5 věcí, které zhoršují vnímání porodních bolestí

Slovo bolest v nás naprosto přirozeně vyvolává negativní pocity. Vybavíme si bolesti zubů, zad, hlavy, bolesti provázející vážné nemoci či zranění. Nicméně možná si po chvíli přemýšlení vybavíme i bolesti vcelku sympatické, například příjemně namožené tělo po dni stráveném vysokohorskou turistikou nebo v sedle kola či v posilovně, kdy bolest rozhodně nespojujeme s něčím negativním.

Podobně pozitivně se ale můžeme podívat i na porodní bolesti: „Porodní bolest není zlá. Právě ona rodící ženu vede, pomáhá zaujímat nejvhodnější pozice a polohy, koncentruje.“ říká například psycholožka Pavla Koucká. Zajímavý je i její pohled přirovnávající porodní bolesti k mužským iniciačním rituálům u přírodních národů, při kterých je dospívající chlapec přijímán mezi muže.

Během zkoušky musí chlapec obvykle prokázat, že je schopen odolávat bolesti, strachu a nepohodlí. „Nabízí se zde určitá paralela iniciačního rituálu mužů s porodem jakožto přirozeným přerodem dívky v ženu – matku.“ uvádí Koucká. Tyto zajímavé postřehy nás ženy sice bolestí nezbaví, ale mohou nám pomoci změnit na porodní bolesti náš často veskrze negativní pohled.

A jaké, docela obyčejné, okolnosti nás nutí k tomu, vnímat porodní bolesti silněji?

5 věcí, které zhoršují vnímání porodních bolestí

• Strach má velké oči, zabíjí myšlení a ochromuje celé tělo i mysl. Podáme-li se strachu, vše se zdá temnější, děsuplnější a bolestivější. Každý máme své cesty, jak nad strachem vítězit. Přemáhá-li nás strach z porodu nad míru snesitelnosti, rozhodně bychom se neměly stydět poradit se odborníkem, jak dostat strach pod kontrolu.
• Stres; se stresem je to podobné jako se strachem. Stresu jde naštěstí částečně čelit i dobrou přípravou. Pocitu klidu nám může dodat například kvalitní předporodní kurz a cvičení. Důležitá je i volba porodnice, lékaře nebo porodní asistentky, kterým plně důvěřujeme. Pozitivní roli může sehrát i dula, které budeme plně důvěřovat.
• Únava může být stejně jako bolest stavem, který je za určitých podmínek docela příjemný. Například můžeme-li po náročném sportovním výkonu slastně padnout do peřin nebo zajít na masáž. Nicméně čeká-li unavenou rodičku několikahodinový porodní maraton, může bolesti s ním spojené vnímat mnohem intenzivněji. Opravdu je nutné mít před porodem vydrhnutý celý byt a zrytou zahradu? Není lepší věnovat volný čas sobě? Jít třeba na procházku a zároveň tak poskytnout partnerovi šanci, aby se také blýsknul?
• Osamění je bolestné samo o sobě. Někdy jej lze zvládat vcelku lehce, jindy, během vypjatých životních situací, dokáže neuvěřitelně tížit. Spolu s pocitem osamění chodívá ruku v ruce i sebelítost. Oba tito neblazí společníci umocňují negativní pocity včetně bolesti. Není-li možné mít někoho blízkého u porodu a zároveň jste jemná duše, jež podporu potřebuje, vězte, že v tom nikdy nejste sama! Pomáhá vám totiž vaše miminko! To během porodu tiskne ruce k tělu, tlačí hlavičkou kupředu, propíná nožky… Ostatně u porodu nemusíte mít výhradně jen partnera…
• Nevhodná poloha při vypuzování je naštěstí stále menší bolestí moderního porodnictví a ve většině porodnic je již nastávající mamince umožněn nejen pohyb v první době porodní, ale i zaujmutí pro ni samotnou pohodlné, avšak samozřejmě i bezpečné polohy v druhé době porodní.

A pohlazení na konec…

Legendárnímu francouzskému porodníku a citlivému a vnímavému lékaři, Fredericku Leboyerovi, se podařilo nádherně popsat celý porodní proces z úplně jiné strany, než bychom od lékaře, milé maminky, čekaly:

„Je to jako smrt a zmrtvýchvstání. Přijde jako dívka a odejde jako žena a matka. Jak důležitým a tajemným procesem přitom prochází. Když dá život dítěti, je jiná, než byla předtím. Je zkrátka proměněná a mnohem víc rozumí životu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v pramenu života.“