[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
1. Často přichází žena do porodnice jen s poslíčky. Místo toho, aby ji tu uklidnili a doporučili jí třeba teplou koupel nebo nějakou úlevovou polohu, se situace špatně vyhodnotí a začne se zasahovat oxytocinem.
„Pokud přijde žena s kontrakcemi, nejprve zhodnotíme stav a natočíme monitor. Neděje-li se nic zásadního, doporučíme jí teplou sprchu a vyčkáváme. Když to stav dovoluje, máme spíš tendenci nic neurychlovat. V takovéhle situaci není důvod podávat oxytocin.“
2. Uměle podaný oxytocin má velmi rychlý nástup. Dítě má menší čas na adaptaci, kontrakce víc bolí a často to vyžaduje epidurál. Nastane začarovaný kruh, který může častěji končit císařským řezem.
„Epidurál, pokud není podaný ideálně, může zpomalit porod. Ale právě oxytocin je volba k jeho zrychlení a brána k tomu, aby nastaly efektivní kontrakce.“
3. Podávání oxytocinu znamená, že vás budou chtít bez přestávky monitorovat vleže na zádech, což je často neúnosné.
„Při podávání oxytocinu musíme ženu monitorovat častěji, musí být pod větší kontrolou. S monitorem se dá ale běžně chodit, dokonce to doporučujeme, stejně tak pohupování na míči. Žena také není na monitoru bez přestávky – když jde vše dobře, můžeme ho třeba na půl hodiny odpojit.“
4. Po podání oxytocinu vstoupí dítě do porodních cest špatně narotované, umělé kontrakce ho sem „vženou“. Porod může skončit použitím kleští.
„Tento názor nemá žádnou oporu v seriózním literárním zdroji či výzkumu.“
Proč rodíme vleže?