Cítíte se provinile kvůli tomu, že trávíte tolik času s miminkem a nevěnujete se staršímu sourozenci. Pak si hrajete se svým prvorozeným a sžírají vás pocity viny, že zanedbáváte to maličké.
Přejete si strávit každou sekundu s každým ze svých dětí a zároveň je vaším největším přáním strávit 30 minut sama v koupelně. Je to neustále se opakující cyklus. Tento pocit viny nikdy nezmizí, jen bude možná časem méně intenzivní.
Možná předpokládáte, že když už jedno dítě máte, se druhým bude všechno naprosto snadné a automatické. Ale ačkoli jste tím vším už jednou prošla, najednou zjistíte, jak rychle se některé věci zapomínají.
Třeba jak často jste dítě krmili nebo kolik spotřebovalo plenek. Možná na sebe budete s manželem jen bezradně zírat při snaze vybavit si, jak dlouho trvalo, než vaše první miminko večer usnulo nebo kolik mléka z lahvičky vypilo na jeden zátah.
Neznamená to, že vaše druhé dítě je méně důležité nebo zajímavé než to první. Jen už to zkrátka není ve vašem životě tak převratná změna, jako když jste do rodiny přivítali první miminko.
Oba už víte, co to je, a ani příbuzní nedělají kolem dalšího vnoučete takové haló. Hormony ve vás ale budou bouřit úplně stejně.
Každá máma řekne, že napodruhé je kojení snazší. Ano, je – ale přesto je to pořád těžké. Pravděpodobně uděláte mnohem méně chyb, ale i tak se vám zřejmě nevyhnou potíže, které jste už zažila.
Třeba bolest bradavek při nesprávné technice kojení v prvních dnech. Tentokrát už však budete vědět, který krém vám stoprocentně pomůže.
Poprvé jste si mohla dopřát luxus načasování a kojit tam, kde vám to bylo příjemné. Teď na něco takového můžete zapomenout. Kojit budete kdykoli a kdekoli, protože na nějaké přípravy a vyhledání klidného místa nebude čas.
Ten totiž řídí starší dítě, které potřebuje odejít do školky nebo školy právě teď a ne poté, co v klidu domova nakojíte miminko.
Je to ale vlastně docela osvobozující, nehledat při cestách klidný tichý kout a místo toho jednoduše nakrmit nemluvně tam, kde to zrovna situace žádá.
Vzpomínáte, jak jste s prvním miminkem po ranním krmení zůstali ležet v posteli? Jak přes den spalo a vy jste si mohla dopřát třeba pohodový oběd s kamarádkou nebo se jen tak dívat na televizi?
Pokud vaše prvorozené dítko nechodí do školky nebo školy, takové chvíle už nezažijete. Vždycky bude minimálně jedno z dětí vzhůru. Jedině pomoc s hlídáním vám poskytne aspoň pár hodin týdně v „novorozeneckém“ režimu.
S prvorozenětem jste určitě měla plné ruce práce, protože bylo všechno nové. Ale teď potřebujete čas, abyste se po porodu sama zotavila, do toho péče o malé – a ještě je třeba zabavit to starší a také udržet domácnost aspoň trochu v pořádku.
Kývněte na jakoukoli nabídku pomoci, kterou dostanete. Od donesení večeře přes hraní si se starším dítětem po úklid domu. A určitě oceníte, když se k vám někdo přidá na vaši první procházku s oběma dětmi. I když byste ji určitě zvládla, další ruce navíc se rozhodně hodí.
Ano, jsou to sice titěrné oblečky na malé miminko, ale přesto máte pocit, že perete oblečení pro tři lidi. A s dvěma dětmi se vše ještě zdvojnásobuje.
Jakmile pračka nejede každý den, máte skluz a přečtěte si znovu předchozí bod.
A to i tehdy, pokud jste je s prvním dítětem nepoužívala. Mít miminko co nejvíce v šátku či nosítku na sobě není jen způsob, jak upevnit vzájemné pouto, je to přímo nutnost. Ponechává vám volné ruce pro druhé dítě, navíc nemusíte být tolik ve střehu.
Kdykoli totiž miminko odložíte do postýlky, na gauč či na zem, přidáváte k riziku, že začne plakat, i nebezpečný prvek zvídavého batolete.
To obvykle nenapadne nic lepšího než miminku přikrýt dekou obličej nebo mu přejíždět autíčkem po tváři zrovna ve chvíli, kdy musíte na toaletu.
Je to jedna z největších výzev, se kterými se jako dvojnásobná matka budete potýkat. Jak dostat bezpečně obě děti ven z domu, do auta či opačně? Půjde první batole, nebo se bude nakládat kočárek?
Jak umístit obě děti do nákupního vozíku v supermarketu tak, aby v něm ještě zbylo místo pro nákup? Čeká vás metoda pokus omyl, ale ve chvíli, kdy poprvé úspěšně zvládnete týdenní nákup potravin s oběma ratolestmi, budete se cítit jako královna.
I v případě, že jste se při nákupu výbavičky pro první dítě dokázala celkem krotit, stejně zjistíte, že jste toho měla moc a bez problémů vystačíte s polovinou věcí.
A také se přesvědčíte, že na hodinovou procházku do parku za domem opravdu nepotřebujete tašku nacpanou k prasknutí. Už proto, že ji z většiny zaplní občerstvení pro batole, takže tři rezervní oblečky na převlečení pro miminko se vám tam jednoduše nevejdou.
Pokud je vaše prvorozené dítě ve věku, kdy už televize dovede získat jeho plnou pozornost, budete šťastná. Za to, že ho před ni můžete posadit, když se ten den po padesáté chystáte kojit nebo přebalovat.
Po pár měsících se možná zase vrátíte k přísnějším návykům, ale první týdny budou televize a pohádky na youtube vašimi nejlepšími přáteli.