[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Americký psychiatr John Marshall zase analyzoval chování stovky zločinců a psychopatů, a vytvořil tak znaky chování, které mohou naznačovat, že dítě by mohlo v budoucnosti spáchat některý z násilných trestných činů, napsal server brightside.me. Které to jsou?
Krutost ke zvířatům je typickým příznakem psychopatické poruchy dítěte. Pokud svému dítěti vysvětlíte, že není v pořádku tahat kočku za ocas a šťourat psa v očičku, dítě to pochopí a už to nebude opakovat, není co řešit a vy se nemusíte strachovat. Když ale záměrně trápí zvířata nebo se je dokonce snaží zabít, je na čase zasáhnout a podniknout nějaké opatření.
Nechceme vás děsit, ale právě sérioví vrazi si vybíjejí svůj hněv na bezbranných tvorech. A co víc, často své oběti trýzní nebo zabíjejí stejným způsobem, jakým ubližovali právě zvířatům. Spojení mezi trápením zvířat a psychopatií je tak zřejmé, že už i americká FBI začala zaznamenávat a evidovat případy týrání zvířat ve svých výročních zprávách o trestné činnosti.
Podívejte se na tuto fotografii. Je na ní sériový vrah Jeffrey Dahmer, známý také jako kanibal z Milwaukee, který byl obviněn z 15 vražd a dostal doživotí. Všimněte si, jak na fotografii z dětství drží malé kotě.
Jeffrey byl v dětství veliký podivín. Jeho matka Joyce Anette nebyla zcela duševně v pořádku a jeho otec byl velkým workoholikem. Jeffreymu se tudíž nedostávalo tolik pozornosti, kolik by potřeboval. Hrával si se svými imaginárními kamarády a děsil tím své skutečné přátele. Měl také zvláštní úchylku, zbožňoval pohled na mrtvá zvířata.
Různé formy pyromanie nebo dokonce žhářství, kdy dítě úmyslně založí požár, jsou dalším varovným znakem, který by mohl signalizovat sklony k psychopatickému chování. Je to totiž další způsob, kterým se dá vyjádřit hněv a vzdor. Pozor na to!
Enuresis neboli bezděčné noční nebo denní pomočování může být další znakem spojovaným s psychopatií. Samozřejmě to neplatí stoprocentně. Může se stát, že některé dítě se v noci pomočuje déle a nemusí vykazovat známky psychopatického chování.
Pokud rodiče nebo spolužáci na tyto nehody reagují posměšně, dítě se cítí ponížené a v důsledku toho se hněvá nebo urazí a to může zase vést k agresi (na zvířatech a tak dále).
Pomočováním trpěl například Andrej Čikatilo, nejšílenější maniak, sériový vrah a kanibal Sovětského svazu. Kdykoliv se mu stala nehoda, jeho matka ho za to trestala tělesnými tresty. Zkrátka ho bila. Později ho začalo těšit, když ostatní děti trpí, což vedlo k hrůzným činům, které spáchal.
Psychologové se však shodují, že existuje daleko více náznaků psychopatického chování, než je tato trojice podle doktora Marshalla. Rozhodně i ty stojí za pozornost, protože hranice mezi tím, co je normální a co už není, je velice tenká.
Asi neexistuje dítě, které by něco nerozbilo nebo by nikdy nepřišlo pozdě. To se prostě stává. A většina dětí chápe, že když se něco takového přihodí, musí buď zalhat, nebo jít s pravdou ven. Zkrátka, cítí se špatně, že něco provedly. Děti s psychopatickými sklony chápou porušování pravidel velmi odlišně: Mají z nich radost, je to pro ně adrenalin.
Stejné dobrodružství a adrenalin zažívají při krádežích. Dobře to popsala Joanne Rowlingová v Harry Potterovi v kapitole o dětství Lorda Voldemorta.
Professor Dumbledore našel v jeho zásuvce hračky, které patřily ostatním dětem. Temný Lord je ve skutečnosti nepotřeboval, jen si užíval pozorování těch, kteří ztratili důležitou věc.
Pokud dítě lže, protože se bojí trestu, můžeme jeho lež pochopit. Nicméně pokud dítě lže jen proto, aby lhalo, bez výčitek svědomí a s velmi sebejistým výrazem obličeje, měli bychom se znepokojovat. Možná je něco špatně.
Když odhalíte lež u dítěte, které má psychopatické rysy, začne se zlobit, vyvádět a být hysterické, ale nikoliv proto, že vám lhalo, ale proto, že jste jeho lež odhalili. Je to určitá forma manipulace. Jasně, nemusí to ještě nutně znamenat, že máte doma malého psychopata, ale návštěva odborníka by mu možná prospěla.
Samozřejmě, jestliže vaše dítě někoho šikanuje, ještě to neznamená, že je psychopat nebo z něj roste sériový vrah. Děti šikanují z mnoha důvodů: Chtějí pozornost, sílu, chtějí vypadat jako rodiče (kteří je trestají) či jako jejich idol. Existuje však jeden veliký rozdíl. Pokud váš malý terorista šikanuje a ponižuje ostatní jen proto, že se mu to líbí, může mít sklony k psychopatickému chování.
Děti, jimž hrozí psychopatie, neprojevují strach tak často jako jejich vrstevníci. Necítí stres a nemají ponětí, co je to soucit. Jejich reakce jsou často bezcitné a bez emocí.
Podle psycholožky Heather Irvin je pro dobré psychické zdraví nejdůležitější první rok života dítěte. Odborníci zjistili zajímavou věc: Pokud dítě vyrůstalo v dobrém prostředí a po pěti letech věku zažije nějaké bezpráví či násilí, je mnohem méně pravděpodobné, že se stane psychopatem, než když nemá dobrý základ v rodině od počátku.