[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pravda: Dnešní metody stimulace vaječníků, výběru nejvhodnějších spermií a péče o růst embrya jsou na velmi vysoké úrovni. Pokud odborníci na reprodukční medicínu využijí všech dostupných technologií, může být úspěšnost u jednoho IVF cyklu až 75 %.
Bohužel zdravotní pojišťovny tyto nadstandardní metody nehradí a páry si za ně musí připlatit. Pokud zvolí jenom základní metodu hrazenou z veřejného pojištění, při které se ženě odeberou vajíčka, jež se vloží do speciálního roztoku společně se spermiemi, a při které záleží jen na jejich vlastní aktivitě, zda se spojí, či ne – úspěšnost se pohybuje pouze kolem 30 procent.
Pravda: Šance, že otěhotníte, je téměř stejná u obou variant. „Za rok 2014 jsme měli na klinice velmi podobnou úspěšnost při přenosu jednoho i dvou embryí. Rozdíl mezi oběma metodami činil méně než deset procent,“ vysvětluje doktor Ondřej Matěna z institutu reprodukční medicíny Unica. Záleží také na věku matky, kvalitě embryí a použitých metodách.
Obecně je doporučován přenos pouze jednoho embrya, a to ve všech vyspělých zemích. A sice jak ze zdravotních, tak z ekonomických důvodů. Pokud čekáte dvojčata, jste ve zvýšené míře ohrožena vysokým krevním tlakem, preeklampsií i těhotenskou cukrovkou. Vícečetné těhotenství také častěji končí předčasným porodem.
Pravda: Léta se spekuluje o tom, jestli hormony, které si žena aplikuje při stimulaci vaječníků, nezpůsobují rakovinu vaječníků či prsů. Dlouhodobé studie však tuto teorii vyvracejí. Dnešní stimulační protokoly jsou šetrné a pacientky si hormony navíc aplikují pouze krátkodobě.
„Také je důležité, aby se stimulace vaječníků prováděla s ohledem na biologické charakteristiky ženy a průběžně se upravovala podle odezvy ovarií,“ dodává doktor Matěna.
Pravda: U neplodných párů jsou mužské i ženské faktory zastoupeny rovnoměrně. „U párů, které se na naší klinice léčí, je zhruba v pětasedmdesáti procentech případů přítomen i mužský faktor,“ potvrzuje odborník. Podle studie, která byla loni představena na společné konferenci Americké a Evropské společnosti reprodukční medicíny (ASRM a ESHRE), mohou mít navíc i muži s normálním množstvím i vzhledem spermií až 30 % z nich geneticky defektních.
U žen bývá nejčastější příčinou neplodnosti jejich vyšší věk a tím snížená kvalita vajíček, u mužů pak malý počet nebo snížená pohyblivost spermií.
Pravda: Alternativní medicína může IVF léčbu podpořit. Akupunktura, hormonální jóga, cvičení Ludmily Mojžíšové, bylinná terapie, psychoterapie, to všechno může při vaší cestě za miminkem jen prospět.
V procesu „snažení“ totiž hraje důležitou roli vaše psychika, takže cokoli vám pomůže se zklidnit a dostat tělo do rovnováhy, je prospěšné. Rozhodně s nimi nic nezkazíte.
Pravda: Lékaři zvládnou hodně, ale všemocní nejsou. Od třicátého roku života začíná u ženy klesat kvalita i množství vajíček. Studie dokonce uvádějí, že 20 % osmatřicetiletých žen už má vaječníky zcela vyčerpány a ani zdravý životní styl vaši plodnost bohužel neprodlouží.
Mezi třicátým a čtyřicátým rokem věku ženy dozrávají i geneticky nekvalitní vajíčka. Pokud tedy přijdete „pozdě“, vaše tělo už žádná vlastní kvalitní vajíčka produkovat nemusí. Řešením pak může být jedině využití vajíček od dárkyně.
Pravda: „Reprodukční medicína nemanipuluje s genetikou, pouze pomáhá párům vybrat tu nejlepší možnou spermii, vyprodukovat zralé vajíčko a spojit je. Pokud žena otěhotní, vyvíjí se embryo stejně jako embryo počaté přirozeným způsobem. Nese tedy stejná rizika. Geneticky nezdravá embrya pak nejčastěji zanikají a nepokračují v dalším vývoji.
Asistovaná reprodukce naopak dokáže pomoct těm párům, u kterých hrozí zvýšené riziko genetického postižení plodu, a sice tím, že pomáhá vybrat geneticky zdravé embryo,“ vysvětluje Ondřej Matěna.
Pravda: Dříve mívali lidé první dítě v reprodukčně nejvhodnějším věku. „Většina párů by naši pomoc nepotřebovala, pokud by se o dítě začala snažit o deset let dříve,“ souhlasí lékař.
Díky tomu, že většina párů tak stihla mít potomky do třicátého roku věku, vyhnula se řadě potíží. Například endometrióze nebo poruchám fungování hormonálních systémů.
I dříve mívaly ženy syndrom polycystických vaječníků, ale pokud se o dítě pokoušely jako mladé, mohly otěhotnět mnohem snáze, protože tyto potíže se s věkem prohlubují. I dříve existoval tubární faktor, tedy stav, kdy má žena poškozené nebo nefunkční vejcovody. Ten ale dnes představuje jen zlomek příčin neplodnosti, věk je tím, co působí největší potíže.