[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Určitě jsou i ženy, které si těhotenství užívají od začátku do konce, ani jednou o svém kroku nezapochybují a s úsměvem snáší každičkou nevolnost a nepříjemnost, kterých je během tohoto požehnaného stavu spousta. Jenomže, ruku na srdce, těch je menšina. Většina nastávajících maminek během devíti měsíců pochybuje o sobě i o svém rozhodnutí, těhotenství si (občas) neužívají a vlastně se vůbec necítí dobře.
Pravda se však nenosí. Společnost požaduje, aby nastávající maminka byla šťastná, a pokud není, je divná. A tak těhotné o svém stavu lžou a skutečnost přiznají možná doma partnerovi, mamince nebo nejbližší kamarádce. A jaké že lži jsou nejčastější?
Existuje určité procento žen, které dvě čárky na těhotenském testu opravdu potěší. Ve většině ale hrkne, někdy se objeví i panika. A to i když si miminko moc přejí. „Na rozumnou ženu v tom okamžiku dolehne obrovský pocit zodpovědnosti. Některé mohou zapochybovat o své schopnosti o dítě se postarat a vychovat ho. To je normální. Mít dítě je obrovská zodpovědnost a jen blázen se nebojí,“ uklidnil ženy gynekolog Petr Kříž.
Kolik žen si neumí připustit, že těhotenství s sebou zákonitě nese nabírání váhy? Kupodivu poměrně dost. A tak nastávající matky popírají, že přibraly, a po své rodině a přítelích chtějí, aby je v této iluzi podpořili. Jenomže aby bylo dítě zdravé, maminka musí přibírat. Ideální přírůstek je zhruba kilo až kilo a půl měsíčně. Jsou maminky, které ale přiberou klidně 25 kilo. Důležité je, aby se po porodu podařilo váhu shodit.
Lež jako věž. Těhotenství je možná super pár týdnů, ale v prvním trimestru je maminkám často špatně, ve třetím jim zase otékají nohy, bolí záda a nemůžou kvůli velkému břichu spát. K tomu přidejte nepadnoucí oblečení, časté kontroly u lékařů a tu spoustu věcí, kterým se těhotné musí vyhýbat... Většina žen se těší, až porodí, budou mít dítě u sebe a své tělo zase pro sebe.
V těhotenství se samozřejmě změní chutě a je možné, že ženě, která předtím vypila čtyři kávy za den opravdu nechybí, ale většina omezila všechny nezdravé věci jen proto, že ví, že je to rozumné. A přesto si občas dopřejí, i když ví, že by neměly.
Když někdo obdaruje nastávající maminku, očekává nadšení a díky. Zvlášť pokud jde o tchyně, nebo jiné starší ženy. Často darujícího ani nenepadne, že maminka má ve výbavičce už deset podobných bodíček a možná by ocenila spíš dupačky, nebo něco méně roztomilého, ale o to potřebnějšího.
Snad všichni nastávající rodiče o jménech pro své děti diskutují. Některá se líbí více, jiná rovnou zavrhnou. A když nějaké vyberou a chtějí se pochlubit, tak to udělají. Pokud vám tvrdí, že jméno ještě nemají, je to proto, že vám ho říct nechtějí. Tak je neuvádějte do rozpaků a přestaňte se vyptávat. Dalším důvodem, proč maminky tají vybrané jméno, může být obava, že jim ho může některá další těhotná žena ukrást.
Tato lež se opakuje po generace. Dříve ji musely maminky říkat celých devět měsíců, dnes naštěstí existuje ultrazvuk, který nedočkavým rodičům pohlaví dítěte prozradí. A jen těm, kteří si to říct, nenechali, je to skutečně jedno.