[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Až po pár prvních dnech – snad konečně – začne normální výuka, dočkáte se. Požadavky, které učitelky diktují do dětských notýsků, případně posílají mailem. A rodiče mají za úkol je splnit. Ideálně do druhého dne, pokud už ne rovnou na počkání.
Bavlnky na vyšívání, listy na výtvarku nebo drobné na divadlo, na které si potomek vzpomene v půl osmé večer.
Mohlo by se zdát, že aby dítě mohlo časem postoupit do vyššího ročníku, mělo by udělat znatelné pokroky ve čtení, psaní a tak podobně. Ale ve skutečnosti to bude možná tak, že projde ten, kdo do školy donese a posléze výtvarně zpracuje dostatečné množství podzimně zbarveného lupení.
Za chvíli ho bude všude plno, ale bohužel na vaší běžecké dráze po trase práce – družina – nákup jako na potvoru rostou jen smrky a borovice. Proto vám dobře radíme, jakmile někde na výletě nebo procházce uvidíte barevné listy, šup s nimi do kabely. Časem jako když je najdete.
Z dětství si to nepamatuju, ale poslední roky se zdá, že bez několika rukodělných prací, jejichž základem jsou roličky od toaletního papíru, se základní vzdělání taky získat nedá. Vhodným ekvivalentem jsou kartony od vajec. To vše v kombinaci s nůžkami, lepidly a barvami.
Jeden by řekl, že tenhle hit už se ze škol vytrácí, ale není tomu tak. I po vašich potomcích budou leckde chtít, aby si popíchali prsty při marných pokusech navléci bavlnku do jehly a vytvořit originální variaci lidové výšivky.
Nakonec, nemáme nic proti tomu, aby se kluci i holky naučili třeba přišívat knoflíky, ale rádi bychom upozornili, že v domácnostech už se výšivce běžně nevěnují ani starší generace.
Někde už to bez nich a podobných do detailů předepsaných školních pomůcek jde, jinde na nich pořád lpějí – a tak musíte i vašemu potomkovi sehnat podivnosti, jako jsou třeba desky na písmenka, ačkoli historie nezná žádného běžného prvňáka, který by je tam dokázal uložit zpátky.
Když už jsme u školních pomůcek, pozoruhodné je i časté lpění na jednom jediném vhodném peru, kterým se mohou prvňáci v té které konkrétní třídě učit psát. Co na tom, že učitelka z druhé třídy tvrdí to samé o jiném modelu. Můžete samozřejmě zkusit být za rebela, ale počítejte s tím, že to na příštím rodičáku pěkně schytáte.
Veliký učitelsky omyl. Běžná česká matka v roce 2020 žádné ústřižky látek doma nemá, protože se šití věnovala naposledy v patnácti letech, a to pouze s nevelkým úspěchem.
Chtít po ní, aby vytáhla z tajného šuplete různobarevné kousky látek, a to jak tenkých, tak silných, je politováníhodný naivismus. Na splnění takového úkolu tak potřebuje minimálně týden, aby látky nafasovala u tvořivější kamarádky nebo své matky, která šicí stroj občas přece jen vytáhne.
Do příštích Velikonoc je ještě daleko, ale pokud si chce rodič u školy šplhnout, chystá se předem. A jakmile se mu do rukou dostanou silně nedostatková bílá vajíčka, místo obligátního rozklepnutí každé pečlivě vyfoukne a uschová, dokud škola nepřijde se svým požadavkem na přinesení vyfouknutých skořápek. Pokud něco podobného odmítáte podstupovat, vsaďte na náš tajný tip – v prodejnách výtvarných potřeb se dají koupit polystyrenová vajíčka, jejichž výhodou je i podstatně větší výdrž.
Dá se pochopit, že i ve škole si někdy na vybírání různých finančních příspěvků vzpomenou na poslední chvíli. A že to nechtějí posílat převodem na účet, protože divadlo taky chce peníze v hotovosti. Ale proč je tak často nutné přinést úplně přesnou částku? Tedy v pondělí třeba 27 korun na divadlo a ve středu 73 korun na výtvarné potřeby. Dohromady je to stovka, vynásobeno počtem dětí tak půjde o nějakou kulatou sumu, s jejímž případným rozměněním by si ve sborovně snad poradit mohli.
Samozřejmě žádná škola logicky nechce, aby její tělocvična byla pokrytá šmouhami od černých bot, ale dělat scény kvůli tomu, že podrážka není sněhobílá, ale našedlá? Dneska už žádné šmouhy nedělají ani úplně černé podrážky, zkuste rodičům věřit. A pokud možno jim nemluvte ani do toho, v jakých přezůvkách do školy pošlou své potomky, snad s výjimkou toho, kdyby to byly boty na první pohled nebezpečné.
Věřili byste, že jsou učitelé, kteří nevyžadují, aby děti měly svoje domácí úkoly podepsané. A že se ani v takových případech vůbec nic nestane? Sešit nevzplane, škola neshoří, dítě toho neumí méně než ostatní. Bohužel, spousta kantorů považuje podpis pod domácím úkolem ze nedílnou součást své výkonné moci a běda žáku, který ho tam nemá. Co na tom, že dítě by si na něj i vzpomnělo, ale matka či otec už ne?
Pevně věříme, že drsných družinářek, které nutí děti dojídat i kožnaté maso hojně zalité UHO, ubývá. Ale úplně ze světa zatím nevymizely, jak dokládají stále ještě poměrně četná svědectví dětí, které mají podobnou zkušenost.
Ona vůbec nabídka školních jídelen občas stojí za to – chápeme, že ne všude mohou z provozních důvodů nabízet výběr ze tří jídel, ale co si asi tak má pomyslet dítě, které v jídelníčku vidí azu po tatarsku?
Za tohle si můžeme do velké míry i sami, my rodiče. Rodičovské schůzky by klidně mohly mít dvacet minut, během nichž by se probralo to podstatné, co nejde vyřešit jindy a jinak.
Ale bohužel, mezi rodiči se vždycky najde někdo, kdo vyvolá hlasování, zda se má na SRPŠ platit 520, nebo 550 korun na pololetí. A další, co zpochybní hromadný nákup igelitových podložek na výtvarnou výchovu, protože se mu nelíbí, že by děti mohly mít nevkusný, jím neschválený vzor. Tohle se skutečně děje!
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.