[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přibližně po ukončeném 1. měsíci už dítě dokáže navázat oční kontakt a pokud se objekt jeho zájmu usmívá, úsměv opětuje. Funguje jako takové zrcadlo - když se smějete, směje se také. Mnohé maminky mají zkušenost s tím, že se na ně jejich dítě „usmálo“ hned po narození. Krásný zážitek! Co by mohlo zdecimovanou matku po porodu probrat lépe?! I když je úsměv miminka v prvním měsíci zatím necílený.
Boty se dnes vyrábějí i pro psy a kočky, žádný div, že lze tedy sehnat značkové exkluzivní botky pro novorozeňátko. Leč pozor - i sebevíc trendy obutí může miminku deformovat nožičku. Odborníci doporučují pořídit první boty až v době, kdy dítě stabilně stojí a bez pomoci začíná chodit, což bývá obvykle mezi 8. a 13. měsícem, někdy i později. Každopádně by měly splňovat přísná kritéria. A zatímco trička a kabátky můžete s klidným svědomím pořídit za třicet korun v sekáči, na botkách nešetřete!
Dopřejte miminku dostatek času na adaptaci v novém prostředí. Pro začátek mu bohatě stačí procházky v parku a přijíždění na pravidelné kontroly do poradny. Delší cesty odložte na později - malému kojenci neprospívá ani dlouhé sezení v autosedačce, ani změny tlaků v letadle. Ale oslava ročních narozenin na rodinné dovolené už může zaplnit album spoustou opravdu zdařilých snímků!
První zoubek na nás většinou vykoukne kolem půlroku. Leč některé děti si se zoubky dávají na čas a ještě v desátém měsíci žužlají rohlík prázdnými dásničkami. I v tomto případě můžete zůstat klidní: zoubky určitě narostou a aspoň jste ušetřena časté „kousací hry“ během kojení. Na druhé straně nejsou tak úplně vzácné případy, kdy se miminko s nějakým tím zoubkem už narodí. Bohužel o ně většinou záhy přijde - zoubky se mnohdy musí odstranit, aby v případě jejich uvolnění nedošlo k udušení dítěte.
Jeden by neřekl, jak je takový první den života člověka náročný. Hned po porodu se během krátké chvilky musí dítě „naučit“ samostatně dýchat. Na sále je pak osušeno, zabaleno a když to jeho stav a stav maminky dovoluje, přiloženo k prvnímu kojení. Po pár hodinách (až proběhne celková adaptace na nové prostředí) ho zdravotní sestřička vykoupe. Během prvních hodin dostane mrňousek i svou první injekci - vitamin K, který je důležitý pro krevní srážlivost, aby nedocházelo ke krvácivým komplikacím. Pokud maminka chce a cítí se fit, může si pak dítě nechat u sebe na pokoji a po prvních perných hodinách mu dopřát trochu odpočinku.
„Knížky“ dnes seženete i pro nejmenší miminka - krásně šustí, zvoní, bučí jako kravička, dokonce i voní a nádherně se do nich kouše. Ty opravdové, s obrázky, mohou někdy zaujmout caparty už třeba sedmiměsíční. Při troše vaší trpělivosti tak brzy poznají auto, ptáčka i opičku…
Původní význam kousátek spočívá v ulehčení dásničkám při prořezávání zoubků. Nicméně miminka poznávají svět především ústy, a tak po něm rádi sáhnou, i když jsou ještě zoubky v dalekém nedohlednu.
Regály s hračkami určenými pro věkovou kategorii 0+ mohou svojí velikostí konkurovat výrobcům lega i barbín. Mnohdy jsou tak čerstvá miminka obklopená v postýlce hrajícími želvami či pískajícími kachničkami, přičemž o jejich přítomnosti nemají ponětí. Říci, kdy děťátko opravdu potřebuje svou první hračku, je těžké. MUDr. Mária Fedorová říká: „Některé děti zvuky preferují, jiné se naopak spíše lekají. Každopádně v prvním měsíci života je lepší volit hračky s velmi jemnou, klidnou a tichou hudbou…“
Vlásky, s jakými se váš andílek narodí, většinou vůbec neurčují, jaký porost bude mít dítě v dalším životě. Většina miminek má barvu prvních vlásků hnědou nebo černou a zpravidla jim vypadají. U některých dětí je výměna vlasového porostu souvislá, u jiných dětí původní kštice vymizí a nastane holohlavé období, které pak v dalších měsících nahradí „trvalé vlásky“.
První injekci mimino dostane jen chvíli po porodu, je to Kanavit, vitamin K, velmi důležitý pro dostatečnou krevní srážlivost. Injekce se aplikuje do svalu, do stehýnka. První očkování pak probíhá většinou v den propuštění z porodnice nebo 4. poporodní den. Očkuje se proti nebezpečné tuberkulóze vždy do levého ramínka.
Některé děti nejsou zralé pro opuštění maminky ani ve třech letech a nástup do školky je pro ně trest. Co teprve jesle, pečující mnohdy už o půlroční miminka. Psychologové zdůrazňují důležitost matčiny přítomnosti alespoň v prvním roce dítěte pro jeho zdárný citový vývoj a pobyt v kolektivním zařízení, je-li to opravdu nutné, doporučují spíše až od dvou let.
První nejistý krůček za opory rodičů může mimino udělat v osmi měsících, ale také mnohem později. Jen máloco je tak individuální jako rozvoj chůze u dětí. Jsou maminky, které se chlubí, že první „kroky“ jejich holčičky zaznamenaly už v půlroce, a jsou nešťastní rodiče, jejichž potomek ještě v roce a půl leze po kolínkách. Přitom žádný důvod ke smutku není. Statistiky uvádějí, že první samostatné krůčky udělají děti obvykle mezi čtrnáctým a osmnáctým měsícem.
Začínáte s přikrmováním? Tak přijde ke slovu první lžička. Některé děti s ní mají zkušenosti od narození - maminky jim tak podávaly třeba vitaminové kapky. Některé ji v šesti měsících vidí poprvé a musí si na ni zvyknout. Měla by být malá, plastová a nikdy ne naplněná po okraj, abychom malého jedlíka tak obří dávkou neodradili.
Je to záhada, ale ač má malé dítě obvykle nejblíže k mamince, jeho prvním slůvkem bývá velmi často táta. Na druhé straně lze maminky uklidnit, že slovo „táta“ ne vždy znamená opravdu tatínek. Už kolem čtvrtého pátého měsíce můžete slyšet broukání a rozeznat v něm různá bla a gr a ta. Ambicióznější rodiče v tom dokonce mohou rozpoznat zpěv. Leč jde jen o jakousi hru s mluvidly, mající do řeči a zpěvu přece jen trochu daleko. Pak přichází roztomilé žvatlání, a teprve kolem jednoho roku první opravdové slůvko. K roztrpčení mnohých maminek přispěje fakt, že je mnohdy kromě „táty“ předběhne i „bába“ a dokonce i „auto“.
Opět jsme u generačního střetu. Pokud vám začne vaše babička vyprávět, jak vaše maminka kakala do nočníčku už v půlroce, zacpěte si uši. Dnes někteří zahraniční psychologové doporučují nechat „pokakávat“ klidně ještě tříleté chlapce, kteří snědí čtyři grilované steaky na posezení. Optimum je někde uprostřed. Teprve až dítě zcela pochopí, co se po něm žádá, a naučí se dokonale pracovat se svěrači, nastupuje na scénu nočník - bývá to obvykle mezi 18. a 30. měsícem. To ovšem neznamená, že to nemůžeme zkoušet i trochu dříve a že někteří borci mají nočník zmáknutý už v 15 měsících.
Takové minikolo bez šlapek, na kterém jsou děti schopné dovádět k zemdlení. Maminky si ho nemohou vynachválit cestou na nákup nebo kratší procházku, kdy dítě při chůzi fňuká, že ho bolí nožky, ale s odrážedlem maže jako o závod. Ideální věk pro pořízení této vymoženosti jsou asi dva roky, ale opět záleží na vyspělosti jednotlivých dětí - někdo jede už v roce a půl, jiný začíná ve třech.
S čištěním zoubků by se mělo začít, jakmile je ten první na světě. Ať už čistíte „prstovým“ kartáčkem bez pasty, nebo klasickým měkkým kartáčkem se speciální dětskou pastou, mějte na paměti, že u malých dětí by pasta neměla obsahovat fluor, protože ji ještě neumějí vyplivnout.
Miminka nejsou jen andílci, plačící pouze když mají hlad anebo je bolí bříško. Dokážou se pořádně navztekat, rozčílit a rozzlobit. MUDr. Fedorová tvrdí: „Už ve 2 měsících se dítě cíleně směje, ve 3 vyžaduje kontakt. Takže se dokáže i zlobit, pokud mu není vyhověno…“
Sezení mimina milují - vidí svět z jiné perspektivy a o všem mají lepší přehled. Většinou se sama zvládnou posadit kolem osmého měsíce věku a je chyba, posazují-li rodiče dítě dříve, než to samo zvládne.
První čmárání tužkou či pastelkami je úplně nová dovednost a mnohé děti fascinuje. Ačkoli obvykle začínají „malovat“ na konci druhého roku, mnohé dokážou provádět fantastické kousky mnohem dříve.
Ačkoli je děti milují, vědci jsou jiného názoru. Chodítka dětem nepomáhají, ale naopak, brzdí je v rozvoji chůze. Batolata, která si na ně zvyknou, se pak hůře přizpůsobují samostatnému pohybu.
Laďka Něrgešová, Adam (1)
Pokud jde o „první“, tak si vždycky říkám - to si budu určitě pamatovat! Ale nakonec to, kdy se to stalo, zapomenu. Naprosto přesně ale vím, aniž kdy udělal svůj první samostatný krok přes byt. Bylo to šest dní po jeho prvních narozeninách.
Renata Prokopová, František (2)
Samozřejmě! Na první úsměv si pamatuji velmi dobře, měli jsme tehdy velikánskou radost, ale datum ze mne nedostanete. První slovo bylo ham, druhé táta, první zoubky byly hned dva přední, vyrostly najednou...
Hana Ševčíková, Mária (2)
Na první úsměv si vzpomínám dobře, byl v šestinedělí prvního září 2007. Bylo to shodou okolností na křtiny, které ten den měla, a usmála se na moji tchyni! První krůčky už koncem devátého měsíce, ale na úkor lezení... první zub v jedenácti měsících...