[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na úvod je dobré říct jednu věc: V této oblasti panují velmi odlišné názory, přičemž na jedné straně stojí zastánci pevné kotníkové obuvi od doby, kdy se dítě sotva postaví, a na druhé ti, kdo propagují především bosou chůzi a boty, které ji napodobují. Oslovili jsme lékařku otevřenou moderním trendům.
Chození celý den naboso není tou správnou cestou. „Boty slouží k ochraně chodidla před zraněním a chladem a také k tlumení drobných mikrotraumat při došlapech na naše moderní rovné tvrdé povrchy. Na ty noha opravdu vymyšlena nebyla,“ říká MUDr. Lucie Horáková, lékařka zabývající se rehabilitací a pediatrií. Takže minimalistická obuv – populární boty naboso – nejsou ideální volbou. „Pokud jste zastánci této obuvi, dávejte ji dětem do přírody, ne do města,“ upozorňuje lékařka a dodává: „Ani značky obuvi nic nevypovídají o jejich kvalitě a obávám se, že pokud dáme na velkou hromadu veškerou dětskou obuv dostupnou v naší republice, polovina z toho je obrazně řečeno rovnou 'na vyhození'," je přesvědčena lékařka. Jak tedy správně vybírat boty pro děti?
Kalendář mějte po ruce. Ne každý rodič kontroluje růst nohy tak často, jak by bylo potřeba. „Noha malého dítěte roste rychlostí 15 až 18 milimetrů za rok, u starších dětí pak 8 až 12 milimetrů za rok. Průměrně tak potřebuje měnit botu dvakrát až třikrát ročně. Rodiče by měli průběžně kontrolovat u dětí velikost chodidla, a to u předškoláků a mladších školáků každé dva až tři měsíce, u starších školáků každé čtyři až pět měsíců a u mladistvých jednou za půl roku,“ říká Jana Šůstková, vedoucí vývojového oddělení značky FARE.
Nejprve si ujasněte, jestli dítě nepotřebuje přeci jen nějakou specialitu, třeba hodně pevný podpatek, hodně širokou obuv, ortopedické vložky, speciální ortopedickou obuv a podobně. Na to by vás měl při pravidelné preventivní prohlídce upozornit pediatr, případně by měl dítě odeslat na vyšetření ke specialistovi, jako jsou podiatr, rehabilitační lékař či ortoped.
Na materiálu skutečně záleží. Volte přírodní materiály, při dostatku financí pak i nepromokavé membrány. Ty vám ušetří peníze za další boty „do rezervy“. Logo žirafky například garantuje nezávadnost materiálů obuvi. Ale pozor, nic neříká o její vhodnosti pro nohy právě vašeho dítěte.
Kam se bota vypraví? Pokud má dítě nožky zdravé, lze vybírat ze standardní obuvi. Na začátku rozhodování stojí otázka, na co bude obuv používána – na sport, na chůzi po městě, či do přírody.
Obuv vezměte do ruky a pečlivě prohmatejte. „Důležitý je hlavně vnitřek – nesmíte nahmatat žádné tužší švy, vyčnívající dílky nebo tuhý povrch,“ radí MUDr. Horáková. Malé dítě vám neřekne, že bota nesedí, jen pozmění svou chůzi a obuvi se přizpůsobí. Pak prohlédněte i zevní část bot – špička musí být ohebná, aby nebránila přirozeným pohybům nožek a prstů. Zároveň ale zadní část obuvi – opatek – musí být pevnější a dostatečně pevně spojený s podrážkou, aby obuv neplandala na noze. Přední část boty musí být natolik široká, aby se v ní prsty netísnily.
Zásadní je zkoušení. Pokud dítě spolupracuje, máte vyhráno. Vyndejte vnitřní stélku a zkontrolujte její velikost a tvar v poměru k noze dítěte tak, že ho na stélku na zemi prostě postavíte. Pak obuv obujte a pořádně utáhněte. Bota musí dobře dolehnout na oblast nártu, aby v ní noha neproklouzla dopředu a prsty se neotlačily o špičku bot. Pokud si nejste jistá velikostí boty, pak obujte na každou nohu jinou velikost a sledujte dítě při chůzi. Pokud je bota velká nebo malá, chůze je horší – dítě zakopává, kroutí nohou a podobně.
„K výslednému měření nožky a boty je nutné připočíst takzvaný nadměrek, který činí asi 12 mm. Polovina nadměrku slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů a polovina počítá s růstem chodidla,“ říká Jana Šůstková. A doplňuje, že přeměření velikosti je třeba provádět při každém nákupu, protože výrobci obuvi nepoužívají shodné číslování.
Řádně vybrané boty potěžkejte. Posledním faktorem je váha obuvi, a zvláště váha špičky bot – potěžkejte proto botu na své ruce. Pokud je těžší, neberte ji. Vaše dítě pozná každý gram a dříve se unaví. Výjimkou je samozřejmě zimní obuv, která má ze své podstaty větší váhu, ale i tam lze vybírat. „Nedoporučuji ani sněhule na delší chůzi, na výběr je řada mnohem kvalitnějších bot. Těžká špička boty pak může způsobit nebo alespoň zhoršit vtáčení špiček a zakopávání nohou vašeho dítěte,“ dodává lékařka.