[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ano! Například v mandarínské čínštině, kterou se hovoří v Číně, rozhoduje výška, s jakou člověk vysloví nějakou slabiku, o tom, co tato slabika znamená. Pokud řekneš dejme tomu slabiku „ma“ vysokým tónem, znamená to „matka“. Když to ale uděláš tak, že hlasem nejprve klesneš a pak ho zvýšíš, znamená to „kůň“.
Jedním z nejstarších hudebních nástrojů, jaké archeologové nalezli, je nejspíš dvanáct centimetrů dlouhý kousek stehenní kosti medvěda se dvěma vyhloubenými kruhovými otvory. Tato „flétna“ pochází ze slovinských Alp a je jí přibližně 45 000 let! Existuje ale i vysvětlení, že kosti ohlodávaly hyeny a zanechaly na nich stopy svých zubů. Tak kdoví!
Harfa je jedním z nejstarších hudebních nástrojů. Můžeš ji v různých podobách najít prakticky po celém světě. Říká se, že harfa byla vynalezena při lovu, když nějakého pravěkého lovce zaujal zvuk, který vydávala tětiva a jeho luku poté, co z něj vystře vystřelil šíp.
První symboly, které se používaly k záznamu hudby, byly čárky a tečky umístěné nad textem. Bohužel neurčovaly přesnou výšku ani délku jednotlivých zvuků. Na začátku 11. století jistý toskánský mnich Guido z Arezza, zavedl do záznamu hudby nejprve jednu a následně dvě rovné čáry. Brzy byly přidány další dvě linky, až se nakonec začala používat dodnes platná notová osnova s pěti linkami.
Už sis zpíval písničku, kterou jsi někde zaslechl, stále dokola, až do omrzení? Tak to gratulujeme. Dostaly se ti do hlavy ušní červy. Tak se totiž označují úryvky písniček, které nedokážeš dostat at z hlavy. Tento „hmyz“ je dlouhý ý 15 až 30 vteřin. Vědci vyzkoumali, že nejlepším lékem proti těmto„červům“ je začít luštit slovní přesmyčky. Musíš totiž svůj mozek zaměstnat úkolem, který mu umožní soustředit se na něco úplně jiného než na melodii, která mu nechce dát pokoj.
Ano – a čím budeš starší, tím častěji budeš díky nim do minulosti cestovat. Možná už za sebou takový výlet máš a znáš ten pocit, když zaslechneš nějakou písničku a před očima se ti vybaví jakýsi obraz z minulosti. Děje se to, protože ti hudba nastartuje v mozku oblasti spojené se vzpomínkami.
Sólisté dokážou zahrát zpaměti třeba i skladby trvající déle než hodinu. Rozhodně to ale není tím, že by se mohli chlubit nějakou nadprůměrnou pamětí. Zapamatovat si hudbu totiž pro ně není až tak těžké, jak by se mohlo zdát. Využívají k tomu mimo jiné zvláštní techniku učení se nazpaměť: skladbu si rozdělí na menší části, které spolu posléze spojují.
Zaujaly tě naše otázky a šokovaly tě odpovědi? V nové knížce s názvem 12 půltónů z nakladatelství PORTÁL jich najdeš ještě mnohem víc.
Foto autor: V ČLÁNKU JSOU POUŽITY UKÁZKY Z KNIHY 12 PŮLTÓNŮ
Chcete mít doma dabingovou hvězdu? Poradíme vám, jak na to