[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Když byla dcera maličká, měla zajímavý uspávací rituál. Během uspávání mě s blaženým výrazem vískala ve vlasech, čechrala je, mazlila se s nimi, probírala je i obtáčela kolem maličkých prstíků. Dělala to i oběma babičkám. Manžela šimrala ve fousech, na kratičké vlasy mu totiž potvůrka mazaná nedosáhla.
Někdy mi to přišlo roztomilé, jindy bych si nejradši narazila na hlavu čepici, ideálně těsnou plaveckou, a vlasy pod ní nepřístupně uschovala. Už si ani nevybavuji, kdy s tím dcera přestala.
Ale mám pocit, že ještě v první a druhé třídě, když jsem si k ní někdy večer lehla a povídaly jsme si, mě občas mimoděk zajela tlapkou do vlasů a za chvíli blaženě oddechovala. Mé slečně je nyní čtrnáct a mé vlasy ji už pochopitelně nechávají chladnou. Ale občas když spí, jdu se na ni potají podívat, zavzpomínat a dojímat se,“ vzpomíná na uspávací rituál své dcery paní Milada.
Děti milují pravidelně se opakující činnosti, ty jim v útlém věku pomáhají orientovat se v čase a prostoru – například večerní koupel předznamenává, že se blíží sladká porce mlíčka, tatínkova úžasná ukolébavka a nekonečné hlazení až do usnutí.
Nicméně jsou i rituály, které nejsou v rodičovské režii, pravidelně se opakující činnosti, které si děti vytvářejí samy.
Mezi poněkud kuriózní a bláznivé rituály patří ty, které pro děti představují bezpečný můstek do říše spánku. Však to možná znáte…
A jak je to u vás ? Stačí v duchu hesla našich babiček „Pomodlit, vyčůrat a spát!“?