodem) považujeme i nitrofurantoin a pár dalších druhů antibiotik,“ vypočítává Michal Koucký. Takže při jakýchkoli „podezřelých“ příznacích ukazujících na onemocnění, které by si antibiotika žádalo, zajděte co nejdříve za lékařem. A hlavně si hlídejte teplotu, pro miminko jsou v I. trimestru nebezpečné horečky nad 38 °C.
A co s oparem na rtu? To, co vám zabírá vždycky, tedy nejspíš mastičky typu Zovirax či Herpesin. „Při výskytu oparu na genitáliích se od 36. týdne u žen, které v těhotenství prodělaly výsev oparu, dokonce předepisuje dlouhodobě preventivně v tabletové formě. Snižuje se tím recidiva v době porodu.“