[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
• Bývaly považovány za pohanskou plodinu, první historické zmínky o jejich kulinární hodnotě pocházejí z 15. století, oficiálně však do Čech přišly až v roce 1784 z Braniborska.• Odtud nejspíš pochází jejich název odvozený od názvu hlízy – bamboly.• Mezi české vyšlechtěné druhy patří např. Adéla s oválným tvarem a žlutou dužinou, jež se hodí jako příloha.• Brambory jsou v naší zemi považovány za největší zdroj vitaminu C.• Obsahují ale také vitaminy skupiny B, vitamin PP, škrob, polyfenoly, hořčík, železo, vápník a zinek.• Patří tak nejen mezi relativně dietní pokrm, ale mají vliv i na imunitu, srdce, cévy a metabolismus tekutin v těle.
• Do naší země přišel se Slovany již ve 12. století, jeho vyšlechtěná podoba však pochází až ze 17. století.• V kuchyni se používá především v nastrouhané podobě, samotný či v kombinaci s jablkem, k masu i do pomazánek.• Je plný vitaminu C, karotenů a dalších látek, jež pomáhají podporovat imunitu a působí antibakteriálně.• Z minerálních látek pak v sobě skrývá železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor.
• V Čechách se objevila již ve 12. století, v 16. století se stala jednou z nejoblíbenějších surovin v kuchyni.• Ikdyž se řadí k obilovinám, jedná se o tzv. „pseudocereálii“.• Prodává se jako celé zrno, loupaná, v podobě vloček nebo mouky.• Při přípravě vytváří kal, má také specifické aroma připomínající připálený pokrm.• Připravuje se z ní zavářka do polévky, omáček, kaše, placky, zapéká se a podává k masu jako příloha.• Z mouky se dělají křehká těsta, sušenky, palačinky i vánoční cukroví.• Je zdrojem 18 aminokyselin, vitaminů C, E a skupiny B, obsahuje rutin, cholin, zinek, měď a hořčík.• Využívá se při bezlepkové dietě, má detoxikační účinky, působí proti bolestem a zánětům v těle, snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi.
• Do Čech je podle dostupných zdrojů dovezl Karel IV. z Francie ve 14. století.• Lidově se jim říká „kadlátky“ nebo „karlátka“.• Připravují se z nich povidla, koláče, polévka, omáčky k masu i kompoty, suší se a jedí za syrova.• Jsou plné vlákniny, antokyanů, vitaminů A a skupiny B, dále pak obsahují vápník, draslík, fosfor, zinek a hořčík.• Mají antioxidační a detoxikační účinek, posilují imunitní systém a zlepšují trávení.
• V podobě mrkve, celeru, petržele i pastináku se pěstovala již v raném středověku.• První zmínka o mrkvi v naší zemi se datuje k roku 1234.• Kořenová zelenina patří mezi základní suroviny české kuchyně.• Má nasládlou chuť, která se hodí k přípravě polévek, omáček i salátů, přidává se k masu i rybám.• Díky vysokému obsahu vlákniny má pozitivní vliv na trávicí soustavu.• Je zdrojem vitaminů C, E a A, vitaminů skupiny B, draslíku, hořčíku, vápníku, sodíku a fosforu.• Pomáhá pročišťovat močové cesty a krev.
• Do Čech se dostaly již v 17. století.• První kaštanový sad pak vznikl u města Nasavrky na Chrudimsku v roce 1776 a v současné době se pěstují ve více než dvou stech lokalitách České republiky.• Dozrávají v říjnu a pečené kaštany bezpochyby patří mezi nejčastěji vyhledávané vánoční lahůdky.• Připravuje se z nich i polévka, přidávají se v podobě mouky i do dezertů a pečiva.• Skladovat je můžete na suchém a chladném místě jeden rok i déle.• Kromě vitaminů C, E a skupiny B obsahují zdravé oleje, draslík, hořčík, vápník, železo, měď, fosfor a chlor.• Pomáhají posilovat srdce, snižují krevní tlak a jsou mírně protiprůjmové.