Maminka.czDěti

6+1 tipů, jak batoleti pomoci zvládat strach z cizích lidí

Martina Machová 17.  4.  2018
Nechce k babičce, kterou dva týdny nevidělo? Pláče na plavání či cvičení s rodiči, kdykoliv se vzdálíte? Reaguje pláčem na kohokoliv neznámého, kdo na něj promluví? Poradíme, jak mu pomoci…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Strach z cizích lidí je zcela normální a fyziologickou emocí staršího kojeneckého a batolecího věku. Dokonce patří do skupiny tzv. vývojem podmíněných strachů, které se v dětském věku zcela přirozeně objevují a zase mizí.

U některých mrňousků bývají tato období bouřlivější, u jiných je lze sotva postřehnout. Je-li průběh bouřlivý, je zvláště období obav z cizích lidí vcelku těžkým časem nejen pro dítě, ale pochopitelně také pro rodiče.

Jak malému bojínkovi pomoci, aby obavy a strach lépe „zpracoval“? Nelze se přeci odříznout od světa a absolutně se zřeknout hlídání.

Strach jako spojenec

Strach z cizích lidí se objevuje již v kojeneckém věku, a to zhruba okolo 8. a 9. měsíce až 1 roku věku. Strach z neznámých osob se po 1 roce života pomalu přelévá a splývá se strachem z odloučení od maminky. Jeho vrchol lze pak pozorovat mezi 2. a 3. rokem.

Obavy jsou pravděpodobně dány evolučním vývojem. Proč? Batole je totiž v tomto období vývoje již motoricky velmi zdatné, a navíc má obrovskou chuť objevovat a zkoumat svět, lze tedy tvrdit, že z pohledu evoluce hrál strach významnou pozitivní roli, neboť držel dítko alespoň o krůček zpět, aby neuteklo objevovat svět do divočiny.

Již překonaný strach z cizích lidí a odloučení od nejbližších se může dle poznatků moderní psychologie objevit znovu, a to zejména po narození mladšího sourozence či po nějaké závažné události či změně v rodině (rozvod, smrt, domácí násilí apod.).

Poslouchá vás z lásky, nebo ze strachu? Ideální je vzájemný respekt

6 +1 tipů, jak dítěti pomoci zvládat strach z cizích lidí

  1. V případě, že je dítě v tomto období hlídáno cizí osobou, je nutné, abyste dítě na tuto osobu připravili (adaptovali). Dítě by mělo mít čas si na chůvu nebo paní na hlídání postupně a ve vaší přítomnosti zvyknout.
  2. Nenechte cizí osoby, ale ani příbuzné, které dítě delší dobu nevidělo, aby se na dítko „vrhali“ (chovali jej apod.) proti jeho vůli. Dítě tak rozhodně „neotužíte“, naopak! Požádejte je o trpělivost a vysvětlete jim, že je toto období naprosto běžné. Mnohé prarodiče takové vysvětlení uklidní a pomůže jim, aby si vše nebrali příliš osobně.
  3. Nenuťte batolata ke kontaktu s cizími lidmi, pokud nechtějí sama. Děti ve vás v této době musí cítit oporu, ochranu a bezpečí – jen v takovém případě jsou časem ochotné se s cizím člověkem s radostí „bavit“.
  4. Nepodceňujte svá batolata a vysvětlujte, proč například daná návštěva přijde, kdo je onen pán či paní apod.
  5. Mnohým dětem pomůže, když první kontakt s cizí osobou navážou z bezpečí rodičovské náruče. Po čase se pak některé děti samy osmělí k dalšímu kontaktu.
  6. Mnohé strachy jsou spojeny s určitým typem vzhledu či chování (vousy, brýle, hlasitý projev). I tento strach je vhodné respektovat a dítě do kontaktu nenutit. To však neplatí pro vás! Vy musíte dítěti naopak ukázat, že se dané věci neobáváte, že je naprosto bezpečná a zcela normální.
Strach z cizích lidí
Pediatrie (poradna)

Strach z cizích lidí

Buďte empatičtí

Buďte ke svému vylekanému drobečkovi empatičtí, do přímého kontaktu s cizími lidmi jej opravdu nenuťte, zároveň se však vyhněte přílišnému ochraňování – období strachu z cizích lidí je naprosto normální a děti jím s vaší pomocí a pochopením projdou a tím „povyrostou“.

Kdo se snaží chránit své dítě před uvedenými druhy strachů, vyvolává jen strach před strachem. Činí svého potomka bezmocného, závislého na své osobě a bezbranného vůči možným útokům strachu, neboť se nenaučil se strachem vyrovnat,“ podotýká ve své knize Dětské strachy a úzkosti Jan-Uve Rogge.

Zkušenosti maminek

Náš syn byl odmalička mamánek a chtěl být pouze se mnou. Když měl být s babičkou, na kterou byl zvyklý, tak hrozně vyváděl. Problém nastal ve chvíli, kdy jsem musela nastoupit na částečný úvazek do práce. Děsila jsem se chvíle, kdy ho nechám ve školce samotného a v prostředí, kde to nezná.

Nakonec jsme více než měsíc před tím, než jsem měla nastoupit do zaměstnání, začala s Honzíkem chodit na adaptační hodiny do soukromé školky. Zezačátku jsme tam byli jen hodinu, později dvě, až z toho bylo celé dopoledne. Vybrali jsme školku s menším kolektivem. Asi po třech týdnech Honza zůstal ve školce sám a tyto intervaly jsme postupně prodlužovali. Nakonec si tam zvykl a i když občas ještě proběhly nějaké slzičky při loučení, tak musím říct, že udělal velký pokrok. Dnes chodí do školky již tři měsíce vždy na tři dny v týdnu jen na dopoledne a je úplně v pohodě. Až mě samostnou překvapilo, jak to zvládl," popisuje svou zkušenost maminka Tereza.

S podobnou zkušeností se svěřila také Iva, maminka tříleté Barborky. „Barborka byla odmalička hodně fixovaná na mě a manžela. Babičky měla ráda, ale nikdy s nimi nechtěla trávit delší čas. Bohužel ty to braly velice špatně a vynucovaly si pozornost, což očividně Báře vadilo. Když jsme babičkám vysvětlili, že se nemají vnučce vnucovat a uplácet ji dárky, ale místo pusinek a objímání si s ní mají jednoduše hrát, vše se zlomilo. Barča byla spokojená, že si s babičkami hraje a nevyžadují od ní neustálé projevy lásky. Také jsme se domluvili s babičkami, že budou k nám chodit častěji, ale na kratší dobu. Bára si tak na ně zvykla a vždy se na ně těšila. Myslím, že vše chce svůj čas a na dítě netlačit," dodává Ivana.

VIDEO: Proč jsme nedostali stejně? Dětem diskriminace vadí!

5 vývojově podmíněných strachů: Bojí se? To je dobře!
Strach z cizích lidí
Pediatrie (poradna)

Strach z cizích lidí

Máte doma malého „cíťu"? Poradíme vám, jak úzkostnému dítěti pomoci
Témata: Děti, Batole, pomoc, Strach, diskriminace, Dětský věk, Podmíněný strach, Možný útok, Evoluční vývoj, Objímání, Dětský strach, Kojenecký věk, Přímý kontakt, Cizí osoba, Odloučení, Obrovská chuť, Tip, Kontakt, Jak, Úzkostné dítě, Hlasitý projev, Domácí násilí, Dlouhá doba, Pochopení, Vousy