Maminka.czVýživa a stravování

3 nejčastější mýty o dětské stravě: Jak je to opravdu s mlékem, vlákninou a sladkostmi?

Ivana Ašenbrenerová 12.  3.  2024
Konzultujete s lékařem, co svému potomkovi dávat k jídlu? Nebo se řídíte radami babiček a dr. Googlem? Tím druhým můžete nadělat hodně paseky. Pokusíme se zbořit tři nejčastější mýty o výživě batolat.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Klepněte pro větší obrázek
Ing. Hana Pávková Málková, absolventka VŠCHT se zaměřením na kvalitu a bezpečnost potravin, věnuje se poradenství v oblasti redukce hmotnosti, stob.cz a stobklub.cz

Mýtus první: Čím více vlákniny, tím lépe

Dětský trávicí trakt si musí postupně na příjem vlákniny zvykat. S vlákninou se proto musí u dětí zacházet opatrně a rozhodně není vhodné to s ní přehánět. Nadbytečné množství může způsobit zácpu a také zhoršit vstřebávání některých potřebných látek – například železa. Zapojte selský rozum, není nutné striktně vylučovat vše, co má vyšší obsah vlákniny. Například ovesné vločky nebo luštěniny do dětského jídelníčku patří. Není ale vhodné to přehánět s množstvím, a pokud už jste takovou potravinu v daný den zařadila, po zbytek dne dávejte přednost potravinám s nižším obsahem vlákniny. U malých dětí je například zbytečné zařazovat celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a podobně. Pokud bude mít dítě v jídelníčku adekvátní množství zeleniny, ovoce, klasických obilovin a občas se zařadí například ovesné vločky a luštěniny, vlákniny už bude mít dostatek.

VIDEO: Margit Slimáková: Obezita u dětí

Mýtus druhý: Mléko starší děti nepotřebují

Odpůrci mléka tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka by to tedy mělo být zhruba do jednoho roku. Je pravda, že do té doby by mělo být mateřské mléko výhradním zdrojem, pokud to situace umožňuje. Stravování lidí se ale od jiných savců podstatně liší a lidské mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Mateřské mléko je tedy důležitou složkou stravy i po jednom roce věku, a čím déle bude dítě kojeno, tím lépe. Postupně lze ale zařazovat i klasické mléko. Je zdrojem mnoha cenných živin, například vápníku, který se právě z mléka vstřebává nejsnáze, a to po celý život. Vhodné je zařazovat i zakysané mléčné výrobky, které ale malým dětem ne vždy chutnají. Klasické mléko se chutí více podobá mateřskému, takže jim může v začátcích chutnat více.

 

výrobek označený jako „dětský“ ještě neznamená, že je vhodný.

 

Mýtus třetí: Sladkosti dětem nepatří

Nad stravovacími návyky je nutné přemýšlet od prvních příkrmů. V tomto věku dítě opravdu nepotřebuje slazené kaše nebo doslazované přesnídávky a určitě je namístě přidaný cukr striktně vynechávat, aby si dítě nezvykalo na sladkou chuť. S rostoucím věkem už můžete být benevolentnější, například domácí koláč nebo narozeninový dort nemusí být nutně bez cukru, ale určitě je dobré jeho množství významně snížit. Spousta domácího mlsání se dá připravit opravdu i bez cukru. Dříve nebo později se ale i s klasickými sladkostmi dítě potká, nemá proto smysl tvářit se, že neexistují, nebo je striktně všechny zakazovat. Budujte v dětech návyk, že sladké není každodenní záležitost. U kupovaných sladkostí pečlivě sledujte obaly potravin a vybírejte kvalitní a s co nejnižším obsahem cukru. Pozor, to, že je výrobek označený jako „pro děti“ nebo „dětský“, ještě nemusí znamenat, že je vhodnější a méně sladký.

Témata: Časopis Maminka, Výživa a stravování, Batole, jídlo, strava, mýtus, Absolventka, Lékař, Děti, Google, Mléko, Margit Slimáková, Vláknina, Sla, Rada, Výživa, Sladkosti