Stojíte u pískoviště a počítáte do tří? Vyhrožujete polepšovnou nebo u vás u stolu zní často: „Co by za to děti v Africe daly…“? Tohle jsou věty, které používají rodiče na celém světě, takže si rozhodně nemusíte připadat hloupě. Zároveň jsou to věty, které nic neřeší. Dítě jim totiž nerozumí a neví, co znamenají. Naučte se jejich smysl vyjádřit jinými slovy. Poradíme vám, jak na to.
1. „Teď budu počítat do tří!“
Situace: Už pětkrát jste řekli, že chcete jít, ale dítě v pískovišti najednou dělá, že je hluché.
Špatně: Nejpozději u slova tři, se většina rodičů v duchu diví, proč dítě neposlechlo už při slově jedna. Očividně u dítěte nemáte autoritu, zvolili jste špatnou taktiku.
Lepší řešení:
Neodvolávejte dítě od zábavy tak najednou. Když si hraje, je v jiném světě. Raději ho na plánovaný odchod upozorněte předem. A řekněte, proč odcházíte („Za chvíli přijde tatínek a budeme večeřet“).
2. „Co tomu řeknou lidi?“
Situace: Vaše dítě dostane v koupelně každý den záchvat zuřivosti a je slyšet až u sousedů.
Špatně: „Lidi“, dítě si pod tím nic nepředstaví! A řev neutichá.
Lepší řešení:
Sousedi vědí, co se děje. Lepší taktikou je řev ignorovat. Čím méně se vás řev bude dotýkat, tím dříve dítě tohle každoranní drama přestane bavit.
3. „Když ostatní skočí z okna, skočíš taky?!"
Situace: Váš syn chce kvůli zvláštnímu sportovnímu přenosu zůstat déle vzhůru a argumentuje tím, že ostatní také můžou. A už se slyšíte, jak tohle říkáte.
Špatně: Dítě chcete sice přimět ke kritickému myšlení, ale spíše dosáhnete opaku.
Lepší řešení:
Řekněte jasně a zřetelně „Ne, to nepřichází v úvahu!“ Někdy je to účinnější.
4. „Děti v Africe by byly za to jídlo šťastné!“
Situace: Udělali jste podle vás chutný mrkvový salát, ale vaše „ignorantské“ dítě se nad ním ošívá a chce samotné těstoviny.
Špatně: Jen málo dětí si dokáže představit, co je to Afrika a nevidí žádnou souvislost mezi hladomorem v zemích 3. světa a vaším „blbým“ mrkvovým salátem.
Lepší řešení:
Týden nechte dítě stláskat, co chce. Ostatní členové rodiny ať jedí úplně normálně. Za pár dní ho taky začne zajímat, co máte na talíři vy.
5. „To se nedělá!“
Situace: Dítě neustále dělá nějakou činnost, se kterou nesouhlasíte.
Špatně: Co „se“ dělá a nedělá, je dítěti jedno. Kdo je to „se“?
Lepší řešení:
Dítěti zdůvodněte, proč nechcete, aby to dělalo. A pokaždé, když ho při té činnosti přistihnete, ho pošlete něco udělat. Třeba si umýt ruce.
6. „Když teď nepůjdeš, jdu sám.“
Situace: Dítě se cachtá v brouzdališti a vy se mu schováte. Dítě si pak myslí, že jste odešli.
Špatně: Dítě si nesmí myslet, že jste ho opustili, pak totiž může jít kamkoliv a s kýmkoliv!
Lepší řešení:
Změňte odchod v bojovku. Zakřičte „Hoří!“ a vaše auto prohlaste za hasičský vůz – a koukejte, hned jste pryč.
7. „Jde o princip.“
Situace: Chcete, aby se dítě obléklo do pyžama, ale ono si klidně dál hraje.
Špatně: Tohle je už hádka „kdo s koho“. A vy teď nechcete ustoupit.
Lepší řešení:
Domluvte se: „Teď si můžeš deset minut hrát, ale pak si oblečeš pyžamo.“ Situaci jste zvládli, ale pamatujte. Po této domluvě neexistuje žádné další prodloužení.
8. "A nechceš si hrát raději s Tondou?"
Situace: Dítě už zase pozvalo Honzu, toho raubíře, se kterým posledně rozbili okno. A přitom Tonda, to je tak hodný kluk.
Špatně: Po této větě pro dítě bude Honza ještě atraktivnější.
Lepší řešení:
Zakazovat kamarády, to nic nepřinese, dítě se musí samo naučit, kteří kamarádi jsou pro něj dobří.
9. „Dám tě do polepšovny.“
Situace: Vrtí se u jídla, zlobí, odmlouvají, když jste jim to zakázali, chodí na nebezpečnou houpačku a absolutně nereagují na vaše výtky.
Špatně: Kdo vyhrožuje polepšovnou, měl by hned přestat. Dítě si z toho totiž jen vezme: Aha! Maminka mě chce dát pryč a je jedno, jak se chovám.
Lepší řešení:
Své pocity neskrývejte. Opravdu se na tebe zlobím! Je to lepší než to dusit v sobě.
10. "Proč ti musím říkat všechno třikrát?"
Situace: Ukliď si pokoj! Umyj si ruce! Udělej si úkoly! Nešlap do toho záhonku! Neptej se pořád! Necumlej si pořád ten palec, budeš hloupý…
Lepší řešení:
Nenechte se tím rozházet. Vaši energii budete potřebovat na důležitější věci.
Najít si přátele není složité. Proč jsou tedy dospělí osamělí?