[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
My rodiče máme mnohdy utkvělý pocit, že jsou naše ratolesti pořád příliš malé a že jim musíme sloužit a k ničemu je moc nepouštět. Ať už kvůli obavám o jejich zdraví nebo prsty, nebo v rámci hesla „když to udělám sama, bude to lépe a rychleji“. A pak najednou zjistíme, že máme doma zcela nesamostatné puberťáky, kteří se do ničeho moc nehrnou. Jak neprošvihnout ten správný čas, kdy nechat děti vyzkoušet některé důležité věci a naučit je samostatnosti a nezávislosti? Tady je pár tipů.
Zařídit a bez nehod dopravit domů menší každodenní nákup z večerky na rohu nebo ze samoobsluhy o dva bloky dále, to už školák ve třetí či čtvrté třídě hravě dokáže. Pokud se vymlouvá, že si nepamatuje, co má nakoupit, vyfasuje nákupní seznam, finanční obnos a může vyrazit. Pečivo, mléko, brambory, toaletní papír nebo zeleninu do polévky nemusí domů vláčet jen maminka.
Už šestileté děti zvládnou namazat chléb, nakrájet sýr nebo banán, oloupat vařené vajíčko a tak dále. Později si mohou udělat například toast, desetileté dítě už by mohlo umět uvařit třeba těstoviny nebo rýži, upéct kuře nebo připravit míchaná vajíčka či salát.
Pořád ještě denně ráno budíte desetiletého syna, který odmítá opustit postel, dokud ho z ní doslova nevytáhnete za nohu? Pak je dávno načase, aby vaši roli převzal budík. Jistě, jsou maminky, které probouzejí své dospívající syny (a dcery) ještě na gymplu, to už je ale trochu na pováženou. Přestaňte s tím a vychovávejte ze svých dětí fungující dospěláky. A s budíkem (v kombinaci s vaší kontrolou) začněte klidně už v první třídě, ať si ratolesti zvykají.
Podstupujete ještě pořád pravidelný večerní maraton spojený s přípravou oblečení pro potomky na druhý den? Kontrolujete jim po nocích školní aktovky, ořezáváte tužky, lepíte roztržené učebnice a vyhazujete zbytky svačin? Skoncujte s tím a naučte děti, že si za své školní povinnosti zodpovídají samy. Večer dohlédněte, aby si před spaním nachystaly oblečení na ráno a tašku s učením překontrolujte společně.
Škola a povinnosti s ní spojené kladou na dítě čím dál vyšší nároky, což ho nutí zamýšlet se nad sebou a svými silnými a slabými stránkami. Učí se řešit problémy a budovat si sebedůvěru. To vše je nezbytné pro to, aby dokázalo úspěšně fungovat nejen ve školním prostředí, ale v celé společnosti. Nedokáže samozřejmě splnit beze zbytku veškerá očekávání, ani bychom to po něm neměli žádat. Chybuje, dopouští se přešlapů a špatných rozhodnutí, ze kterých se ale v ideálním případě poučí pro další život.
Každý rodič dobře ví, jak důležité je umět dobře nakládat s časem, aby nestrádala rodina a zároveň jste nezanedbávali zaměstnání ani vlastní zájmy. Dítko by mělo vědět, že musí dodržovat určitý časový rozvrh, že je potřeba vstávat v určitou dobu, aby se ráno stihlo vypravit včas do školky nebo školy, že potřebuje vyšetřit čas na přípravu domácích úkolů, a když se to nepovede, nezbude už žádný na hraní nebo sledování pohádek v televizi.
Nakupujete a staráte se o to, aby doma bylo jídlo, plníte spíž a ledničku. To ovšem neznamená, že si vaše děti nemohou připravit čas od času snídani a svačinu do školy samy. Uvidíte, že to v pohodě zvládnou. Domluvte se třeba, že se budete v přípravě doma všichni spravedlivě střídat. Při prvních pokusech buďte ale pro jistotu nablízku.
Možná vás napadne, že praní prádla přece není žádná věda. Hodí se do pračky a zapne se knoflík. Tak proč to vaše ratolesti někdy nezkusí? Plnit pračku a třídit prádlo podle barev mohou předškoláci, stejně tak můžou pomáhat s dávkováním prášku či gelu. Starší děti si už bez potíží zapamatují, který program běžně používáte. Bohužel, spousta dětí se domnívá, že jediný, kdo umí v rodině použít pračku, je maminka. Mimochodem – umí si vaše dítko složit do skříně třeba tričko? Smotává si samo čisté ponožky?
Většina dětí dává ráda dárky, ať už rodičům, sourozencům nebo kamarádům. Nechte potomka vymyslet a rozhodnout, čím chce dotyčného obdarovat. Dárky pak vybírejte a balte společně. Zpočátku jim na to můžete přispět, ale později by se měly naučit i samy si na dárek našetřit. Děti s vámi mohou odstranit cenovku a naučit se, jak vyměřit správně veliký papír, větší děti mohou zkoušet balit dárek už samy.
Začněte trénovat třeba tím, že budete psát pozdravy babičkám a dědečkům z dovolených a výletů. Menší děti mohou na pohled nebo do dopisu něco připsat, nalepit známku, ty starší už by měly rovněž vědět, kam se píše správně adresa a v jaké podobě.
Možná si myslíte, že ve věku chytrých telefonů a navigací jsou mapy tak trochu „zbytečnost“. Možná ano, každopádně telefon nemusí být vždy po ruce. A co víc, orientace v mapě geniálně procvičuje mozek a logické myšlení. Zkuste začít jednoduchými plánky, podle kterých dojdou na louce nebo na zahradě k pokladu. Později se můžete učit orientovat se v mapě města nebo trasy výletu. Starším dětem zadejte cíl cesty a nechte se jimi vést. Můžete také zkusit hledání pokladů (kešek), tzv. geocaching.
FOTO: Istock.com