[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Během prvního roku života se z malinkého uzlíčku, který se bez vaší pomoci nepohnul ani o centimetr, stane neuvěřitelně hbitá bleška, která vám během chvilky s půvabným úsměvem na andělské tváři dokáže vystěhovat šuplíky, přemístit obsah koše a roznést po bytě nedojedené granule ze psí misky. Když mu vysvětlíte že: „Ty ty ty, ne ne ne – to se nedělá!“, vyčítavě se na vás podívá, udělá „pápá“ a odcupitá se pomazlit s tatínkem. Kdo by se toho před rokem nadál?
Zhruba na konci 2. měsíce života vykouzlí váš mrňousek první cílené úsměvy, které mu jeho blízcí nadšeně i s přídavkem vrací. Malému usměvavému objeviteli se tak naplno otvírá svět sociálních dovedností – já se usměju, oni se usmějí…
Přibližně v průběhu 3. měsíce se malý pozorovatel opře o předloktí a dolní polovinu hrudníku, při pozorování toho podivuhodného světa si najednou může naprosto sám rozšiřovat své obzory!
ČTĚTE TAKÉ: Aktuální výsledky výzkumu: Spokojenost českých žen s péčí v porodnicích. Kde rodí nejraději?
Během 4. měsíce věku bývá většinou již rozvinutá tzv. souhra „oko – ruka“, dítko už chápe, že všechny ty zajímavé věci co vidí, si lze i osahat (časem i ochutnat) a náležitě si této nové zkušenosti užívá. Svět už nejsou jen nedosažitelné obrazy, nové zkušenosti se jen hrnou!
Půlroční miminko se pomalu mění v dravou píďalku, už mu většinou nestačí pouze mléko a začíná objevovat nové chutě. V zápalu objevování se umí překulit ze zad na bříško a vzpřímit na natažených ručkách. „Kéž bych se k těm zajímavým věcičkám, které jsou ták daleko, uměl sám dostat!“
V 7. měsíci se mnoho miminek již otáčí ze zad na bříško a zpět jako „profící“, a co vidí, nejen uchopí, ale také to náležitě a všemi smysly prozkoumají (tzv. souhra oko – ruka – ústa). Mnohé píďalky se k objektu svého zájmu umí svérázným způsobem přesunout; válí sudy, plazí se, a to nejen popředu, ale třeba i pozadu.
V 8. a 9. měsíci začíná ten správný adrenalin! Malý šikula se dostává do polohy na kolínkách a dlaních – začíná veledůležitá fáze lezení. Fyzioterapeuti jásají, rodiče z počátku také. Jejich nadšení postupně otupuje, většinou úměrně rychlosti malého čtvernožce. Z polohy na čtyřech si čiperně lezoucí „brouček“ poprvé sedá. A opět je o mnoho samostatnější a zdánlivě nezávislejší!
První svíčka na dortu svítí některým šikulům na první krůčky. Z vertikální polohy vypadá vše úplně jinak, svět jim najednou leží u nohou a možnosti jsou nepřeberné. Nové zkušenosti, zážitky a intelektuální výzvy se jen hrnou.
Samozřejmě, že každý mrňousek je jiný; jeden se svým prvním rokem života řítí rychlostí kulového blesku, jiný potřebuje na všechno víc času a spokojeně se loudá k okamžiku, kdy si stoupne, udělá krok, dva, tři, až vám nakonec jednou uteče. A tak si s ním vše měsíc po měsíci raději náležitě užijte, protože stejné dobrodružství již po druhé neprožijete!